Přeskočit na obsah

Pojem

Topný faktor COP a SCOP

revize 9. listopadu 2026

Topný faktor říká, kolik kWh tepla dá tepelné čerpadlo z jedné kWh elektřiny. COP platí pro jeden okamžik a přesně dané teploty, sezónní SCOP pro celou topnou sezónu. Čím je číslo vyšší, tím levnější provoz. Rozhoduje hlavně teplota vody v topení: z katalogu s 35 °C si u radiátorů na 55 °C odečtěte zhruba pětinu až čtvrtinu.

Říká se také: COP, SCOP, sezónní topný faktor, roční topný faktor, SPF, JAZ a 6 dalších

, účinnost tepelného čerpadla, ηs, sezónní energetická účinnost vytápění, A7/W35, A2/W35, B0/W35

Značka
COP, SCOP
Jednotka
–

Co to znamená

COP (coefficient of performance) je podíl tepelného výkonu a elektrického příkonu čerpadla v jednom ustáleném stavu. Píše se vždy s podmínkami: A7/W35 znamená vzduch +7 °C a voda z čerpadla 35 °C, B0/W35 solanka 0 °C a voda 35 °C. COP 4,9 při A7/W35 tedy říká, že při těchto teplotách dá čerpadlo z 1 kWh elektřiny 4,9 kWh tepla.1

SCOP (seasonal COP) je sezónní topný faktor: roční referenční potřeba tepla dělená roční spotřebou elektřiny čerpadla v modelové topné sezóně. Evropské předpisy počítají s „průměrným klimatem“ s návrhovou teplotou −10 °C a s 4 910 hodinami topné sezóny.2 SCOP se udává zvlášť pro nízkoteplotní použití (voda 35 °C, podlahové topení) a pro středněteplotní použití (55 °C, radiátory).2

ηs (sezónní energetická účinnost vytápění) je SCOP vydělený převodním koeficientem 2,5 pro výrobu elektřiny a mírně opravený o regulaci; je v procentech na energetickém štítku.2 SCOP 5,0 tak odpovídá ηs kolem 200 % minus opravy, výrobce u SCOP 5,39 uvádí ηs 213 %.3 Čerpadla na trhu musí mít od 26. 9. 2017 ηs aspoň 110 %, nízkoteplotní aspoň 125 %.2

Roční topný faktor v provozu (SPF, německy JAZ) se počítá z naměřeného tepla a elektřiny skutečného domu za rok. Je obvykle nižší než katalogový SCOP, protože obsahuje skutečné počasí, teplotu vody, ohřev teplé vody, dohřev i chyby nastavení.

Kde se s tím potkáte

  • V technickém listu a na energetickém štítku. Porovnávejte SCOP pro teplotu vody, kterou váš dům potřebuje, ne COP při +7 °C.
  • V měření v provozu. Ve stávajících domech v Německu dosáhla vzduchová čerpadla ročního topného faktoru v průměru 3,1 (2018–2019) a 3,4 (2021–2024), čerpadla země–voda 4,1 a 4,3.4,5 Účinnost průkazně souvisela jen s teplotou vody v otopné soustavě; když regulace zvedala topnou křivku o 2 K v době přebytku elektřiny z fotovoltaiky, klesl roční topný faktor ve vytápění asi o 4 %.5
  • V průkazu energetické náročnosti. Česká norma pro výpočet počítá s typickým topným faktorem: vzduch–voda asi 3,2 / 2,9 / 2,6 a země–voda asi 4,6 / 4,0 / 3,5 při vodě 35 / 45 / 55 °C.6 Vyhláška o energetické náročnosti uvádí pro referenční budovu topný faktor 3,0.7
  • U dotací. Nová zelená úsporám chce u čerpadel vzduch–voda a země–voda ηs aspoň 150 % pro nízkoteplotní, nebo 125 % pro středněteplotní použití, ověřenou zkušebnou nebo certifikátem (HP KEYMARK, EHPA, Eurovent).8
  • V ceně tepla. Cena 1 kWh tepla = cena 1 kWh elektřiny / topný faktor. Při průměrné ceně 5,46 Kč/kWh (1. pololetí 2026)9 stojí kWh tepla při topném faktoru 2,6 asi 2,10 Kč, při 3,2 asi 1,71 Kč a při 4,3 asi 1,27 Kč.

Typické hodnoty

Podle technických listů čerpadel 4–12 kW pěti výrobců:1,10,11,3,12

Voda 35 °CVoda 55 °C
vzduch–voda, COP při +7 °C4,9–5,6asi 3,1–3,7
vzduch–voda, COP při −7 °C2,5–3,52,1–2,6
vzduch–voda, SCOP (průměrné klima)4,5–5,43,3–4,1
země–voda, SCOP (průměrné klima)5,1–5,94,0–4,4

O kolik vadí teplá voda v topení. Z listů výrobců vychází, že sezónní topný faktor při 55 °C je o 21–26 % nižší než při 35 °C,1,10,11,3 tedy zhruba 1 % na každý stupeň. Obecné pravidlo „x % na 1 °C“ nezávislé zdroje neuvádějí; měření v provozu dalo asi 2 % na stupeň, když regulace zvedala topnou křivku v době přebytku z fotovoltaiky.5 Proto se k čerpadlu hodí podlahové topení a správně nastavená ekvitermní křivka.

Časté otázky

Kolik elektřiny spotřebuje tepelné čerpadlo za rok?

Roční spotřeba elektřiny je roční potřeba tepla dělená ročním topným faktorem. Ve stávajících domech měla vzduchová čerpadla v měření roční topný faktor v průměru 3,1–3,4, čerpadla země–voda 4,1–4,3.1,2 Dům, který spotřeboval 1 200 m³ plynu (asi 12 600 kWh), by se vzduchovým čerpadlem potřeboval asi 2 800–3 800 kWh elektřiny, s rezervou nejvýš asi 4 100 kWh.3,1,2

Proč a podrobněji →Více v heslech: Tepelné čerpadlo vzduch–voda, Čím topit v novostavbě?

  1. 1.Wärmepumpen in Bestandsgebäuden: Ergebnisse aus dem Forschungsprojekt „WPsmart im Bestand“, Abschlussbericht (Fraunhofer ISE, 2020) (s. 6–7), Fraunhofer-Institut für Solare Energiesysteme ISE
  2. 2.Wärmepumpen in Bestandsgebäuden: Abschlussbericht des Projekts WP-QS im Bestand (Fraunhofer ISE, 11/2025) (s. 6–9), Fraunhofer-Institut für Solare Energiesysteme ISE
  3. 3.Vaillant, Školení pro projektování – Tepelná čerpadla (hluk, dimenzování, hydraulika), 0020318602_00, 05/2021 (s. 21 (1 m³ plynu = 10,5 kWh)), Vaillant Group Czech s.r.o.

Všechny časté otázky →

Kam dál

Všechny související stránky (21)

Zdroje

  1. 1.Viessmann Vitocal 250-A / 252-A, Planungsanleitung, 6175107 DE 4/2025 (s. 10, 46), Viessmann Climate Solutions SE, 2025 · čteno 4. listopadu 2026
  2. 2.Nařízení Komise (EU) č. 813/2013 ze dne 2. 8. 2013, ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (anglické znění, jak bylo přijato) (čl. 2 a příl. I body 28, 39, 40, 53, 54; příl. II bod 1; příl. III bod 4 a tab. 4, 5), Evropská komise; kopie Úředního věstníku EU z legislation.gov.uk (The National Archives), 2013 · čteno 4. listopadu 2026
  3. 3.AC Heating Convert NG ONE S, monoblokové tepelné čerpadlo vzduch–voda R290, technický list (vydáno 2026) (s. 1), KUFI INT, s.r.o. (AC Heating), 2026 · čteno 4. listopadu 2026
  4. 4.Wärmepumpen in Bestandsgebäuden: Ergebnisse aus dem Forschungsprojekt „WPsmart im Bestand“, Abschlussbericht (Fraunhofer ISE, 2020) (s. 6–7), Fraunhofer-Institut für Solare Energiesysteme ISE, 2020 · čteno 4. listopadu 2026
  5. 5.Wärmepumpen in Bestandsgebäuden: Abschlussbericht des Projekts WP-QS im Bestand (Fraunhofer ISE, 11/2025) (s. 6–9), Fraunhofer-Institut für Solare Energiesysteme ISE, 2025 · čteno 4. listopadu 2026
  6. 6.ČSN 73 0331-1:2020 Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet – Část 1: Obecná část a měsíční výpočtová data (příl. A, čl. A.1.1.5, tab. A.11, A.12), Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2020 · čteno 4. listopadu 2026
  7. 7.Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, aktuální znění od 1. 9. 2024 (příloha 1, tab. 3), Ministerstvo vnitra, e-Sbírka (informativní znění), 2020 · čteno 2. listopadu 2026
  8. 8.Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory – Rodinné domy – Nová zelená úsporám, bezúročný úvěr (platné od 24. 6. 2026, verze 1.1) (s. 18), Státní fond životního prostředí ČR, 2026 · čteno 4. listopadu 2026
  9. 9.Electricity prices for household consumers – bi-annual data (from 2007 onwards), datová sada nrg_pc_204, údaje za Česko do 1. pololetí 2026 (Česko, 1. pololetí 2026, pásmo DD), Eurostat (Evropská komise); data podle nařízení (EU) 2016/1952 hlásí členské státy, 2026 · čteno 4. listopadu 2026
  10. 10.Stiebel Eltron WPL-A 05.2 / 07.2 W Plus HK 230, 10.2 / 13.2 W Plus HK 400, Technisches Datenblatt (Best.-Nr. 208427, stav ke dni přístupu) (s. 2–4), STIEBEL ELTRON GmbH & Co. KG, 2026 · čteno 4. listopadu 2026
  11. 11.NIBE S2125, Inštalačná príručka, IHB SK 2525-1 (2025) (s. 50–52), NIBE Energy Systems, 2025 · čteno 4. listopadu 2026
  12. 12.NIBE S1155 / S1156 (PC), Erdwärmepumpe, Flyer CH/DE 12/2025 (s. 2), NIBE Wärmetechnik AG (Schweiz), 2025 · čteno 4. listopadu 2026

Informace mají orientační charakter a nenahrazují projekt, statický výpočet ani odborný posudek.