Cvičení
Základy statiky
Stavební mechanika tak, jak se učí na střední škole. Spočítáte reakce nosníku z rovnic rovnováhy, vyberete průběh posouvající síly a ohybového momentu a u příhradové konstrukce určíte tažené, tlačené a nulové pruty. Simulátor spočítá nosník nebo příhradu, kterou si sestavíte sami.
Cvičení slouží k výuce, ne k návrhu konstrukcí. Nepočítá průřezy, napětí ani únosnost a nenahrazuje statický výpočet. Strop, překlad, krov nebo základ navrhuje statik.
Krok 1 z 14
Síla a její složky
Síla má velikost, směr a působiště. Ve stavební mechanice se udává v kilonewtonech (kN) a kreslí se šipkou.
Šikmou sílu je výhodné rozložit na dvě složky: vodorovnou Fx = F · cos α a svislou Fz = F · sin α, kde α je úhel síly od vodorovné osy. Obě složky dohromady působí stejně jako původní síla.
Ve cvičení míří osa x doprava a osa z nahoru. Síla 20 kN pod úhlem 60° má vodorovnou složku 10 kN a svislou 17,32 kN.
Síla uprostřed
Prostý nosník o rozpětí 4 m nese uprostřed svislou sílu 20 kN. Spočítejte reakce, vyberte průběhy posouvající síly a ohybového momentu a určete největší moment.
Přiblížíte tlačítky vpravo dole, prsty nebo Ctrl s kolečkem.
Simulátor spočítá libovolný přímý nosník nebo rovinnou příhradu. Staticky neurčité konstrukce počítá metodou tuhosti se stejnou tuhostí všech částí. Výsledek slouží k pochopení, jak konstrukce působí, ne k jejímu návrhu.
Klepnutím vyberete prvek a pak ho táhnete. Nad průběhy ukazuje kurzor hodnotu v místě. Přiblížíte tlačítky, prsty nebo Ctrl s kolečkem.
Staticky určitý nosník: r = 3, n = r − 3 = 0. Reakce vyjdou z rovnic rovnováhy.
Reakce
- Rax = 0 kN
- Raz = 18,67 kN
- Rbz = 15,33 kN
Kladné doprava, nahoru a po směru hodinových ručiček.
Extrémy
- Mmax = 29,39 kNm v 2,17 m
- |V|max = 18,67 kN
- V = 0 nebo mění znaménko v 2,17 m
Výpočet reakcí krok za krokem
Spojité zatížení nahradíme výslednicí Q, která je rovna ploše zatěžovacího obrazce a působí v jeho těžišti: u rovnoměrného Q = q · l uprostřed, u trojúhelníkového Q = q · l / 2 ve třetině délky od vyššího konce.
⇒ q = 4 kN/m na 0–6 m: Q = 24 kN v x = 3 m
Σ Fx = 0: Rax = 0
⇒ Rax = 0 kN
Σ Ma = 0: 10 · 2 + 4 · 6 · 3 − Rbz · 6 = 0
⇒ Rbz = 15,33 kN
Σ Mb = 0: −10 · 4 − 4 · 6 · 3 + Raz · 6 = 0
⇒ Raz = 18,67 kN
Kontrola, Σ Fz = 0: −10 − 4 · 6 + 18,67 + 15,33 = 0
⇒ Rovnice je splněná, reakce jsou správně.
Pravidla a znaménka, podle kterých cvičení počítá
- Posuvný kloub přenese jednu složku reakce, pevný kloub dvě a vetknutí tři (dvě síly a moment). Vnitřní kloub spojí dvě části nosníku dvěma vazbami a ohybový moment v něm je nulový. [1]
- Šikmou sílu lze rozložit na vodorovnou a svislou složku, F · cos α a F · sin α, kde α je úhel od vodorovné osy. [1, 3]
- Spojité zatížení se pro výpočet reakcí nahradí výslednicí. Je rovna ploše zatěžovacího obrazce a působí v jeho těžišti, u rovnoměrného zatížení q · l uprostřed, u trojúhelníkového q · l / 2 ve třetině délky od vyššího konce. [1, 6]
- Rovinná soustava sil je v rovnováze, když platí ΣFx = 0, ΣFz = 0 a ΣM = 0. U prostého nosníku dá první rovnice vodorovnou reakci, momentové rovnice k oběma podporám svislé reakce a ΣFz = 0 slouží jako kontrola. [1]
- Stupeň statické neurčitosti nosníku je počet složek reakcí r zmenšený o tři rovnice rovnováhy a o jednu podmínku za každý vnitřní kloub, n = r − 3 − h. Nula znamená staticky určitý nosník, kladné číslo staticky neurčitý. Když vazby chybí, nebo jsou uspořádané tak, že nebrání pohybu (výjimkový případ, třeba všechny reakce rovnoběžné), je soustava pohyblivá. Cvičení jí říká labilní. [1]
- Normálová síla, posouvající síla a ohybový moment v průřezu jsou součtem sil a momentů na jedné straně řezu. Při součtu zleva jsou kladné síly směřující nahoru a momenty po směru hodinových ručiček. [1, 6]
- Kladná normálová síla je tahová. Kladná posouvající síla otáčí prvkem nosníku po směru hodinových ručiček. Kladný ohybový moment táhne spodní vlákna. [1, 3, 6]
- Průběhy normálové a posouvající síly se u vodorovného nosníku kreslí kladné nad osu. Průběh ohybového momentu se kreslí vždy na stranu tažených vláken, kladný moment tedy pod osu. Plochy průběhů se šrafují kolmo k ose a označují znaménkem. [1, 3]
- Strojírenské texty kreslí moment někdy na stranu tlačených vláken a posouvající sílu značí T. Cvičení se drží stavební zvyklosti. [10]
- Mezi zatížením a vnitřními silami platí dV/dx = −q a dM/dx = V (Schwedlerova věta). Ohybový moment má extrém tam, kde je posouvající síla nulová, pod osamělou silou, kde posouvající síla skokem mění znaménko, a nad podporou. [1, 6]
- Kde na nosník nic nepůsobí, je posouvající síla stálá a moment lineární. Pod rovnoměrným zatížením je posouvající síla lineární a moment parabola druhého stupně, pod trojúhelníkovým zatížením posouvající síla parabola a moment křivka třetího stupně. Pod osamělou silou posouvající síla skočí a moment se zalomí, osamělý moment způsobí skok momentu. [1, 3]
- Prostý nosník s rovnoměrným zatížením má největší moment q · l² / 8, se silou uprostřed F · l / 4. Konzola má ve vetknutí moment −F · l od síly na konci a −q · l² / 2 od rovnoměrného zatížení. [1, 6]
- Gerberův nosník má vnitřní klouby. Každý kloub přidá podmínku nulového momentu, takže nosník se třemi a více podporami může být staticky určitý. Počítá se od zavěšených částí. [1, 3]
- Staticky neurčité nosníky cvičení počítá přímou metodou tuhosti se stejnou ohybovou tuhostí EI po celé délce. Výsledky odpovídají tabulkám, oboustranně vetknutý nosník s rovnoměrným zatížením má ve vetknutí −q · l² / 12 a uprostřed q · l² / 24, se silou uprostřed −F · l / 8 ve vetknutí, nosník vetknutý a podepřený −q · l² / 8 ve vetknutí. [7, 8]
- Spojitý nosník o dvou stejných polích s rovnoměrným zatížením má nad střední podporou moment −q · l² / 8, krajní reakce 0,375 · q · l a střední reakci 1,25 · q · l. [7, 9]
- Příhradová konstrukce má pruty spojené ve styčnících klouby a zatížení působí jen ve styčnících. V prutech proto vzniká jen tah, nebo tlak. Tah je kladný. [2, 4, 5]
- Příhrada je staticky určitá, když p + r = 2k (p prutů, r složek reakcí, k styčníků). Při p + r > 2k je staticky neurčitá, při p + r < 2k pohyblivá. I když podmínka platí, může být příhrada geometricky labilní, například když se může pootočit kolem jednoho bodu. [2, 4, 5]
- Styčníková metoda řeší rovnováhu každého styčníku, ΣFx = 0 a ΣFz = 0. Začíná se ve styčníku, kde jsou jen dvě neznámé síly, a neznámé síly v prutech se předpokládají tahové, tedy směřující od styčníku. [2, 3, 4, 5]
- V nezatíženém styčníku se dvěma pruty, které neleží v přímce, jsou oba pruty nulové. V nezatíženém styčníku se třemi pruty, z nichž dva leží v přímce, je třetí prut nulový. [2, 4]
Co cvičení nezahrnuje
Cvičení slouží k výuce stavební mechaniky, ne k návrhu konstrukcí. Nepočítá průřezy, napětí, průhyby ani únosnost, nenavrhuje skutečné prvky (krovy, překlady, stropy, vazníky) a nepoužívá zatížení ani součinitele podle norem. Nosník je vždy přímý a vodorovný, spojité zatížení jen svislé. Staticky neurčité nosníky a příhrady počítá se stejnou ohybovou tuhostí EI, u příhrad se stejnou osovou tuhostí EA všech prutů; u skutečné konstrukce se tuhosti liší a výsledek se změní. Rámy, oblouky, lomené nosníky, průsečná (Ritterova) metoda ani grafické metody ve cvičení nejsou. Nosnou konstrukci navrhuje a posuzuje statik.
Podrobně na stránkách
Kdy přizvat odborníka
Statika: statik, tedy autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku staveb
Přizvěte ho dřív, než začnete bourat nebo prorážet nosnou zeď či strop, přitěžovat strop nebo krov (těžká podlaha, zelená střecha, technologie na střeše), zakládat stavbu, opěrnou zeď nebo plot ve svahu, a když se v nosných konstrukcích objeví trhliny. Statik spočítá, co konstrukce unese, a navrhne překlady, výztuž, kotvení i postup prací.
- Stavební úpravy, které zasahují do nosných konstrukcí, potřebují povolení stavebního úřadu, projektovou dokumentaci k nim zpracovává projektant. (Zákon č. 283/2021 Sb., § 156, § 171, příloha č. 1 odst. 1 písm. e))
- Statické výpočty staveb dělá autorizovaný inženýr a statika a dynamika staveb je samostatný obor autorizace. Autorizované osoby jsou ve veřejném seznamu, který komora vede na internetu. (Zákon č. 360/1992 Sb., § 5 odst. 3 písm. g), § 18 odst. 1 písm. e), § 23 odst. 6 písm. d))
Web vysvětluje principy, konkrétní dům ale musí posoudit odborník na místě.
Zdroje
- Základy stavební mechaniky, modul BD01-MO3: Staticky určité prutové konstrukce – část 1 (studijní opory pro kombinovanou formu studia), Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební (J. Kytýr, Z. Keršner, R. Zídek, Z. Vlk), 2004, s. 9 (náhradní břemeno), s. 16–20 (vazby, statická určitost, výjimkový případ, rovnice rovnováhy), s. 24–29 (znaménková konvence, Schwedlerova věta, kreslení průběhů), s. 31–43 (tabulky 5.1 a 5.2, příklady 5.1 až 5.4, Gerberův nosník)
- Základy stavební mechaniky, modul BD01-MO4: Staticky určité prutové konstrukce – část 2 (studijní opory pro kombinovanou formu studia), Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební (J. Kytýr, Z. Keršner, R. Zídek, Z. Vlk), 2004, kap. 3, s. 13–22 (předpoklady, statická určitost 2b = a + p, výjimkový případ, styčníková metoda, příklad 3.1)
- Sbírka příkladů stavební mechaniky, 2. vydání (revize 28. 8. 2025), České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra mechaniky (A. Jíra, D. Jandeková a kol.), ISBN 978-80-01-06301-9, 2025, s. 47–48 (příhrada styčníkovou metodou), s. 56–61 (znaménková konvence, kreslení průběhů, příklady 3.2.1 a 3.2.2), s. 97–100 (Gerberův nosník 3.6.3), s. 112 (tvary průběhů)
- Stavební mechanika R1 (K132 SMR1), přednáška č. 4: Příhradové konstrukce (revize 13. 10. 2020), České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra mechaniky K132 (P. Tesárek), 2020, snímky 6–9, 13–20 (předpoklady, statická určitost, výjimkový případ, styčníková metoda, nulové pruty)
- Mechanika – statika (učební text pro střední průmyslovou školu, 2012), Ing. Radek Šebek; učební text z projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, zveřejněný na webu Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické a VOŠ Liberec (pslib.cz), 2012, s. 54–62 (prutové soustavy, p + m = 2s, styčníková metoda)
- Výpočet nosníku v příčné úloze – podklady k zopakování (posouvající síla, ohybový moment, Schwedlerovy vztahy, nejjednodušší zatěžovací stavy), Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavební mechaniky (výukové stránky J. Valeše), 2014, snímky 1–3, 7–20 (V a M jako součty zleva, Schwedlerovy vztahy, extrémy, nejjednodušší zatěžovací stavy)
- Pomůcka pro výpočet ohybových momentů (podklad k předmětu BK01), České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební (M. Tipka), 2022, s. 1 (prostý, vetknutý a podepřený, oboustranně vetknutý a spojitý nosník o dvou polích)
- Tabulka 14.10: Primární moment a reakce oboustranně dokonale vetknutého nosníku konstantního průřezu, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavební mechaniky (výukové stránky J. Valeše), 2013, případy 2 a 13
- Výpočet vnitřních sil spojitého nosníku – tabulky C.69, C.70, C.48 a C.49 (podklad ke cvičení), České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební (výukové stránky P. Bílého); sken tabulek z tabulkové příručky, která v dokumentu není uvedena, 2011, tabulka C.69
- Staticky určitý nosník (interaktivní příklad k pružnosti a pevnosti, Mohrova metoda), Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní, katedra mechaniky, pružnosti a pevnosti (J. Žák), projekt NPO_TUL_MSMT-16598/2022, 2023, s. 4
Revize 12. listopadu 2026. Textová verze pro jazykové modely: /nastroje/zaklady-statiky.md
Cvičení vysvětluje základy stavební mechaniky a nenahrazuje projekt, statický výpočet ani odborný posudek.