Přeskočit na obsah

Pojem

Rosný bod a kondenzace

revize 9. listopadu 2026

Rosný bod je teplota, při které se vodní pára ze vzduchu začne srážet na kapky. Při běžných 20 °C a 50 % vlhkosti je to asi 9,3 °C. Plíseň ale roste už na povrchu o několik stupňů teplejším. Norma proto hlídá teplotu vnitřního povrchu i množství páry, která smí zkondenzovat uvnitř konstrukce.

Říká se také: teplota rosného bodu, kondenzace vodní páry, orosování, rosení oken, povrchová kondenzace, kondenzace v konstrukci a 5 dalších

, zkondenzovaná vodní pára, roční bilance kondenzace, teplotní faktor, fRsi, Mc

Značka
θw
Jednotka
°C

Co to znamená

Vzduch nese neviditelnou vodní páru, a čím je teplejší, tím jí pojme víc: při 20 °C až 17,3 g/m³, při 10 °C jen 9,4 g/m³.1 Když se vzduch ochladí, jeho relativní vlhkost stoupá. Teplota, při které dosáhne 100 % a pára se začne srážet, je rosný bod.

Příklad v číslech. Při 20 °C je tlak nasycené vodní páry 2 336 Pa. Vzduch s vlhkostí 50 % má tedy tlak páry 1 168 Pa a ten odpovídá nasycení při 9,3 °C.2 Každý povrch chladnější než 9,3 °C se v takovém pokoji orosí. Plísni ale stačí, když má vzduch přímo u povrchu relativní vlhkost 80 %.3 To nastane už při 12,6 °C.

Povrchová kondenzace a plíseň. ČSN 73 0540-2 proto požaduje, aby vnitřní povrch neprůsvitných konstrukcí nebyl chladnější, než odpovídá relativní vlhkosti 80 % u povrchu (čl. 5.1.2).3 Okna a dveře se posuzují na samotnou kondenzaci, tedy na 100 %.4 Podle vydání 2025 je povrchová kondenzace nepřípustná bez výjimek a u zabudovaných oken se teplotní faktor stal požadavkem.5,6

Teplotní faktor fRsi vyjadřuje povrchovou teplotu poměrně, nezávisle na počasí: fRsi = (θsi − θe) / (θai − θe), kde θsi je teplota povrchu, θai vzduchu uvnitř a θe venku. Pro výpočet se uvnitř počítá s vyšším odporem při přestupu tepla 0,25 m²·K/W, který odpovídá koutům a místům za nábytkem.4 Při 20 °C uvnitř a −15 °C venku má stěna s U 0,25 W/(m²·K) povrch 17,8 °C (fRsi 0,94). Nezateplená zeď s U 1,4 W/(m²·K) jen 7,8 °C, tedy pod rosným bodem. Tak vychází nejméně příznivé místo, kout nebo stěna za nábytkem; ve volné ploše je povrch asi o 6 °C teplejší, ale stále blízko meze pro plíseň.4 U tepelných mostů je povrch ještě chladnější.

Kondenzace uvnitř konstrukce. Pára v zimě difunduje konstrukcí ven (viz difuzní odpor). Kde je její tlak vyšší než tlak nasycené páry při místní teplotě, kondenzuje.7 Norma požaduje (čl. 6.1 a 6.2):3,7

  • žádnou kondenzaci tam, kde by ohrozila funkci konstrukce, například zkrácením životnosti, plísní nebo degradací materiálu. Dřevo v konstrukci nesmí překročit 18 % hmotnostní vlhkosti,3
  • jinak příznivou roční bilanci: za rok se musí víc vody vypařit, než zkondenzuje,
  • a omezené množství: nejvýš 0,10 kg/(m²·rok), nebo 3 % plošné hmotnosti materiálu (platí nižší) u jednoplášťových střech, konstrukcí se dřevem, stěn s vnějším zateplovacím systémem nebo obkladem a konstrukcí s difuzně málo propustnými vnějšími vrstvami. U ostatních konstrukcí nejvýš 0,50 kg/(m²·rok), nebo 5 %. U materiálů do 100 kg/m³ se procenta zdvojnásobují.

Počítá se s vlhkostí vnitřního vzduchu zvýšenou o bezpečnostní přirážku 5 %, u bytů tedy s 55 %.7 Limity platí stejně ve vydání 2011 i 2025. Nové vydání zpřísnilo posouzení materiálů citlivých na vlhkost, hlavně dřeva: když v izolaci za málo propustnou vrstvou překročí relativní vlhkost 80 %, je potřeba posoudit vlhkostní rizika dynamickým výpočtem.3,5,6

Kde se s tím potkáte

  • Orosená okna a plíseň v koutech – viz plíseň v rohu místnosti.
  • V tepelně technickém posouzení projektu: protokol uvádí teplotní faktor a roční množství zkondenzované a vypařené páry. Zvlášť pozorně u dřevostaveb a vnitřního zateplení.
  • Doma s vlhkoměrem: z tabulky odečtete, jak teplý má být nejchladnější povrch.

Typické hodnoty

Vzduch v místnosti 20 °C, spočítáno ze vztahu pro kritickou povrchovou teplotu podle ČSN EN ISO 13788 (stejně jako v hesle plíseň v rohu místnosti):8

Relativní vlhkostRosný bod (povrch se orosí)Riziko plísně (80 % u povrchu) pod
40 %6,0 °C9,3 °C
50 %9,3 °C12,6 °C
60 %12,0 °C15,4 °C
70 %14,4 °C17,9 °C

Spočítejte si to: Rosný bod a riziko plísně

Rosný bod a teplota povrchu, pod kterou hrozí plíseň, z teploty a vlhkosti vzduchu, a posouzení změřené nebo spočítané teploty stěny.

Měřte za mrazivého dne, třeba v koutě nebo za nábytkem.

Povrch

Bez rizika plísně

Vlhkost u povrchu je pod 70 %.

Teplota povrchu
15,0 °C
Vlhkost u povrchu
69 %
Plíseň hrozí pod (80 % u povrchu)
12,6 °C
S rezervou (70 % u povrchu)
14,7 °C
Rosný bod
9,3 °C
Při 20 °C a různé vlhkosti vzduchu
Vlhkost80 %70 %Rosný bod
40 %9,3 °C11,3 °C6,0 °C
50 %12,6 °C14,7 °C9,3 °C
60 %15,4 °C17,5 °C12,0 °C
70 %17,9 °C20,0 °C14,4 °C

Doporučená vlhkost v bytě je 45–55 % při 20–22 °C. Pomůže větrat, topit a odsunout nábytek od obvodové stěny.

Tlak vodní páry a teplota povrchu
orosí seplíseňbez rizika100 %vzduch 20 °C, 50 %povrch 15,0 °C05101520teplota [°C]tlak páry

Vodorovná čára je tlak páry ve vzduchu místnosti. Kde protne křivku 100, 80 nebo 70 %, leží rosný bod a hranice pro plíseň.

Výpočet hodnotí jeden okamžik. Norma posuzuje plíseň z průměrných měsíčních podmínek a teplotu v rohu nebo u detailu, kde bývá nižší než na rovné stěně, spočítá jen výpočet detailu. Kalkulačka nerozpozná vodu ve zdivu ze zatékání nebo vzlínání; vlhké mapy a solné výkvěty patří stavebnímu diagnostikovi.

Samostatná kalkulačka a postup výpočtu →Kdy přizvat odborníka: hydroizolace a vlhkost

Časté otázky

Kde je ve zdi rosný bod a vadí, když je uvnitř zdiva?

Rosný bod není pevné místo ve zdi, ale teplota, při které se vodní pára začne srážet; kde a jestli ve stěně kondenzace nastane, se mění s venkovní teplotou, a že je oblast kondenzace uvnitř zdiva, samo o sobě nevadí.1 Rozhoduje množství vody: norma u stěn se zateplovacím systémem a konstrukcí se dřevem připouští nejvýš 0,10 kg/m² za rok, které se musí v létě vypařit, a kde by kondenzace ohrozila funkci, žádnou.2

Proč a podrobněji →Více v hesle: Difuzní odpor (μ, sd)

  1. 1.BH059 Tepelná technika budov, přednáška 4b: Přídavný difuzní odpor, roční bilance kondenzace a vypařování vodní páry (D. Čuprová, S. Bantová) (roční bilance kondenzace a vypařování, s. 9–14), VUT v Brně, Fakulta stavební
  2. 2.ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky (čl. 5.1.2, 6.1 a 6.2), Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS
Nevytápěný dům v zimě – poškodí ho mráz a vlhkost?

Mráz ohrožuje hlavně vodu v rozvodech, kotli, bojleru a otopné soustavě, kterou je proto třeba úplně vypustit, a vlhké omítky, ve kterých voda zmrzne.1 Druhým rizikem je vlhkost: na vychladlých stěnách se sráží pára, když do domu přijde teplejší vlhký vzduch nebo když lidé začnou vařit, sprchovat se a sušit prádlo, a pak hrozí plíseň.2,3 Bezpečnější je dům aspoň temperovat.1

Proč a podrobněji →Více v heslech: Zazimování rozestavěné stavby a nevytápěného domu, Plíseň v rohu místnosti

  1. 1.Nevytápěný rodinný dům – mohou mrazy poškodit interiér? (odpověď v poradně), Ing. Jaroslav Winkler (Energy Centre České Budějovice), ČESKÉSTAVBY.cz
  2. 2.Vliv snížení teplot na vnitřní prostředí staveb a zdraví lidí v nich (tisková zpráva), Státní zdravotní ústav
  3. 3.Komentář k ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov (čl. A.4.6.2), J. Šála, L. Keim, Z. Svoboda, J. Tywoniak; Česká energetická agentura a Informační centrum ČKAIT
Jaká má být vlhkost vzduchu v domě a jak ji změřit?

V obytných místnostech je v topné sezóně ideální relativní vlhkost 45–55 % při teplotě vzduchu 20–22 °C.1 Změříte ji digitálním vlhkoměrem, který necháte v místnosti několik dní; při vlhkosti 60 % a 20 °C už plíseň hrozí na površích chladnějších než asi 15 °C, třeba v koutech u venkovní zdi.2,3

Proč a podrobněji →Více v heslech: Plíseň v rohu místnosti, Relativní vlhkost vzduchu

  1. 1.Vliv snížení teplot na vnitřní prostředí staveb a zdraví lidí v nich (tisková zpráva), Státní zdravotní ústav
  2. 2.Tab. 3.2 Vybrané vztahy k identifikaci stavu vzduchu (G. Gebauer), vztahy 3.10 a 3.12, VUT v Brně, Fakulta stavební, ústav TZB
  3. 3.ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky (čl. 5.1.2), Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS
Má smysl zateplit garáž, ve které se netopí?

U garáže přistavěné k domu ano, ale hlavně stěnu a strop k vytápěným místnostem: norma pro ně požaduje součinitel prostupu tepla nejvýš 0,30 W/(m²·K).1,2 Vnější stěny a střechu nevytápěné garáže norma zateplit nežádá, požadavky se týkají jen konstrukcí mezi garáží a domem.1,2 U plechové garáže je základem větrání a ochrana proti kondenzaci na rubu plechu, která jinak kape dovnitř.3

Proč a podrobněji →Více v heslech: Garáž a přístřešek na auto, ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov

  1. 1.ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky (tab. 1b (stěna a strop k nevytápěnému prostoru v kontaktu s exteriérem, garáž; výplň otvoru do garáže)), Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS
  2. 2.Změna ČSN 73 0540-2 08/2025 (přednáška se srovnáním požadavků vydání 2011 a 2025) (tabulky požadavků na součinitel prostupu tepla 2011 a 2025, s. 11, 13 a 14–15), Roman Šubrt, Asociace energetických specialistů; konference Defekty budov 2025, VŠTE v Českých Budějovicích
  3. 3.Montážní návod SATJAM – trapézové plechy (aktualizováno 10/2026) (s. 11–12 Volitelná antikondenzační úprava), SATJAM, s.r.o.

Všechny časté otázky →

Kam dál

Všechny související stránky (58)

Zdroje

  1. 1.Stavební fyzika – Tepelné mosty (technické informace Schöck Novomur), Schöck · čteno 2. listopadu 2026
  2. 2.Tab. 3.2 Vybrané vztahy k identifikaci stavu vzduchu (G. Gebauer), vztahy 3.10 a 3.12, VUT v Brně, Fakulta stavební, ústav TZB · čteno 2. listopadu 2026
  3. 3.ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky (čl. 5.1.2, 6.1 a 6.2), Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2025 · čteno 2. listopadu 2026
  4. 4.BH059 Tepelná technika budov, konzultace č. 1: Součinitel prostupu tepla U, VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav pozemního stavitelství, 2020 · čteno 2. listopadu 2026
  5. 5.K novému znění ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov, Jan Tywoniak (ČVUT v Praze), TZB-info, 2025 · čteno 2. listopadu 2026
  6. 6.Nová ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov, část 2: Požadavky, vydána, Zbyněk Svoboda (ČVUT v Praze), TZB-info, 2025 · čteno 2. listopadu 2026
  7. 7.BH059 Tepelná technika budov, přednáška 4b: Přídavný difuzní odpor, roční bilance kondenzace a vypařování vodní páry (D. Čuprová, S. Bantová), VUT v Brně, Fakulta stavební, 2016 · čteno 2. listopadu 2026
  8. 8.Komentář k ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov (čl. 5.2.1, vztah (2b) podle ČSN EN ISO 13788, s. 43), J. Šála, L. Keim, Z. Svoboda, J. Tywoniak; Česká energetická agentura a Informační centrum ČKAIT, 2007 · čteno 2. listopadu 2026
  9. 9.Komentář k ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov (kap. 9 Zkondenzovaná vodní pára uvnitř konstrukce), J. Šála, L. Keim, Z. Svoboda, J. Tywoniak; Česká energetická agentura a Informační centrum ČKAIT, 2007 · čteno 2. listopadu 2026

Informace mají orientační charakter a nenahrazují projekt, statický výpočet ani odborný posudek.