Přeskočit na obsah

Častá otázka

Kde je ve zdi rosný bod a vadí, když je uvnitř zdiva?

revize 9. listopadu 2026

Úroveň: Pokročilá · Pro koho: Chci si něco zjistit

Krátce

Rosný bod není pevné místo ve zdi, ale teplota, při které se vodní pára začne srážet; kde a jestli ve stěně kondenzace nastane, se mění s venkovní teplotou, a že je oblast kondenzace uvnitř zdiva, samo o sobě nevadí.1 Rozhoduje množství vody: norma u stěn se zateplovacím systémem a konstrukcí se dřevem připouští nejvýš 0,10 kg/m² za rok, které se musí v létě vypařit, a kde by kondenzace ohrozila funkci, žádnou.2

Podrobněji

Při 20 °C a vlhkosti 50 % je rosný bod asi 9,3 °C.3 Ve stěně teplota klesá směrem ven. Výpočet porovnává v každém místě skutečný tlak vodní páry s tlakem nasycené páry při místní teplotě; kde je skutečný vyšší, pára kondenzuje.1 Vzniká tak spíš oblast kondenzace než bod. S teplejším počasím se zmenšuje, až kondenzace ustane a voda se začne vypařovat.1

Mýtus „posunout rosný bod do izolace“

Norma polohu rosného bodu nehodnotí. Posuzuje, kolik vody v konstrukci za rok zkondenzuje a zda se stihne vypařit (čl. 6.1 a 6.2):2,1

  • žádná kondenzace tam, kde by ohrozila funkci konstrukce; dřevo nesmí překročit 18 % vlhkosti,
  • jinak příznivá roční bilance: za rok se musí víc vody vypařit, než zkondenzuje,
  • a omezené množství: u stěn s vnějším zateplovacím systémem, jednoplášťových střech a konstrukcí se dřevem nejvýš 0,10 kg/m² za rok (nebo 3 % plošné hmotnosti materiálu, platí nižší), u ostatních konstrukcí nejvýš 0,50 kg/m² za rok (nebo 5 %).

Proto běžně funguje i zdivo zateplené polystyrenem, který páru propouští hůř než zdivo: izolace drží zdivo v teple a zkondenzované množství vychází malé.1 Vydání normy z roku 2025 navíc u materiálů citlivých na vlhkost, hlavně dřeva, vyžaduje podrobnější dynamický výpočet, když v izolaci za málo propustnou vrstvou vlhkost překročí 80 %.4

Kdy zpozornět

  • Vnitřní zateplení posouvá oblast kondenzace k původní zdi a potřebuje parotěsnou vrstvu a návrh projektanta.5
  • Plíseň na vnitřním povrchu je jiný problém, povrchová kondenzace: při 20 °C a 50 % v místnosti hrozí už na povrchu chladnějším než asi 12,6 °C.2,3 Viz plíseň v rohu místnosti.

Víc v hesle rosný bod a kondenzace.

Cesta páry stěnou bez izolace a se zateplením zvenku

Dvě běžné zdi: nezateplená z děrovaných cihel a novější zateplená polystyrenem zvenku. Rosný bod není v grafu jedna značka: výpočet v každém místě porovnává tlak páry s tlakem nasycené páry. Kde se čáry dotknou, pára se sráží, a rozhoduje, kolik vody to za rok je.

Spočítáno jako v nástroji skladeb podle ČSN EN ISO 13788: leden, 400 m n. m. (venku -2,5 °C a 81 %), uvnitř 21 °C a 65 %, s nepříznivými hodnotami faktoru difuzního odporu μ z rozsahu, který uvádějí výrobci.

Cihly CDm 375 mm bez zateplení

U = 1,33 W/(m²·K) · 410 mm

Cesta páry stěnou: Cihly CDm 375 mm bez zatepleníV lednu klesá teplota z 16,9 °C na vnitřním povrchu na -1,3 °C na vnějším, nejvíc ve vrstvě 2 (cihly CDm): o 16,1 K, 88 % poklesu. Tlak vodní páry klesá z 1 606 Pa uvnitř na 402 Pa venku. Nejvíc ho ubere vrstva 2 (cihly CDm), o 1 023 Pa, tedy 85 %. V lednu tlak páry dosáhne tlaku nasycené páry ve vrstvě 2 (cihly CDm): pára se tam sráží, 0,0093 kg/m² za leden.INTERIÉREXTERIÉR°C-1001020Pa01 0002 00016,9 °C-1,3 °Ctlak nasycené párytlak páryZdivo (2) brzdí páru nejvíc:tlak klesne o 1 023 PaTady se pára sráží:0,0093 kg/m² za leden123

  • teplota
  • tlak nasycené páry (víc páry vzduch při té teplotě neudrží)
  • tlak vodní páry
  • pára se sráží
  1. Vnitřní omítky – Vápenocementová omítka (strojní)15 mmsd 0,075 m
  2. Plné pálené cihly a staré cihelné zdivo – Cihly CDm 240 × 115 × 113, zeď 375 mm375 mmsd 2,63 m
  3. Venkovní jádrové a tepelněizolační omítky – Vápenocementová jádrová omítka (běžná, venkovní)20 mmsd 0,40 m

V lednu klesá teplota z 16,9 °C na vnitřním povrchu na -1,3 °C na vnějším, nejvíc ve vrstvě 2 (cihly CDm): o 16,1 K, 88 % poklesu.

Tlak vodní páry klesá z 1 606 Pa uvnitř na 402 Pa venku. Nejvíc ho ubere vrstva 2 (cihly CDm), o 1 023 Pa, tedy 85 %.

V lednu tlak páry dosáhne tlaku nasycené páry ve vrstvě 2 (cihly CDm): pára se tam sráží, 0,0093 kg/m² za leden.

Za celý rok: kondenzuje málo a do roka se vypaří. S nepříznivými hodnotami μ zkondenzuje 0,010 kg/(m²·a) a do roka se vypaří, se středními nekondenzuje; ČSN 73 0540-2 připouští nejvýš 0,50 kg/(m²·a) a úplné vypaření do roka.

Otevřít v nástroji skladeb →

Tabulka hodnot (v lednu)
MístoOd interiéru [mm]Teplota [°C]Tlak nasycené páry [Pa]Tlak páry [Pa]φ [%]
vzduch uvnitř–21,02 4861 60665
na vnitřním povrchu016,91 9291 60683
mezi vrstvami 1 (vápenocementová omítka) a 2 (cihly CDm)1515,91 8051 57687
ve vrstvě 2 (cihly CDm) – pára se sráží2655,2884884100
mezi vrstvami 2 (cihly CDm) a 3 (vápenocementová jádrová omítka)390-0,260355392
na vnějším povrchu410-1,355040273
vzduch venku–-2,549640281

Hodnoty na povrchu a na rozhraní vrstev, φ je relativní vlhkost (tlak páry / tlak nasycené páry). Tenké vrstvy jsou v grafu i v řezu zakreslené silnější, než odpovídá měřítku.

Keramika 300 mm + EPS 160 mm

U = 0,17 W/(m²·K) · 486 mm

Cesta páry stěnou: Keramika 300 mm + EPS 160 mmV lednu klesá teplota z 20,5 °C na vnitřním povrchu na -2,3 °C na vnějším, nejvíc ve vrstvě 4 (EPS): o 16,1 K, 71 % poklesu. Tlak vodní páry klesá z 1 606 Pa uvnitř na 402 Pa venku. Nejvíc ho ubere vrstva 4 (EPS), o 755 Pa, tedy 63 %. Tlak páry nikde nedosáhne tlaku nasycené páry, nejmenší rozdíl je 43 Pa ve vrstvě 4 (EPS) u jejího vnějšího líce. V lednu se tedy pára v konstrukci nesráží.INTERIÉREXTERIÉR°C-1001020Pa01 0002 00020,5 °C-2,3 °Ctlak nasycené párytlak páryIzolace (4) brzdí páru nejvíc:tlak klesne o 755 PaPára se nesráží, tlaky senejvíc přiblíží tady, na 43 Pa123456

  • teplota
  • tlak nasycené páry (víc páry vzduch při té teplotě neudrží)
  • tlak vodní páry
  • pára se sráží
  1. Vnitřní omítky – Vápenocementová omítka (strojní)15 mmsd 0,075 m
  2. Keramické tvárnice – Broušená nosná tvárnice 300 mm (do zateplené stěny)300 mmsd 1,50 m
  3. Lepicí a stěrkové hmoty – Lepicí hmota (lepení izolantu)5 mmsd 0,090 m
  4. Expandovaný polystyren (EPS) – Fasádní deska EPS 70 F, bílá160 mmsd 3,20 m
  5. Lepicí a stěrkové hmoty – Stěrková hmota (výztužná vrstva se síťovinou)4 mmsd 0,080 m
  6. Tenkovrstvé fasádní omítky – Silikonová omítka2 mmsd 0,16 m

V lednu klesá teplota z 20,5 °C na vnitřním povrchu na -2,3 °C na vnějším, nejvíc ve vrstvě 4 (EPS): o 16,1 K, 71 % poklesu.

Tlak vodní páry klesá z 1 606 Pa uvnitř na 402 Pa venku. Nejvíc ho ubere vrstva 4 (EPS), o 755 Pa, tedy 63 %.

Tlak páry nikde nedosáhne tlaku nasycené páry, nejmenší rozdíl je 43 Pa ve vrstvě 4 (EPS) u jejího vnějšího líce. V lednu se tedy pára v konstrukci nesráží.

Za celý rok: vodní pára v konstrukci nekondenzuje ani s nepříznivými hodnotami μ.

Otevřít v nástroji skladeb →

Tabulka hodnot (v lednu)
MístoOd interiéru [mm]Teplota [°C]Tlak nasycené páry [Pa]Tlak páry [Pa]φ [%]
vzduch uvnitř–21,02 4861 60665
na vnitřním povrchu020,52 4091 60667
mezi vrstvami 1 (vápenocementová omítka) a 2 (keramické tvárnice)1520,42 3891 58866
mezi vrstvami 2 (keramické tvárnice) a 3 (lepicí hmota)31513,81 5791 23478
mezi vrstvami 3 (lepicí hmota) a 4 (EPS)32013,81 5761 21377
mezi vrstvami 4 (EPS) a 5 (stěrková hmota)480-2,350445891
mezi vrstvami 5 (stěrková hmota) a 6 (silikonová omítka)484-2,350343987
na vnějším povrchu486-2,350240280
vzduch venku–-2,549640281

Hodnoty na povrchu a na rozhraní vrstev, φ je relativní vlhkost (tlak páry / tlak nasycené páry). Tenké vrstvy jsou v grafu i v řezu zakreslené silnější, než odpovídá měřítku.

Kam dál

Podobné otázky

Všechny časté otázky →

Zdroje

  1. 1.BH059 Tepelná technika budov, přednáška 4b: Přídavný difuzní odpor, roční bilance kondenzace a vypařování vodní páry (D. Čuprová, S. Bantová) (roční bilance kondenzace a vypařování, s. 9–14), VUT v Brně, Fakulta stavební, 2016 · čteno 2. listopadu 2026
  2. 2.ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky (čl. 5.1.2, 6.1 a 6.2), Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2025 · čteno 2. listopadu 2026
  3. 3.Tab. 3.2 Vybrané vztahy k identifikaci stavu vzduchu (G. Gebauer), vztahy 3.10 a 3.12, VUT v Brně, Fakulta stavební, ústav TZB · čteno 2. listopadu 2026
  4. 4.K novému znění ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov, Jan Tywoniak (ČVUT v Praze), TZB-info, 2025 · čteno 2. listopadu 2026
  5. 5.Komentář k ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov (kap. 9 Zkondenzovaná vodní pára uvnitř konstrukce, příloha A.3.1.5), J. Šála, L. Keim, Z. Svoboda, J. Tywoniak; Česká energetická agentura a Informační centrum ČKAIT, 2007 · čteno 2. listopadu 2026

Informace mají orientační charakter a nenahrazují projekt, statický výpočet ani odborný posudek.