Častá otázka
Kde je ve zdi rosný bod a vadí, když je uvnitř zdiva?
Úroveň: Pokročilá · Pro koho: Chci si něco zjistit
Krátce
Rosný bod není pevné místo ve zdi, ale teplota, při které se vodní pára začne srážet; kde a jestli ve stěně kondenzace nastane, se mění s venkovní teplotou, a že je oblast kondenzace uvnitř zdiva, samo o sobě nevadí.1 Rozhoduje množství vody: norma u stěn se zateplovacím systémem a konstrukcí se dřevem připouští nejvýš 0,10 kg/m² za rok, které se musí v létě vypařit, a kde by kondenzace ohrozila funkci, žádnou.2
Podrobněji
Při 20 °C a vlhkosti 50 % je rosný bod asi 9,3 °C.3 Ve stěně teplota klesá směrem ven. Výpočet porovnává v každém místě skutečný tlak vodní páry s tlakem nasycené páry při místní teplotě; kde je skutečný vyšší, pára kondenzuje.1 Vzniká tak spíš oblast kondenzace než bod. S teplejším počasím se zmenšuje, až kondenzace ustane a voda se začne vypařovat.1
Mýtus „posunout rosný bod do izolace“
Norma polohu rosného bodu nehodnotí. Posuzuje, kolik vody v konstrukci za rok zkondenzuje a zda se stihne vypařit (čl. 6.1 a 6.2):2,1
- žádná kondenzace tam, kde by ohrozila funkci konstrukce; dřevo nesmí překročit 18 % vlhkosti,
- jinak příznivá roční bilance: za rok se musí víc vody vypařit, než zkondenzuje,
- a omezené množství: u stěn s vnějším zateplovacím systémem, jednoplášťových střech a konstrukcí se dřevem nejvýš 0,10 kg/m² za rok (nebo 3 % plošné hmotnosti materiálu, platí nižší), u ostatních konstrukcí nejvýš 0,50 kg/m² za rok (nebo 5 %).
Proto běžně funguje i zdivo zateplené polystyrenem, který páru propouští hůř než zdivo: izolace drží zdivo v teple a zkondenzované množství vychází malé.1 Vydání normy z roku 2025 navíc u materiálů citlivých na vlhkost, hlavně dřeva, vyžaduje podrobnější dynamický výpočet, když v izolaci za málo propustnou vrstvou vlhkost překročí 80 %.4
Kdy zpozornět
- Vnitřní zateplení posouvá oblast kondenzace k původní zdi a potřebuje parotěsnou vrstvu a návrh projektanta.5
- Plíseň na vnitřním povrchu je jiný problém, povrchová kondenzace: při 20 °C a 50 % v místnosti hrozí už na povrchu chladnějším než asi 12,6 °C.2,3 Viz plíseň v rohu místnosti.
Víc v hesle rosný bod a kondenzace.
Cesta páry stěnou bez izolace a se zateplením zvenku
Dvě běžné zdi: nezateplená z děrovaných cihel a novější zateplená polystyrenem zvenku. Rosný bod není v grafu jedna značka: výpočet v každém místě porovnává tlak páry s tlakem nasycené páry. Kde se čáry dotknou, pára se sráží, a rozhoduje, kolik vody to za rok je.
Spočítáno jako v nástroji skladeb podle ČSN EN ISO 13788: leden, 400 m n. m. (venku -2,5 °C a 81 %), uvnitř 21 °C a 65 %, s nepříznivými hodnotami faktoru difuzního odporu μ z rozsahu, který uvádějí výrobci.
Cihly CDm 375 mm bez zateplení
U = 1,33 W/(m²·K) · 410 mm
- teplota
- tlak nasycené páry (víc páry vzduch při té teplotě neudrží)
- tlak vodní páry
- pára se sráží
- Vnitřní omítky – Vápenocementová omítka (strojní)15 mmsd 0,075 m
- Plné pálené cihly a staré cihelné zdivo – Cihly CDm 240 × 115 × 113, zeď 375 mm375 mmsd 2,63 m
- Venkovní jádrové a tepelněizolační omítky – Vápenocementová jádrová omítka (běžná, venkovní)20 mmsd 0,40 m
V lednu klesá teplota z 16,9 °C na vnitřním povrchu na -1,3 °C na vnějším, nejvíc ve vrstvě 2 (cihly CDm): o 16,1 K, 88 % poklesu.
Tlak vodní páry klesá z 1 606 Pa uvnitř na 402 Pa venku. Nejvíc ho ubere vrstva 2 (cihly CDm), o 1 023 Pa, tedy 85 %.
V lednu tlak páry dosáhne tlaku nasycené páry ve vrstvě 2 (cihly CDm): pára se tam sráží, 0,0093 kg/m² za leden.
Za celý rok: kondenzuje málo a do roka se vypaří. S nepříznivými hodnotami μ zkondenzuje 0,010 kg/(m²·a) a do roka se vypaří, se středními nekondenzuje; ČSN 73 0540-2 připouští nejvýš 0,50 kg/(m²·a) a úplné vypaření do roka.
Tabulka hodnot (v lednu)
| Místo | Od interiéru [mm] | Teplota [°C] | Tlak nasycené páry [Pa] | Tlak páry [Pa] | φ [%] |
|---|---|---|---|---|---|
| vzduch uvnitř | – | 21,0 | 2 486 | 1 606 | 65 |
| na vnitřním povrchu | 0 | 16,9 | 1 929 | 1 606 | 83 |
| mezi vrstvami 1 (vápenocementová omítka) a 2 (cihly CDm) | 15 | 15,9 | 1 805 | 1 576 | 87 |
| ve vrstvě 2 (cihly CDm) – pára se sráží | 265 | 5,2 | 884 | 884 | 100 |
| mezi vrstvami 2 (cihly CDm) a 3 (vápenocementová jádrová omítka) | 390 | -0,2 | 603 | 553 | 92 |
| na vnějším povrchu | 410 | -1,3 | 550 | 402 | 73 |
| vzduch venku | – | -2,5 | 496 | 402 | 81 |
Hodnoty na povrchu a na rozhraní vrstev, φ je relativní vlhkost (tlak páry / tlak nasycené páry). Tenké vrstvy jsou v grafu i v řezu zakreslené silnější, než odpovídá měřítku.
Keramika 300 mm + EPS 160 mm
U = 0,17 W/(m²·K) · 486 mm
- teplota
- tlak nasycené páry (víc páry vzduch při té teplotě neudrží)
- tlak vodní páry
- pára se sráží
- Vnitřní omítky – Vápenocementová omítka (strojní)15 mmsd 0,075 m
- Keramické tvárnice – Broušená nosná tvárnice 300 mm (do zateplené stěny)300 mmsd 1,50 m
- Lepicí a stěrkové hmoty – Lepicí hmota (lepení izolantu)5 mmsd 0,090 m
- Expandovaný polystyren (EPS) – Fasádní deska EPS 70 F, bílá160 mmsd 3,20 m
- Lepicí a stěrkové hmoty – Stěrková hmota (výztužná vrstva se síťovinou)4 mmsd 0,080 m
- Tenkovrstvé fasádní omítky – Silikonová omítka2 mmsd 0,16 m
V lednu klesá teplota z 20,5 °C na vnitřním povrchu na -2,3 °C na vnějším, nejvíc ve vrstvě 4 (EPS): o 16,1 K, 71 % poklesu.
Tlak vodní páry klesá z 1 606 Pa uvnitř na 402 Pa venku. Nejvíc ho ubere vrstva 4 (EPS), o 755 Pa, tedy 63 %.
Tlak páry nikde nedosáhne tlaku nasycené páry, nejmenší rozdíl je 43 Pa ve vrstvě 4 (EPS) u jejího vnějšího líce. V lednu se tedy pára v konstrukci nesráží.
Za celý rok: vodní pára v konstrukci nekondenzuje ani s nepříznivými hodnotami μ.
Tabulka hodnot (v lednu)
| Místo | Od interiéru [mm] | Teplota [°C] | Tlak nasycené páry [Pa] | Tlak páry [Pa] | φ [%] |
|---|---|---|---|---|---|
| vzduch uvnitř | – | 21,0 | 2 486 | 1 606 | 65 |
| na vnitřním povrchu | 0 | 20,5 | 2 409 | 1 606 | 67 |
| mezi vrstvami 1 (vápenocementová omítka) a 2 (keramické tvárnice) | 15 | 20,4 | 2 389 | 1 588 | 66 |
| mezi vrstvami 2 (keramické tvárnice) a 3 (lepicí hmota) | 315 | 13,8 | 1 579 | 1 234 | 78 |
| mezi vrstvami 3 (lepicí hmota) a 4 (EPS) | 320 | 13,8 | 1 576 | 1 213 | 77 |
| mezi vrstvami 4 (EPS) a 5 (stěrková hmota) | 480 | -2,3 | 504 | 458 | 91 |
| mezi vrstvami 5 (stěrková hmota) a 6 (silikonová omítka) | 484 | -2,3 | 503 | 439 | 87 |
| na vnějším povrchu | 486 | -2,3 | 502 | 402 | 80 |
| vzduch venku | – | -2,5 | 496 | 402 | 81 |
Hodnoty na povrchu a na rozhraní vrstev, φ je relativní vlhkost (tlak páry / tlak nasycené páry). Tenké vrstvy jsou v grafu i v řezu zakreslené silnější, než odpovídá měřítku.
Kam dál
- PojemRosný bod a kondenzaceRosný bod je teplota, při které se vodní pára ze vzduchu začne srážet na kapky. Při běžných 20 °C a 50 % vlhkosti je to asi 9,3 °C. Plíseň ale roste už na povrchu o několik stupňů teplejším. Norma proto hlídá teplotu vnitřního povrchu i množství páry, která smí zkondenzovat uvnitř konstrukce.
- PojemDifuzní odpor (μ, sd)Jak snadno prochází materiálem vodní pára. Faktor difuzního odporu μ je vlastnost materiálu, ekvivalentní difuzní tloušťka sd = μ · d popisuje konkrétní vrstvu. Ve stěně platí zásada, že páru má víc brzdit vnitřní strana než vnější, aby se v konstrukci nehromadila vlhkost. Nejvíc na tom záleží u dřevostaveb a zateplení.
Podobné otázky
Zdroje
- 1.BH059 Tepelná technika budov, přednáška 4b: Přídavný difuzní odpor, roční bilance kondenzace a vypařování vodní páry (D. Čuprová, S. Bantová) (roční bilance kondenzace a vypařování, s. 9–14), VUT v Brně, Fakulta stavební, 2016 · čteno 2. listopadu 2026
- 2.ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky (čl. 5.1.2, 6.1 a 6.2), Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2025 · čteno 2. listopadu 2026
- 3.Tab. 3.2 Vybrané vztahy k identifikaci stavu vzduchu (G. Gebauer), vztahy 3.10 a 3.12, VUT v Brně, Fakulta stavební, ústav TZB · čteno 2. listopadu 2026
- 4.K novému znění ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov, Jan Tywoniak (ČVUT v Praze), TZB-info, 2025 · čteno 2. listopadu 2026
- 5.Komentář k ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov (kap. 9 Zkondenzovaná vodní pára uvnitř konstrukce, příloha A.3.1.5), J. Šála, L. Keim, Z. Svoboda, J. Tywoniak; Česká energetická agentura a Informační centrum ČKAIT, 2007 · čteno 2. listopadu 2026
Informace mají orientační charakter a nenahrazují projekt, statický výpočet ani odborný posudek.