Přeskočit na obsah

Pojem

Relativní vlhkost vzduchu

revize 8. listopadu 2026

Relativní vlhkost říká, kolik vodní páry vzduch nese vůči tomu, kolik by při své teplotě pojal. Stejný vzduch má po ohřátí nižší a po ochlazení vyšší relativní vlhkost. Proto je venkovní zimní vzduch po ohřátí v domě suchý a proto se u studených povrchů tvoří plíseň. V obytných místnostech se doporučuje 45–55 % při 20–22 °C.

Říká se také: relativní vlhkost, vlhkost vzduchu, vzdušná vlhkost, absolutní vlhkost, měrná vlhkost, vlhkost v bytě a 8 dalších

, vlhkost v domě, ideální vlhkost vzduchu, doporučená vlhkost vzduchu, jaká má být vlhkost vzduchu, vlhkoměr, hygrometr, φ, RH

Značka
φ
Jednotka
%

Co to znamená

Vzduch vždy nese trochu neviditelné vodní páry. Kolik jí pojme, záleží na teplotě: kilogram vzduchu při 20 °C nejvýš asi 14,7 g, při 0 °C jen 3,8 g.1 Relativní vlhkost φ je podíl skutečného množství páry (přesněji tlaku vodní páry) k tomu největšímu možnému při dané teplotě, v procentech.1 Při 100 % je vzduch nasycený a pára se začne srážet: to je rosný bod.

Absolutní (měrná) vlhkost naopak říká, kolik gramů páry v kilogramu vzduchu skutečně je. Když vzduch ohřejete nebo ochladíte a vodu nepřidáte ani neodeberete, absolutní vlhkost zůstane stejná a relativní se změní.

Příklad: proč je v zimě vzduch v domě suchý. Průměrný lednový vzduch v Česku má podle výpočtových dat normy −1,3 °C a relativní vlhkost 83,1 %.2 Nese tedy asi 2,8 g páry na kilogram. Když ho okno nebo větrací jednotka přivede dovnitř a ohřeje na 21 °C, jeho relativní vlhkost klesne na 19 %.1 Vlhko v domě pak dodávají jen lidé, vaření, sprchování, prádlo a rostliny. Člověk jen dýcháním vydá asi 40 g vody za hodinu,3 čtyřčlenná domácnost se vším všudy 4 až 14 kg denně.4 Výsledná vlhkost v domě je proto rovnováha mezi tím, kolik vody vznikne, a kolik jí větrání odvede. Víc v hesle suchý vzduch v zimě.

Opačný případ: studený povrch. Vzduch, který se ochladí u studené stěny nebo okna, má naopak relativní vlhkost vyšší. Pro plíseň stačí, když má vzduch přímo u povrchu 80 %, i když se ještě nic nerosí.5 V místnosti s 20 °C a 50 % je to u povrchu chladnějšího než 12,6 °C.1

Kde se s tím potkáte

  • Vlhkoměr (hygrometr) v obývacím pokoji nebo ložnici. Nechte ho na jednom místě několik dní, ať zachytí vaření, sprchování i noc, a nedávejte ho k oknu, radiátoru ani na slunce.
  • Doporučení hygieniků. Státní zdravotní ústav doporučuje v bytě 45–55 % při teplotě vzduchu 20–22 °C.6 Vlhkost se má udržovat tak, aby se na nejchladnějších površích nesrážela voda.6
  • Předpis pro některé stavby. Vyhláška č. 43/2025 Sb. stanoví pro pobytové místnosti rozmezí 30–65 %,7 platí ale jen pro stavby, jako jsou školy, zdravotnická a sociální zařízení nebo ubytování. Byty a rodinné domy mezi nimi nejsou,8 pro ně je to jen vodítko.
  • Horní hranice. Nad asi 50 % se víc daří roztočům a u studených povrchů hrozí plíseň.9,5
  • Větrání. Výměna vzduchu má ve vlhkosti hlavní slovo. Norma pro obytné budovy počítá s výměnou obvykle 0,3–0,6 objemu vzduchu za hodinu.10 Málo větrání znamená vlhko a plíseň, v zimě příliš mnoho větrání suchý vzduch. Viz intenzita výměny vzduchu.
  • Odvlhčování. Snižovat vlhkost přístrojem pod 45 % podle WHO nemá smysl kvůli spotřebě energie.9 Kdy odvlhčovač pomůže, popisuje heslo odvlhčovače vzduchu.

Typické hodnoty

SituaceRelativní vlhkost
Doporučená v obytných místnostech (20–22 °C)45–55 %6
Rozmezí podle vyhlášky č. 43/2025 Sb. (pobytové místnosti některých staveb)30–65 %7
Lednový venkovní vzduch (−1,3 °C)83 %2
Týž vzduch ohřátý na 21 °C19 %1
Vzduch u povrchu, kde začíná růst plíseň80 %5
Rosný bod, pára se sráží100 %1

Hodnoty pro ohřátý vzduch a 12,6 °C jsme spočítali ze vztahů pro tlak nasycené vodní páry.1

Časté otázky

Jaká má být vlhkost vzduchu v domě a jak ji změřit?

V obytných místnostech je v topné sezóně ideální relativní vlhkost 45–55 % při teplotě vzduchu 20–22 °C.1 Změříte ji digitálním vlhkoměrem, který necháte v místnosti několik dní; při vlhkosti 60 % a 20 °C už plíseň hrozí na površích chladnějších než asi 15 °C, třeba v koutech u venkovní zdi.2,3

Proč a podrobněji →Více v heslech: Plíseň v rohu místnosti, Rosný bod a kondenzace

  1. 1.Vliv snížení teplot na vnitřní prostředí staveb a zdraví lidí v nich (tisková zpráva), Státní zdravotní ústav
  2. 2.Tab. 3.2 Vybrané vztahy k identifikaci stavu vzduchu (G. Gebauer), vztahy 3.10 a 3.12, VUT v Brně, Fakulta stavební, ústav TZB
  3. 3.ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky (čl. 5.1.2), Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS

Všechny časté otázky →

Kam dál

Všechny související stránky (13)

Zdroje

  1. 1.Tab. 3.2 Vybrané vztahy k identifikaci stavu vzduchu (G. Gebauer), vztahy 3.10 a 3.12 (tab. 3.2, vztahy 3.9, 3.10, 3.17 a 3.19), VUT v Brně, Fakulta stavební, ústav TZB · čteno 2. listopadu 2026
  2. 2.ČSN 73 0331-1:2020 Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet – Část 1: Obecná část a měsíční výpočtová data (příl. C, tab. C.2), Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2020 · čteno 4. listopadu 2026
  3. 3.Větrání a vlhkost (část o vlhkosti), Jan Hollan, TZB-info, 2005 · čteno 2. listopadu 2026
  4. 4.Vztah vlhkostní a energetické bilance stavby (B. Bechník), TZB-info, 2004 · čteno 2. listopadu 2026
  5. 5.ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky (čl. 5.1.2), Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2025 · čteno 2. listopadu 2026
  6. 6.Vliv snížení teplot na vnitřní prostředí staveb a zdraví lidí v nich (tisková zpráva) (odd. Zvýšená vlhkost vzduchu a vznik plísní), Státní zdravotní ústav, 2023 · čteno 2. listopadu 2026
  7. 7.Vyhláška č. 43/2025 Sb., o stanovení hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb (§ 3 a příloha č. 1, tab. 1–3), Ministerstvo zdravotnictví (zveřejnil Státní zdravotní ústav), 2025 · čteno 2. listopadu 2026
  8. 8.Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, aktuální znění od 1. 11. 2026 (§ 13 odst. 1), Ministerstvo vnitra, e-Sbírka (informativní znění), 2000 · čteno 5. listopadu 2026
  9. 9.WHO guidelines for indoor air quality: dampness and mould (kap. 2, s. 33; kap. 3 Moisture control and ventilation, s. 60–61), WHO Regional Office for Europe, 2009 · čteno 2. listopadu 2026
  10. 10.Komentář k ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov (čl. 7.2.2, s. 75), J. Šála, L. Keim, Z. Svoboda, J. Tywoniak; Česká energetická agentura a Informační centrum ČKAIT, 2007 · čteno 2. listopadu 2026

Informace mají orientační charakter a nenahrazují projekt, statický výpočet ani odborný posudek.