Pojem
Relativní vlhkost vzduchu
Relativní vlhkost říká, kolik vodní páry vzduch nese vůči tomu, kolik by při své teplotě pojal. Stejný vzduch má po ohřátí nižší a po ochlazení vyšší relativní vlhkost. Proto je venkovní zimní vzduch po ohřátí v domě suchý a proto se u studených povrchů tvoří plíseň. V obytných místnostech se doporučuje 45–55 % při 20–22 °C.
Říká se také: relativní vlhkost, vlhkost vzduchu, vzdušná vlhkost, absolutní vlhkost, měrná vlhkost, vlhkost v bytě a 8 dalších
, vlhkost v domě, ideální vlhkost vzduchu, doporučená vlhkost vzduchu, jaká má být vlhkost vzduchu, vlhkoměr, hygrometr, φ, RH
- Značka
- φ
- Jednotka
- %
Co to znamená
Vzduch vždy nese trochu neviditelné vodní páry. Kolik jí pojme, záleží na teplotě: kilogram vzduchu při 20 °C nejvýš asi 14,7 g, při 0 °C jen 3,8 g.1 Relativní vlhkost φ je podíl skutečného množství páry (přesněji tlaku vodní páry) k tomu největšímu možnému při dané teplotě, v procentech.1 Při 100 % je vzduch nasycený a pára se začne srážet: to je rosný bod.
Absolutní (měrná) vlhkost naopak říká, kolik gramů páry v kilogramu vzduchu skutečně je. Když vzduch ohřejete nebo ochladíte a vodu nepřidáte ani neodeberete, absolutní vlhkost zůstane stejná a relativní se změní.
Příklad: proč je v zimě vzduch v domě suchý. Průměrný lednový vzduch v Česku má podle výpočtových dat normy −1,3 °C a relativní vlhkost 83,1 %.2 Nese tedy asi 2,8 g páry na kilogram. Když ho okno nebo větrací jednotka přivede dovnitř a ohřeje na 21 °C, jeho relativní vlhkost klesne na 19 %.1 Vlhko v domě pak dodávají jen lidé, vaření, sprchování, prádlo a rostliny. Člověk jen dýcháním vydá asi 40 g vody za hodinu,3 čtyřčlenná domácnost se vším všudy 4 až 14 kg denně.4 Výsledná vlhkost v domě je proto rovnováha mezi tím, kolik vody vznikne, a kolik jí větrání odvede. Víc v hesle suchý vzduch v zimě.
Opačný případ: studený povrch. Vzduch, který se ochladí u studené stěny nebo okna, má naopak relativní vlhkost vyšší. Pro plíseň stačí, když má vzduch přímo u povrchu 80 %, i když se ještě nic nerosí.5 V místnosti s 20 °C a 50 % je to u povrchu chladnějšího než 12,6 °C.1
Kde se s tím potkáte
- Vlhkoměr (hygrometr) v obývacím pokoji nebo ložnici. Nechte ho na jednom místě několik dní, ať zachytí vaření, sprchování i noc, a nedávejte ho k oknu, radiátoru ani na slunce.
- Doporučení hygieniků. Státní zdravotní ústav doporučuje v bytě 45–55 % při teplotě vzduchu 20–22 °C.6 Vlhkost se má udržovat tak, aby se na nejchladnějších površích nesrážela voda.6
- Předpis pro některé stavby. Vyhláška č. 43/2025 Sb. stanoví pro pobytové místnosti rozmezí 30–65 %,7 platí ale jen pro stavby, jako jsou školy, zdravotnická a sociální zařízení nebo ubytování. Byty a rodinné domy mezi nimi nejsou,8 pro ně je to jen vodítko.
- Horní hranice. Nad asi 50 % se víc daří roztočům a u studených povrchů hrozí plíseň.9,5
- Větrání. Výměna vzduchu má ve vlhkosti hlavní slovo. Norma pro obytné budovy počítá s výměnou obvykle 0,3–0,6 objemu vzduchu za hodinu.10 Málo větrání znamená vlhko a plíseň, v zimě příliš mnoho větrání suchý vzduch. Viz intenzita výměny vzduchu.
- Odvlhčování. Snižovat vlhkost přístrojem pod 45 % podle WHO nemá smysl kvůli spotřebě energie.9 Kdy odvlhčovač pomůže, popisuje heslo odvlhčovače vzduchu.
Typické hodnoty
| Situace | Relativní vlhkost |
|---|---|
| Doporučená v obytných místnostech (20–22 °C) | 45–55 %6 |
| Rozmezí podle vyhlášky č. 43/2025 Sb. (pobytové místnosti některých staveb) | 30–65 %7 |
| Lednový venkovní vzduch (−1,3 °C) | 83 %2 |
| Týž vzduch ohřátý na 21 °C | 19 %1 |
| Vzduch u povrchu, kde začíná růst plíseň | 80 %5 |
| Rosný bod, pára se sráží | 100 %1 |
Hodnoty pro ohřátý vzduch a 12,6 °C jsme spočítali ze vztahů pro tlak nasycené vodní páry.1
Časté otázky
Jaká má být vlhkost vzduchu v domě a jak ji změřit?
V obytných místnostech je v topné sezóně ideální relativní vlhkost 45–55 % při teplotě vzduchu 20–22 °C.1 Změříte ji digitálním vlhkoměrem, který necháte v místnosti několik dní; při vlhkosti 60 % a 20 °C už plíseň hrozí na površích chladnějších než asi 15 °C, třeba v koutech u venkovní zdi.2,3
Proč a podrobněji →Více v heslech: Plíseň v rohu místnosti, Rosný bod a kondenzace
- 1.Vliv snížení teplot na vnitřní prostředí staveb a zdraví lidí v nich (tisková zpráva), Státní zdravotní ústav
- 2.Tab. 3.2 Vybrané vztahy k identifikaci stavu vzduchu (G. Gebauer), vztahy 3.10 a 3.12, VUT v Brně, Fakulta stavební, ústav TZB
- 3.ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky (čl. 5.1.2), Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS
Kam dál
- Průvodce · ProblémyPlíseň, vlhko a zápach v doměVše k tématu: 15 otázek, odpověď u 15.
- TechnologiePřirozené a nárazové větráníVětrání okny, větracími štěrbinami a šachtami bez ventilátoru. Pohání ho rozdíl teplot a vítr, takže výměna vzduchu kolísá s počasím a hlavně s tím…
- ProblémPlíseň v rohu místnostiTmavé skvrny v koutě u obvodové stěny vznikají tam, kde se setká studený povrch s vlhkým vzduchem, nebo kde je ve zdivu voda. Plíseň začíná růst už…
- PojemRosný bod a kondenzaceRosný bod je teplota, při které se vodní pára ze vzduchu začne srážet na kapky. Při běžných 20 °C a 50 % vlhkosti je to asi 9,3 °C. Plíseň ale roste…
Všechny související stránky (13)
Technologie
Problémy
Zdroje
- 1.Tab. 3.2 Vybrané vztahy k identifikaci stavu vzduchu (G. Gebauer), vztahy 3.10 a 3.12 (tab. 3.2, vztahy 3.9, 3.10, 3.17 a 3.19), VUT v Brně, Fakulta stavební, ústav TZB · čteno 2. listopadu 2026
- 2.ČSN 73 0331-1:2020 Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet – Část 1: Obecná část a měsíční výpočtová data (příl. C, tab. C.2), Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2020 · čteno 4. listopadu 2026
- 3.Větrání a vlhkost (část o vlhkosti), Jan Hollan, TZB-info, 2005 · čteno 2. listopadu 2026
- 4.Vztah vlhkostní a energetické bilance stavby (B. Bechník), TZB-info, 2004 · čteno 2. listopadu 2026
- 5.ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky (čl. 5.1.2), Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2025 · čteno 2. listopadu 2026
- 6.Vliv snížení teplot na vnitřní prostředí staveb a zdraví lidí v nich (tisková zpráva) (odd. Zvýšená vlhkost vzduchu a vznik plísní), Státní zdravotní ústav, 2023 · čteno 2. listopadu 2026
- 7.Vyhláška č. 43/2025 Sb., o stanovení hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb (§ 3 a příloha č. 1, tab. 1–3), Ministerstvo zdravotnictví (zveřejnil Státní zdravotní ústav), 2025 · čteno 2. listopadu 2026
- 8.Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, aktuální znění od 1. 11. 2026 (§ 13 odst. 1), Ministerstvo vnitra, e-Sbírka (informativní znění), 2000 · čteno 5. listopadu 2026
- 9.WHO guidelines for indoor air quality: dampness and mould (kap. 2, s. 33; kap. 3 Moisture control and ventilation, s. 60–61), WHO Regional Office for Europe, 2009 · čteno 2. listopadu 2026
- 10.Komentář k ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov (čl. 7.2.2, s. 75), J. Šála, L. Keim, Z. Svoboda, J. Tywoniak; Česká energetická agentura a Informační centrum ČKAIT, 2007 · čteno 2. listopadu 2026
Informace mají orientační charakter a nenahrazují projekt, statický výpočet ani odborný posudek.