Přeskočit na obsah

Průvodce · Rekonstrukce

Vlhkost a plísně

1 rozhodnutí, 14 problémů a 2 časté otázky ze skutečných dotazů stavebníků. Odpověď je zatím hotová u 17 otázek.

Co se rozhoduje

Co se může pokazit

Časté otázky

Pomůže na vlhkou zeď sanační omítka?

Na projevy ano, na příčinu ne: sanační omítka má velké póry, ve kterých krystalizují soli, a pustí vodní páru ven, takže povrch zůstane suchý a bez výkvětů, vzlínání ani zatékání ale nezastaví.1,2 Bez odstranění příčiny se póry časem zaplní solemi; metodika ČVUT jí samotné přisuzuje nízkou funkčnost a minimální životnost asi 15 let.3,4

Proč a podrobněji →Více v heslech: Sanační omítky, Sanace vlhkého zdiva, Vlhké zdivo a solné výkvěty

  1. 1.Sanační omítkové systémy (prospekt) (s. 4, 6, 7 a 10), Baumit
  2. 2.webersan sanační WTA, sanační omítka, technický list (Rádce Weber 2019, s. 456–457) (vlastnosti, aplikace, povrchové úpravy), Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., divize Weber (kopie u prodejce Epicentrum)
  3. 3.Proč sanovat s Weberem? (Rádce Weber, kapitola Sanace) (princip sanačních omítek, objem pórů), Saint-Gobain Construction Products CZ (Weber)
  4. 4.L. Balík, K. Nedvědová, I. Šimůnek a kol.: Metodika principů sanace stavebních objektů kulturního dědictví (projekt NAKI DG18P02OVV012, 2022) (kap. 7.5, tab. 6), České vysoké učení technické v Praze, Kloknerův ústav; zveřejněno v NUSL
Mám odkopat starý dům a dodatečně ho izolovat zvenku?

Pomůže to tam, kde voda vniká do zdi ze zeminy u domu: svislá izolace z výkopu i drenáž mají podle metodiky ČVUT vysokou funkčnost i bez dalších opatření, s odhadovanou životností 20 let u izolace a 50 let u drenáže.1 Staré domy ale mívají mělké základy a voda pod nimi může způsobit nerovnoměrné sedání, proto výkop navrhuje projektant se statikem; proti vzlínání ze základů samotné odkopání nepomůže, na to je vodorovná izolace.1

Proč a podrobněji →Více v heslech: Sanace vlhkého zdiva, Soklová část a napojení na základy, Podřezat zdivo, nebo injektáž?

  1. 1.L. Balík, K. Nedvědová, I. Šimůnek a kol.: Metodika principů sanace stavebních objektů kulturního dědictví (projekt NAKI DG18P02OVV012, 2022) (kap. 4, 7.3–7.5, tab. 6), České vysoké učení technické v Praze, Kloknerův ústav; zveřejněno v NUSL

Vše k tématu

10 stránek do hloubky: srovnání, postupy, materiály a pojmy, které k tématu patří.

Technologie

  • Sanace vlhkého zdiva

    Soubor opatření, která vlhkost zdí starého domu dlouhodobě sníží. Nejdřív se průzkumem zjistí, odkud voda přichází, pak se zastaví její přísun (okapy a terén, podřezání nebo injektáž proti vzlínání, drenáž) a nakonec zeď vysychá a dostane sanační omítku. Žádná omítka ani přístroj na zdi to nevyřeší sám.

  • Termovizní měření domu

    Termovize je snímkování domu kamerou, která zachytí tepelné záření povrchů a ukáže, kde jsou studená nebo teplá místa. Pomůže najít tepelné mosty, netěsnosti a vady zateplení, ale sama neměří tepelné ztráty ani vlhkost. Měří se v zimě při velkém rozdílu teplot uvnitř a venku a snímky má vyhodnotit zkušený technik.

  • Soklová část a napojení na základy

    Sokl je spodní pás obvodové stěny, obvykle nejméně 300 mm nad terénem, na který nejvíc působí odstřikující voda, sníh, mráz a mechanické poškození. Potřebuje hydroizolaci vytaženou nad terén, nenasákavou tepelnou izolaci a odolnou povrchovou úpravu. V patě stěny se zároveň potkává zdivo se základem, což je jeden z nejhorších tepelných mostů domu.

Materiály

  • Venkovní jádrové a tepelněizolační omítky

    Silná venkovní omítka (asi 10–40 mm), která se nanáší přímo na zdivo bez kontaktního zateplení a navrch dostane štuk, nebo stěrku se síťovinou a tenkovrstvou omítku. Na tvrdší zdivo se dává běžná vápenocementová, na lehké tepelněizolační cihly a pórobeton lehčená nebo tepelněizolační omítka, která se zdivu podobá.

  • Sanační omítky

    Lehká, velmi pórovitá omítka na vlhké a zasolené zdivo. Vodní pára jí projde ven, kapalnou vodu ale k povrchu nepustí, takže soli krystalizují v jejích pórech a povrch zůstane suchý a bez výkvětů. Vzlínání ani zatékání nezastaví: bez odstranění příčiny se póry časem zaplní a omítka přestane fungovat.

Problémy

  • Komín vlhne, dehtuje nebo prosakuje

    Komín vlhne, když se voda ze spalin sráží na jeho studených stěnách, nebo když do něj shora zatéká. Kondenzát s dehtem prosakuje zdivem jako hnědé skvrny a usazený dehet může začít hořet. Typicky se to objeví po výměně kotle za úspornější, u starého komína bez vložky nebo při topení vlhkým dřevem.

  • Zatéká z balkonu nebo terasy, dlažba odpadá

    Voda prošla dlažbou a vadnou nebo chybějící hydroizolací do betonu balkonu nebo do stropu pod terasou. Projeví se mokrými mapami a výkvěty na spodní straně desky, uvolněnou dlažbou a rezavými stopami. Oprava záleží na tom, kudy voda vniká: někdy stačí opravit jeden detail, často je potřeba nová skladba.

  • Rosení oken a plíseň kolem nich

    Okno se zevnitř rosí, když je vzduch v místnosti vlhký a sklo nebo rám chladnější než rosný bod. Nejčastější příčinou je vysoká vlhkost a málo větrání, hlavně po výměně starých netěsných oken. Přidat se může studený okraj skla, chladné ostění nebo záclona, která brání teplému vzduchu k oknu. Rosa na vnější straně dobře izolujícího skla vada není.

Pojmy

  • Tepelný most

    Místo v konstrukci, kudy uniká víc tepla než okolní plochou – třeba věnec, překlad, ostění okna, sokl, balkonová deska nebo kotva procházející izolací. Zvyšuje tepelné ztráty a ochlazuje vnitřní povrch, takže tam hrozí plíseň. Tepelné vazby mezi konstrukcemi vyjadřují činitele ψ a χ a norma pro ně má požadavky.

  • Rosný bod a kondenzace

    Rosný bod je teplota, při které se vodní pára ze vzduchu začne srážet na kapky. Při běžných 20 °C a 50 % vlhkosti je to asi 9,3 °C. Plíseň ale roste už na povrchu o několik stupňů teplejším. Norma proto hlídá teplotu vnitřního povrchu i množství páry, která smí zkondenzovat uvnitř konstrukce.