Přeskočit na obsah

Průvodce · Novostavba

Omítky a sádrokarton

3 rozhodnutí, 3 problémy a 3 časté otázky ze skutečných dotazů stavebníků. Odpověď je zatím hotová u 9 otázek.

Co se rozhoduje

Co se může pokazit

Časté otázky

Omítat před litými podlahami, nebo až po nich?

Výrobci zdiva počítají s omítáním před podlahami: vnitřní omítka se dělá od hrubé podlahy až ke stropu a na obvodové stěně se dotahuje k hydroizolaci, protože teprve souvislá omítka dělá zděnou stěnu vzduchotěsnou.1,2 Omítky i lité podlahy vnášejí do stavby technologickou vlhkost, proto mezi nimi dodržte technologické přestávky a větrejte, jinak se vlhkost může uzavřít uvnitř stavby.1,3

Proč a podrobněji →Více v heslech: Vnitřní omítky, Vzduchotěsnost, Technologické přestávky a mokré procesy

  1. 1.Prováděcí příručka HELUZ 2026 (kapitola Omítky, s. 104–105), HELUZ cihlářský průmysl a.s.
  2. 2.Podklad pro navrhování Porotherm, 18. vydání (kapitola Vzduchotěsnost, s. 40), Wienerberger s.r.o.
  3. 3.Knauf MP 75, sádrová strojní omítka, technický list 11/2022, Knauf Praha
Jakou vnitřní omítku dát na pórobeton (Ytong, Porfix)?

Na vyschlý pórobeton se hodí jednovrstvá vápenocementová omítka v tloušťce asi 10 mm, kterou výrobce omítek označuje za ideální, nebo sádrová omítka.1 Rozhoduje hlavně vlhkost zdiva: tvárnice mají z výroby 30–40 % vody, stěna vysychá zhruba půl roku a omítat se má až při vlhkosti nejvýš 4 % hmotnosti.1,2,3

Proč a podrobněji →Více v heslech: Vnitřní omítky, Pórobeton, Sádrová, vápenocementová omítka, nebo sádrokarton?

  1. 1.Pracovní postup Cemix: Omítání pórobetonového zdiva (verze 26. 3. 2024, kopie u prodejce Izomat) (požadavky na stavební dokončenost a vlhkost, omítání interiéru), LB Cemix, s.r.o.
  2. 2.Knauf MP 75, sádrová strojní omítka, technický list 11/2022, Knauf Praha
  3. 3.Baumit Ratio Glatt L, technický list (31. 3. 2026), Baumit, spol. s r.o.
Jak zavěsit sádrokartonový podhled a jak velkou mezeru nechat?

Zavěšený podhled na křížovém roštu má podle Rigipsu závěsy nejvýš 0,9 m po délce nosných profilů a 1 m napříč, montážní profily nejvýš 500 mm od sebe a desky přišroubované kolmo k nim po 170 mm.1 Závěsy se do betonu kotví ocelovou hmoždinkou, plastové jsou pro nosné kotvení zakázané.1,2 Nejmenší výška roštu se závěsy je podle typu asi 3 až 20 cm.2

Proč a podrobněji →Více v hesle: Sádrokartonové a sádrovláknité desky

  1. 1.Sádrokarton zvládneme sami – praktický průvodce (kap. 6 Podhledy, s. 44–47), Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., Rigips
  2. 2.NORGIPS – Detaily napojení zavěšených podhledů (2024) (s. 6, 10, 16 a 20–22), NORGIPS (česká verze dokumentu)

Vše k tématu

9 stránek do hloubky: srovnání, postupy, materiály a pojmy, které k tématu patří.

Srovnání

  • Štuk, nebo stěrka na staré omítky?

    Starou omítku stačí přeštukovat nebo přestěrkovat, když je soudržná: nedrolí se, nepráší, není dutá ani vlhká. Uvolněné kusy se vysekají, trhliny vyplní a povrch se srovná sádrovou stěrkou do 10 mm nebo vápenným štukem do 2–3 mm. Omítku, která se drolí na velké ploše nebo je vlhká a zasolená, je jistější otlouct.

Technologie

  • Omítání (postup vnitřních a venkovních omítek)

    Postup, kterým se zdivo a beton pokrývají omítkou: od přípravy podkladu přes lišty a jádrovou vrstvu po štuk nebo hladký povrch. Každá vrstva musí před další vyzrát, u vápenocementové omítky zhruba den na každý milimetr tloušťky. Praskliny a opadávání většinou nezpůsobí materiál, ale omítání na vlhké zdivo, za chladu nebo bez přestávek.

  • Sádrokartonové příčky, předstěny a podhledy

    Montáž vnitřních stěn a stropů nasucho: na kostru z tenkých ocelových profilů se přišroubují sádrokartonové desky a spáry mezi nimi se zatmelí. O výsledku rozhoduje hlavně kostra, tmelení a napojení na okolní zdi a strop, ne samotná deska. Montuje se až do vyschlé stavby, po omítkách a potěrech.

Materiály

  • Vnitřní omítky

    Vnitřní omítka srovná zeď nebo strop a vytvoří povrch pro malbu nebo obklad. V rodinných domech se nejčastěji nanáší strojně a vybírá se hlavně mezi sádrovou a vápenocementovou. Sádrová dává hladký povrch v jedné vrstvě, vápenocementová lépe snáší vlhkost a hodí se pod obklady.

  • Vápenné omítky a malty na staré zdivo

    Omítky a malty s pojivem jen z vápna, bez cementu, které se hodí na staré zdivo z cihel, kamene i hlíny. Propouštějí páru, snesou drobné pohyby zdiva a nebrání mu vysychat, takže zeď nezavřou jako cementová omítka. Zrají pomalu a dělají se jen v teple, venku nejlépe od poloviny května do konce září.

  • Štuky a stěrky

    Tenké vrchní vrstvy pod malbu. Štuk je jemná vápenná nebo vápenocementová omítka do 2–3 mm, která dává jemně zrnitý povrch a potřebuje asi měsíc zrát. Sádrová stěrka (gletování) a pastovitá finální stěrka dávají hladký povrch v tloušťce od zlomků milimetru do 3–10 mm a hodí se na renovaci starých omítek, beton i sádrokarton. U sádrokartonu se kvalita povrchu udává stupni Q1–Q4.

  • Sádrokartonové a sádrovláknité desky

    Desky ze sádry pro suchou výstavbu. Sádrokarton má sádrové jádro opláštěné kartonem, sádrovláknitá deska je homogenní směs sádry a papírových vláken. V dřevostavbě tvoří vnitřní povrch obvodové stěny a chrání hořlavý rám při požáru. Sádrovlákno je těžší, pevnější a lépe drží kotvy, sádrokarton je lehčí a snáz se zpracovává.

  • Pórobeton

    Lehký zdicí materiál z písku, vápna a cementu, který při výrobě napění hliníkový prášek a vytvrdí pára v autoklávu. Tvárnice dobře izolují, jsou přesné a snadno se opracují, ale jsou méně pevné, hůř tlumí zvuk a vadí jim vlhkost. Podle objemové hmotnosti se hodí na jednovrstvé obvodové zdivo bez zateplení, na zateplené stěny i na vnitřní nosné stěny.

Pojmy

  • Technologické přestávky a mokré procesy

    Doba, kterou musí beton, malta, omítka nebo potěr po zhotovení zrát a schnout, než na ně přijde další vrstva nebo zatížení. Mokré procesy jsou práce, které do stavby přinášejí vodu: betonáž, zdění na maltu, omítky a lité podlahy. Délku přestávek určují technické listy výrobců a v chladu se prodlužují.