Přeskočit na obsah

Častá otázka

Jak správně větrat, aby nebyla plíseň?

revize 9. listopadu 2026

Úroveň: Základní · Pro koho: Řeším problém

Krátce

Větrejte krátce a naplno: okno otevřete dokořán a zavřete, jakmile se vzduch v místnosti vymění, hlavně po vaření a koupání, a v kuchyni a koupelně zapínejte odsávání.1 Cílem je držet vlhkost kolem 45–55 % a topit tak, aby se nejchladnější povrchy nerosily; prádlo sušte venku a nábytek nechte od venkovní stěny odsunutý.2,1

Podrobněji

Domácnost vyprodukuje hodně vody: čtyřčlenná rodina 4 až 14 kg denně, sušení prádla přidá 0,8 až 1,2 kg na každý kilogram suchého prádla.3 Tu vodu musí větrání odvést, jinak se srazí na nejchladnějších místech.2 Když se v bytě objeví plíseň, je potřeba větrat víc, aby vlhkost klesla.4

Jak na to

  • Krátce a naplno. Okno otevřete dokořán a zavřete, když se vzduch vymění.1 Škvírami a netěsnostmi se větrá špatně: za mrazu a větru příliš, za bezvětří skoro vůbec.5
  • Hned u zdroje. Při vaření a sprchování zavřete dveře do ostatních místností a zapněte odsávání. Ventilátor v koupelně má mít doběh, nebo se spínat sám podle vlhkosti.1
  • Topit a větrat zároveň. Teplota a vlhkost mají být takové, aby se na nejchladnějších površích nesrážela voda. Doporučuje se 45–55 % vlhkosti při 20–22 °C.2 Při 20 °C a 60 % vlhkosti už plíseň hrozí na površích chladnějších než asi 15 °C, protože u nich vlhkost stoupne nad 80 %.6,7
  • Prostor za nábytkem. Skříně a postele nechte od venkovní stěny odsunuté, aby za nimi proudil vzduch.1,2
  • Kontrola vlhkoměrem. Teprve čísla ukážou, jestli větráte dost; viz Jaká má být vlhkost vzduchu v domě?

Když větrání nestačí

Po výměně starých oken za těsná se výměna vzduchu omezí a vlhkost roste, pokud v bytě není řízené větrání.2 Tam pomůže řízené větrání, nejlépe se zpětným získáváním tepla (rekuperace).2,5 Když se plíseň vrací i při vlhkosti v doporučeném rozmezí, příčinou bývá studený kout (tepelný most) nebo voda ve zdivu. Postup, jak příčinu najít, je v hesle plíseň v rohu místnosti.

Kam dál

Podobné otázky

Všechny časté otázky →

Zdroje

  1. 1.Understanding and addressing the health risks of damp and mould in the home, Office for Health Improvement and Disparities (Spojené království), 2026 · čteno 2. listopadu 2026
  2. 2.Vliv snížení teplot na vnitřní prostředí staveb a zdraví lidí v nich (tisková zpráva), Státní zdravotní ústav, 2023 · čteno 2. listopadu 2026
  3. 3.Vztah vlhkostní a energetické bilance stavby (B. Bechník), TZB-info, 2004 · čteno 2. listopadu 2026
  4. 4.Häufige Fragen bei Schimmelbefall, Umweltbundesamt (Německo), 2022 · čteno 2. listopadu 2026
  5. 5.Větrání a vlhkost, Jan Hollan, TZB-info, 2005 · čteno 2. listopadu 2026
  6. 6.Tab. 3.2 Vybrané vztahy k identifikaci stavu vzduchu (G. Gebauer), vztahy 3.10 a 3.12 (tab. 3.2, vztah 3.10), VUT v Brně, Fakulta stavební, ústav TZB · čteno 2. listopadu 2026
  7. 7.ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky (čl. 5.1.2), Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2025 · čteno 2. listopadu 2026

Informace mají orientační charakter a nenahrazují projekt, statický výpočet ani odborný posudek.