# Vnitřní zateplení

> Zateplení obvodové zdi z interiéru, když zvenku nejde: památkově chráněná nebo zdobená fasáda, uliční čára, dům na hranici pozemku. Jde to, ale je to riskantnější než zateplení zvenku, protože stará zeď za izolací v zimě vychladne a může v ní kondenzovat voda. Zeď musí být nejdřív suchá, izolace celoplošně nalepená, detaily u stropů, příček a oken pečlivě vyřešené a celá skladba posouzená výpočtem.

- Technologie na stavit.cz: https://www.stavit.cz/technologie/vnitrni-zatepleni
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 9. listopadu 2026
- Říká se také: zateplení zevnitř, zateplení z interiéru, vnitřní izolace, vnitřní tepelná izolace, izolace zdi zevnitř, zateplení stěny zevnitř, zateplení pokoje zevnitř, vnitřní zateplení starého domu, zateplení zevnitř zkušenosti, zateplení zevnitř nebo zvenku, můžu zateplit zevnitř, když zvenku nejde, zateplení památky, zateplení domu na hranici pozemku, zateplení zevnitř a rosný bod, musí zeď dýchat, kapilárně aktivní izolace, zateplení zevnitř bez parozábrany, zateplení zevnitř sádrokartonem, zateplení vepřovic zevnitř
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

## Kdy ano, kdy ne

**Krátká odpověď: zevnitř zateplit jde, ale jen když zvenku opravdu nejde.** [ČSN 73 0540-2](https://www.stavit.cz/predpisy/csn-73-0540-2) považuje za nejvhodnější polohu izolace vně nosné zdi. Vnitřní zateplení připouští hlavně tam, kde se nesmí změnit vzhled fasády, například kvůli památkové ochraně nebo bohatě členité fasádě (příl. A.3.1.3–A.3.1.5).[1] V praxi jde o:

- památky, domy v památkové zóně a fasády se štuky,
- domy v uliční čáře nebo na hranici pozemku, kde by zateplení zasáhlo na cizí pozemek,
- byt v bytovém domě, kde se ostatní na zateplení fasády nedohodnou,[2]
- místnosti, kde se topí jen občas (chalupa, klubovna): zateplené zevnitř se ohřejí rychle.[2]

**Kdy ne, nebo až po opravách:** zeď vlhne ze země, zatéká do ní kolem okapů a parapetů, rozpraskaná fasáda nasává déšť, zdivo je zasolené. Opravy patří před zateplení,[3] výrobci desek požadují vzlínání a zatékání deštěm odstranit předem.[4][5] Viz [sanace vlhkého zdiva](https://www.stavit.cz/technologie/sanace-vlhkeho-zdiva) a [vlhké zdivo a solné výkvěty](https://www.stavit.cz/problemy/vlhke-zdivo-a-vykvety).

## Jak to funguje

**Stará zeď se ocitne v chladu.** Při zateplení zvenku zůstane zdivo v teple. Při zateplení zevnitř se celé ocitne za izolací a v zimě vychladne skoro na venkovní teplotu. Na chladné straně izolace pak může kondenzovat vodní pára z místnosti, zeď hůř vysychá po dešti a je víc ohrožena mrazem. Studenější jsou i stropy a příčky, které do zdi vedou.[2][3] Proto se vnitřní zateplení neposuzuje jen podle [součinitele prostupu tepla](https://www.stavit.cz/pojmy/soucinitel-prostupu-tepla), ale hlavně podle vlhkosti.

**Dva principy.** Výzkum RIBuild rozlišuje dva zásadně odlišné systémy:[3]

1. **S parozábranou (difuzně uzavřené).** Izolant, který vodu nevede (polystyren, PIR, minerální vata za sádrokartonem), a na teplé straně fólie nebo deska, která páru do konstrukce nepustí. Norma požaduje, aby parozábrana byla celistvá: přesah pruhů bez slepení nestačí a nejlépe leží za instalační vrstvou, aby ji neprořízly zásuvky. Brání ale i vysychání zdi dovnitř, pomoci mohou parobrzdy s proměnným difuzním odporem (příl. A.3.1.11 a A.3.1.12).[1] Každá netěsnost, poškození nebo špatné napojení vede k vlhkosti uvězněné za izolací.[2]
2. **Kapilárně aktivní, difuzně otevřené.** [Kalciumsilikátové desky](https://www.stavit.cz/materialy/kalciumsilikatove-desky), [minerální izolační desky](https://www.stavit.cz/materialy/mineralni-izolacni-desky) a [dřevovláknité desky](https://www.stavit.cz/materialy/drevovlaknite-desky) pro interiér. Pára jimi projde, na chladné straně se část srazí a izolant ji kapilárami vrací k vnitřnímu povrchu, odkud se odpaří.[6] Tyto systémy jsou k drobným chybám tolerantnější a parozábranu nepotřebují.[2] Nutné ale je celoplošné lepení bez vzduchových mezer a propustný povrch. U historických staveb jim norma dává přednost (příl. A.3.1.5).[1]

Oba systémy podle RIBuild vyžadují pečlivé provedení i rozumné užívání.[3]

**Musí zeď „dýchat“?** Vzduch se vyměňuje větráním, ne zdí. Jde o to, aby voda, která se do zdi dostane, měla kudy odejít. Norma chce, aby difuzní odpor vrstev směrem ven klesal (příl. A.3.1.9).[1] U vnitřního zateplení je to vždy obráceně, stará zeď brzdí páru víc než izolace. Nástroj skladeb na tomto webu proto u takové skladby upozorní na pořadí difuzních odporů a rozhoduje výpočet kondenzace, viz [rosný bod](https://www.stavit.cz/pojmy/rosny-bod).

### Výpočet kondenzace

ČSN 73 0540-2 požaduje, aby kondenzace uvnitř konstrukce neohrozila její funkci. Kde by ji ohrozila, nesmí voda kondenzovat vůbec, jinak musí být roční bilance příznivá (víc se vypaří, než zkondenzuje) a množství omezené. U konstrukcí s difuzně málo propustnými vnějšími vrstvami a u konstrukcí se dřevem je limit nižší z hodnot 0,10 kg/(m²·rok) a 3 % plošné hmotnosti materiálu, u ostatních nižší z 0,50 kg/(m²·rok) a 5 % (čl. 6.1.1, 6.1.2 a 6.2).[1] Stará zeď vně od vnitřní izolace brzdí páru víc než izolace, proto na straně bezpečnosti počítejte s přísnějším limitem 0,10 kg/(m²·rok). Počítá se podle ČSN EN ISO 13788 Glaserovou metodou, která ale nezná kapilární vedení vody. Pro kapilárně aktivní systémy proto bývá velmi konzervativní a přesnější jsou dynamické výpočty podle ČSN EN 15026 (programy WUFI nebo DELPHIN).[6] Norma u historických staveb pokročilé modelování vlhkosti přímo doporučuje.[1]

Příklad z podkladů jednoho výrobce (s německými výpočtovými podmínkami): stará cihelná zeď 365 mm s minerální deskou 100 mm vyšla podle Glaserovy metody s 1,45 kg/m² zkondenzované vody za zimu, ze které se za léto vypaří jen 1,34 kg/m². Výpočet s kapilárním vedením dal 0,68 kg/m² a vyschnutí za 41 dní.[2] Podle metody tedy stejná zeď vyjde, nebo nevyjde.

U izolací na bázi dřeva pod méně propustnou vrstvou chce norma od roku 2025 při relativní vlhkosti nad 80 % dynamický vlhkostní výpočet (čl. 6.1.2).[1] Na straně bezpečnosti to platí i pro dřevovlákno uvnitř, které z chladné strany kryje stará zeď.

### Tloušťka

S tloušťkou přínos rychle klesá. Podle výpočtu na tomto webu má zeď z plných cihel 450 mm s omítkami U asi 1,3 W/(m²·K). Minerální deska 50 mm ji sníží na 0,49, deska 100 mm na 0,33, deska 200 mm na 0,19 W/(m²·K). Viz [plná cihla 450 mm + Multipor 100 mm](https://www.stavit.cz/skladby/plna-cihla-450-multipor-100). Silnější izolace ale zeď víc ochladí a zvýší riziko kondenzace. Výrobci proto varují před zbytečně silnými vrstvami,[2][6] výrobce minerálních desek chce nad 75–80 mm výpočet a od 100 mm odborný posudek.[6] Nástroj RIBuild posuzuje tloušťky do 120 mm.[3]

**Požadavek normy.** U pro novostavbu (0,30 W/(m²·K)) vnitřní zateplení střídmé tloušťky obvykle nesplní. Norma u změn staveb připouští, že to výjimečně prokazatelně nejde. Pak to musí odborník písemně zdůvodnit a zvolit nejlepší možné řešení, které aspoň nezpůsobí vady a poruchy (čl. 5.2.9).[1] Co k tomu říká vyhláška o energetické náročnosti a kdy platí výjimka pro památky, rozebírá skladba [plná cihla 450 mm + Multipor 100 mm](https://www.stavit.cz/skladby/plna-cihla-450-multipor-100).

### Tepelné mosty

Kde do zdi vedou stropy a příčky a kolem oken se izolace přeruší a vznikají [tepelné mosty](https://www.stavit.cz/pojmy/tepelny-most) (příl. A.3.1.5 a A.3.1.6).[1]

- **Strop a příčky.** Izolace pokračuje kus po stropě a příčce, nebo se tam lepí izolační klín, který se ztenčuje do místnosti, třeba z 30 na 8 mm.[4] Výrobce minerálních desek kreslí přesah na vnitřní stěnu aspoň 600 mm.[6]
- **Zhlaví dřevěných trámů.** Konce trámů uložené ve zdi se po zateplení ochladí a zvlhnou. Norma chce posoudit, jak se kondenzace posune k původní konstrukci, právě u nich (příl. A.3.1.5),[1] RIBuild mezi rizika řadí hnilobu dřeva.[3]
- **Ostění oken.** Deska 15–40 mm,[4][6] viz [zateplení ostění a nadpraží](https://www.stavit.cz/technologie/zatepleni-osteni-a-nadprazi).

## Postup

1. **Průzkum.** Vlhkost a zasolení zdiva, stav omítek a fasády, okapy, sokl, orientace stěny k převládajícímu dešti, dřevo ve zdi.[6][3]
2. **Opravy a vysušení.** Odstranit příčiny vlhkosti a nechat zeď vyschnout.[6] Hydrofobizace fasády může vnik deště omezit, ale doklady o jejím přínosu jsou zatím omezené.[3]
3. **Návrh.** Systém, tloušťka, detaily u stropů, příček a oken, výpočet kondenzace.
4. **Podklad.** Odstranit tapety, malby a sádrové omítky, vyrovnat nerovnosti (nejvýš 5 mm na metr).[6]
5. **Elektroinstalace.** Prostupů co nejméně a přesně.[4] Rozvody výrobce minerálních desek doporučuje vést po povrchu izolace,[6] u systému s parozábranou patří do instalační vrstvy před ní.[1]
6. **Lepení.** Celoplošně, bez dutin, od podlahy a stropu oddělené páskou.[4][6]
7. **Povrch.** Minerální stěrka s výztužnou tkaninou a propustný nátěr s μ nejvýš 10.[6]
8. **Užívání.** Nábytek aspoň 50 mm od zateplené stěny,[6] větrat a hlídat vlhkost vzduchu.

## Nejčastější chyby

- **Zateplení vlhké zdi** bez odstranění příčiny.
- **Lepení na terče nebo pruhy.** Za izolací vznikne vzduchová mezera a nekontrolovaná kondenzace.[4]
- **Parozábrana s děrami** od zásuvek a hmoždinek nebo s nepřelepenými spoji.[1]
- **Polystyren nebo vata bez parozábrany** přímo na zdi.[2]
- **Zapomenuté stropy, příčky a ostění.** Plíseň se přesune do koutu.
- **Příliš silná izolace bez výpočtu** a nepropustný povrch na kapilárně aktivní desce.

Co se pak děje a jak to řešit, popisuje [kondenzace a plíseň za vnitřním zateplením](https://www.stavit.cz/problemy/kondenzace-za-vnitrnim-zateplenim).

## Jak poznat dobře odvedenou práci

- Firma před prací změřila vlhkost zdi a předala výpočet kondenzace pro vaši skladbu.
- Desky po poklepu nezní dutě.
- U stropů, příček a oken jsou klíny nebo přesahy podle detailu, na fotkách před zakrytím.
- U systému s parozábranou jsou spoje přelepené a prostupy utěsněné.
- První zimu bez plísně v koutech a bez vlhkých map na zateplené stěně.

## Na co se zeptat firmy

1. **Proč nejde zateplit zvenku?** Zateplení zevnitř má být až druhá volba.[1]
2. **Jak jste změřili vlhkost a zasolení zdi?** Bez průzkumu nelze zateplovat.
3. **Jaký princip navrhujete, s parozábranou, nebo kapilárně aktivní, a proč?**
4. **Jakou metodou jste posoudili kondenzaci?** U kapilárně aktivních systémů chtějte dynamický výpočet.[6]
5. **Jak vyřešíte stropy, příčky, ostění a trámy ve zdi?** Chtějte výkres detailů.
6. **Kudy povedou elektrické rozvody?**
7. **Jak budete desky lepit?** Celoplošně, nikdy na terče.
8. **Čím smím zeď později malovat a co na ni pověsit?**

## Stejná stará zeď zateplená zvenku a zevnitř

Zeď z plných cihel jednou s polystyrenem zvenku, podruhé s minerální deskou zevnitř. Graf ukazuje, jak v zimě vychladne zdivo a kde tlak páry dosáhne tlaku nasycené páry. Uvnitř je izolace tenčí, silnější by zeď ještě víc ochladila. Měsíční výpočet nezná kapilární vedení vody v deskách, pro tyto systémy proto bývá velmi konzervativní.

Cesta páry stěnou (Glaserův diagram). Spočítáno jako v nástroji skladeb podle ČSN EN ISO 13788: leden, 400 m n. m. (venku -2,5 °C a 81 %), uvnitř 21 °C a 65 %, s nepříznivými hodnotami faktoru difuzního odporu μ z rozsahu, který uvádějí výrobci.

### Plná cihla 450 mm + EPS 160 mm

Skladba v nástroji: https://www.stavit.cz/skladby/plna-cihla-450-eps-160. U = 0,20 W/(m²·K), tloušťka 661 mm. Vrstvy od interiéru: 1. Vnitřní omítky – Vápenocementová omítka (strojní) 20 mm (sd 0,10 m); 2. Plné pálené cihly a staré cihelné zdivo – Plné cihly CP 290 × 140 × 65, zdivo 1 800 kg/m³ 450 mm (sd 4,05 m); 3. Venkovní jádrové a tepelněizolační omítky – Vápenocementová jádrová omítka (běžná, venkovní) 20 mm (sd 0,10 m); 4. Lepicí a stěrkové hmoty – Lepicí hmota (lepení izolantu) 5 mm (sd 0,090 m); 5. Expandovaný polystyren (EPS) – Fasádní deska EPS 70 F, bílá 160 mm (sd 3,20 m); 6. Lepicí a stěrkové hmoty – Stěrková hmota (výztužná vrstva se síťovinou) 4 mm (sd 0,080 m); 7. Tenkovrstvé fasádní omítky – Silikonová omítka 2 mm (sd 0,16 m).

V lednu klesá teplota z 20,4 °C na vnitřním povrchu na -2,3 °C na vnějším, nejvíc ve vrstvě 5 (EPS): o 19,7 K, 87 % poklesu.
Tlak vodní páry klesá z 1 606 Pa uvnitř na 402 Pa venku. Nejvíc ho ubere vrstva 2 (plné cihly CP), o 627 Pa, tedy 52 %. Ve vrstvě 5 (EPS) klesne o 495 Pa, 41 %.
Tlak páry nikde nedosáhne tlaku nasycené páry, nejmenší rozdíl je 67 Pa mezi vrstvami 5 (EPS) a 6 (stěrková hmota). V lednu se tedy pára v konstrukci nesráží.

Za celý rok: vodní pára v konstrukci nekondenzuje ani s nepříznivými hodnotami μ.

| Místo | Od interiéru [mm] | Teplota [°C] | Tlak nasycené páry [Pa] | Tlak páry [Pa] | Relativní vlhkost [%] |
|---|---|---|---|---|---|
| vzduch uvnitř | – | 21,0 | 2 486 | 1 606 | 65 |
| na vnitřním povrchu | 0 | 20,4 | 2 392 | 1 606 | 67 |
| mezi vrstvami 1 (vápenocementová omítka) a 2 (plné cihly CP) | 20 | 20,2 | 2 361 | 1 590 | 67 |
| mezi vrstvami 2 (plné cihly CP) a 3 (vápenocementová jádrová omítka) | 470 | 17,6 | 2 011 | 964 | 48 |
| mezi vrstvami 3 (vápenocementová jádrová omítka) a 4 (lepicí hmota) | 490 | 17,4 | 1 990 | 948 | 48 |
| mezi vrstvami 4 (lepicí hmota) a 5 (EPS) | 495 | 17,4 | 1 986 | 934 | 47 |
| mezi vrstvami 5 (EPS) a 6 (stěrková hmota) | 655 | -2,3 | 505 | 439 | 87 |
| mezi vrstvami 6 (stěrková hmota) a 7 (silikonová omítka) | 659 | -2,3 | 504 | 426 | 85 |
| na vnějším povrchu | 661 | -2,3 | 504 | 402 | 80 |
| vzduch venku | – | -2,5 | 496 | 402 | 81 |

### Plná cihla 450 mm + vnitřní zateplení Multipor 100 mm

Skladba v nástroji: https://www.stavit.cz/skladby/plna-cihla-450-multipor-100. U = 0,33 W/(m²·K), tloušťka 600 mm. Vrstvy od interiéru: 1. Lehká malta s výztužnou tkaninou (výztužná a povrchová vrstva) 5 mm (sd 0,050 m); 2. Minerální izolační desky (Multipor) – Deska na vnitřní zateplení stěn (60–200 mm) 100 mm (sd 0,30 m); 3. Lehká malta (celoplošné lepení) 5 mm (sd 0,050 m); 4. Původní vnitřní omítka 20 mm (sd 0,40 m); 5. Plné pálené cihly a staré cihelné zdivo – Plné cihly CP 290 × 140 × 65, zdivo 1 800 kg/m³ 450 mm (sd 4,05 m); 6. Venkovní jádrové a tepelněizolační omítky – Vápenocementová jádrová omítka (běžná, venkovní) 20 mm (sd 0,40 m).

V lednu klesá teplota z 20,0 °C na vnitřním povrchu na -2,2 °C na vnějším, nejvíc ve vrstvě 2 (minerální izolační desky): o 17,0 K, 77 % poklesu.
Tlak vodní páry klesá z 1 606 Pa uvnitř na 402 Pa venku. Nejvíc ho ubere vrstva 2 (minerální izolační desky), o 739 Pa, tedy 61 %. Páru přitom nejvíc brzdí vrstva 5 (plné cihly CP), ekvivalentní difuzní tloušťka 4,05 m, vrstva 2 má 0,30 m. Pára proto do místa kondenzace přichází rychleji, než může odcházet dál.
V lednu tlak páry dosáhne tlaku nasycené páry mezi vrstvami 2 (minerální izolační desky) a 3 (lehká lepicí a stěrková malta) a mezi vrstvami 3 (lehká lepicí a stěrková malta) a 4 (vápenocementová omítka): pára se tam sráží, 1,283 kg/m² za leden.

Za celý rok: rozhodne podrobnější výpočet. S nepříznivými hodnotami μ zkondenzuje 6,435 kg/(m²·a) a do roka se nevypaří, se středními zkondenzuje 5,499 kg/(m²·a) a do roka se nevypaří; ČSN 73 0540-2 připouští nejvýš 0,10 kg/(m²·a) a úplné vypaření do roka. Měsíční metoda tu vychází nepříznivě, ale nezachytí to, na čem skladba stojí. ČSN 73 0540-2 pro takové skladby připouští posouzení dynamickým výpočtem podle ČSN EN 15026, který musí doložit výrobce systému nebo projektant.

| Místo | Od interiéru [mm] | Teplota [°C] | Tlak nasycené páry [Pa] | Tlak páry [Pa] | Relativní vlhkost [%] |
|---|---|---|---|---|---|
| vzduch uvnitř | – | 21,0 | 2 486 | 1 606 | 65 |
| na vnitřním povrchu | 0 | 20,0 | 2 337 | 1 606 | 69 |
| mezi vrstvami 1 (lehká lepicí a stěrková malta) a 2 (minerální izolační desky) | 5 | 19,8 | 2 307 | 1 483 | 64 |
| mezi vrstvami 2 (minerální izolační desky) a 3 (lehká lepicí a stěrková malta) – pára se sráží | 105 | 2,7 | 744 | 744 | 100 |
| mezi vrstvami 3 (lehká lepicí a stěrková malta) a 4 (vápenocementová omítka) – pára se sráží | 110 | 2,5 | 732 | 732 | 100 |
| mezi vrstvami 4 (vápenocementová omítka) a 5 (plné cihly CP) | 130 | 2,2 | 715 | 705 | 99 |
| mezi vrstvami 5 (plné cihly CP) a 6 (vápenocementová jádrová omítka) | 580 | -1,9 | 520 | 429 | 82 |
| na vnějším povrchu | 600 | -2,2 | 509 | 402 | 79 |
| vzduch venku | – | -2,5 | 496 | 402 | 81 |

## Kdy přizvat odborníka

### Elektroinstalace: elektrikář s oprávněním, po práci revizní technik

Každý nový okruh nebo zásuvka, přívod pro ohřívač, topení, tepelné čerpadlo, nabíječku auta, fotovoltaiku nebo motor rolet a každá úprava rozvaděče či hlavního jističe. V koupelně, u bazénu a venku elektrikář navíc ohlídá zóny, krytí a proudový chránič.

- Montáž, opravy a revize elektroinstalace smí i v rodinných domech a bytech dělat jen firma nebo podnikající fyzická osoba s odbornou způsobilostí podle nařízení vlády č. 194/2022 Sb. a s oprávněním. Zdroj: [Zákon č. 250/2021 Sb.](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/250), § 7 odst. 1 a 2; [MPSV, odpověď č. j. MPSV-2024/153153](https://www.mpsv.cz/cms/documents/6b0e6361-3f41-be87-da71-69a3b6cd000a/%C4%8D.j.%20MPSV%202024-153153%20Revize%20-%20bezpe%C4%8Dnost%20pr%C3%A1ce%20vyhrazen%C3%A1%20technick%C3%A1%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD.pdf), s. 2.
- Revizi smí dělat jen revizní technik s osvědčením. Zdroj: [Zákon č. 250/2021 Sb.](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/250), § 17.
- Výpis z revizní zprávy chce distributor mimo jiné při připojení nového odběrného místa, zvýšení hlavního jističe a úpravě elektroměrového rozváděče. Zdroj: [Připojovací podmínky NN EG.D (2026)](https://www.egd.cz/sites/default/files/2026-01/egd_pripojovaci_podminky_nn_01_01_2026.pdf), kap. 19.1, s. 22.

## Časté otázky

### Můžu zateplit zeď, která stojí přímo na hranici se sousedem?

Zvenku jen se souhlasem souseda: izolace by ležela v prostoru nad jeho pozemkem, který mu patří stejně jako pozemek sám, a takový přesah bez právního důvodu podle Nejvyššího soudu přípustný není. Nejjistější je smlouva o služebnosti zapsaná do katastru; bez dohody zbývá zateplit zeď zevnitř (stav 11/2026). Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/zatepleni-na-hranici-pozemku

## Souvisí

- Konstrukce: [Obvodová stěna](https://www.stavit.cz/konstrukce/obvodova-stena)
- Skladby: [Plná cihla 450 mm + vnitřní zateplení Multipor 100 mm](https://www.stavit.cz/skladby/plna-cihla-450-multipor-100), [Plná cihla 450 mm bez zateplení](https://www.stavit.cz/skladby/plna-cihla-450-bez-zatepleni)
- Materiály: [Dřevovláknité desky](https://www.stavit.cz/materialy/drevovlaknite-desky), [Kalciumsilikátové desky](https://www.stavit.cz/materialy/kalciumsilikatove-desky), [Kamenné a smíšené zdivo starých domů](https://www.stavit.cz/materialy/kamenne-zdivo), [Minerální izolační desky (Multipor)](https://www.stavit.cz/materialy/mineralni-izolacni-desky), [Nepálené cihly (vepřovice) a hliněné zdivo](https://www.stavit.cz/materialy/nepalene-cihly), [Plné pálené cihly a staré cihelné zdivo](https://www.stavit.cz/materialy/plne-palene-cihly), [Škvárobeton a škvárobetonové tvárnice](https://www.stavit.cz/materialy/skvarobeton)
- Technologie: [Hydrofobizace a impregnace zdiva, kamene a fasády](https://www.stavit.cz/technologie/hydrofobizace-a-impregnace), [Kontaktní zateplovací systém (ETICS)](https://www.stavit.cz/technologie/kontaktni-zatepleni-etics), [Sádrokartonové příčky, předstěny a podhledy](https://www.stavit.cz/technologie/sadrokartonove-konstrukce), [Sanace vlhkého zdiva](https://www.stavit.cz/technologie/sanace-vlhkeho-zdiva), [Zateplení ostění a nadpraží](https://www.stavit.cz/technologie/zatepleni-osteni-a-nadprazi)
- Problémy: [Kondenzace a plíseň za vnitřním zateplením](https://www.stavit.cz/problemy/kondenzace-za-vnitrnim-zateplenim), [Plíseň v rohu místnosti](https://www.stavit.cz/problemy/plisen-v-rohu-mistnosti), [Studená a promrzající stěna](https://www.stavit.cz/problemy/studena-stena), [Vlhké zdivo a solné výkvěty](https://www.stavit.cz/problemy/vlhke-zdivo-a-vykvety)
- Srovnání: [Roubenka a srub – zateplit zvenku, nebo zevnitř?](https://www.stavit.cz/srovnani/zatepleni-roubenky), [Vyplatí se zateplit starý dům?](https://www.stavit.cz/srovnani/vyplati-se-zateplit-stary-dum), [Zateplit zvenku, nebo zevnitř?](https://www.stavit.cz/srovnani/zateplit-zvenku-nebo-zevnitr)
- Pojmy: [Difuzní odpor (μ, sd)](https://www.stavit.cz/pojmy/difuzni-odpor), [Památková zóna a kulturní památka](https://www.stavit.cz/pojmy/pamatkova-zona), [Rosný bod a kondenzace](https://www.stavit.cz/pojmy/rosny-bod), [Součinitel prostupu tepla U](https://www.stavit.cz/pojmy/soucinitel-prostupu-tepla), [Tepelný most](https://www.stavit.cz/pojmy/tepelny-most)
- Předpisy: [ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov](https://www.stavit.cz/predpisy/csn-73-0540-2)

## Zdroje

1. ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2025 (čl. 5.2.9, 6.1.1, 6.1.2, 6.2; příl. A.3.1.3–A.3.1.6, A.3.1.9–A.3.1.12). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
2. redstone Planungshilfe Innendämmung (plánovací pomůcka pro vnitřní zateplení, vydání 5/2025), redstone GmbH & Co. KG, 2025 (s. 3–9). https://www.redstone.de/content/uploads/reds_Folder_PLANUNGSHILFE_ID_RZ_05-25_WEB.pdf
3. E. J. de Place Hansen, E. B. Møller, M. Ørsager: Guidelines for internal insulation of historic buildings (NSB 2020, E3S Web of Conferences 172, 01004; CC BY 4.0), Aalborg Universitet / projekt RIBuild (EU H2020), 2020 (kap. 3.2–4.2). https://vbn.aau.dk/ws/files/409462991/e3sconf_nsb2020_01004.pdf
4. Calsitherm: Technische Hinweise Innendämmung (technické pokyny k vnitřnímu zateplení, vydání 06/2018), Calsitherm Silikatbaustoffe GmbH, 2018 (s. 1–8, 20–22). https://calsitherm.de/fileadmin/Downloads/Innendaemmung/Calsitherm_Technische_Hinweise_2018.pdf
5. STEICO internal, technical data sheet (verze 4, 21. 9. 2026), STEICO SE, 2026 (s. 3). https://www.steico.com/fileadmin/user_upload/Public_Docs/EUR_en/EUR_en_Technical_Data_Sheets/1._Product_information_wood_fibre_insulation/STEICO_technical-data-sheet_internal_EUR_en_i.pdf
6. Multipor minerální tepelná izolace – Vnitřní zateplení stěn a stropů (příručka, 2026), Xella CZ, s.r.o., 2026 (s. 10–24). https://storefrontapi.commerce.xella.com/medias/Multipor-vnit-n-zateplen-CZ.pdf?context=bWFzdGVyfHJvb3R8OTE1NDEyMXxhcHBsaWNhdGlvbi9wZGZ8YURGaUwyaGlaQzh4TVRFeU1Ua3dNak15TVRZNU5DOU5kV3gwYVhCdmNsOTJibWwweFpsdXc2MGdlbUYwWlhCc1pXN0RyVjlEV2k1d1pHWXw5MWZhOTM2ZmFjMzEyODEyYmVkMGM4NDgyM2FkYWQyM2JhY2JlMDFjNGRiMGE3NTc3MjhjZWVmMzUyMDU3Y2Ji
