# Tepelné čerpadlo země–voda

> Čerpadlo bere teplo ze země přes hlubinný vrt nebo plošný kolektor pod zahradou. Země má v zimě stálou teplotu, a tak čerpadlo dává z kWh elektřiny víc tepla než vzduchové (v měření v provozu průměrně 4,1–4,3) a nemá venkovní jednotku, která by hlučela. Vyžaduje ale vrt nebo velký pozemek, souhlas vodoprávního úřadu a vyšší investici.

- Technologie na stavit.cz: https://www.stavit.cz/technologie/tepelne-cerpadlo-zeme-voda
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 9. listopadu 2026
- Říká se také: tepelné čerpadlo země voda, TČ země-voda, geotermální tepelné čerpadlo, tepelné čerpadlo s vrtem, hlubinný vrt pro tepelné čerpadlo, zemní sonda, plošný kolektor, zemní kolektor, solanka, tepelné čerpadlo voda-voda, geoTHERM, Vitocal 300-G, NIBE S1155
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

## Jak to funguje

Do vrtu nebo do kolektoru se uloží plastové trubky, ve kterých obíhá nemrznoucí kapalina (solanka). Ta se v zemi ohřeje o pár stupňů a v čerpadle předá teplo chladivu; dál to funguje stejně jako u [čerpadla vzduch–voda](https://www.stavit.cz/technologie/tepelne-cerpadlo-vzduch-voda). Rozdíl je v tom, že země má v hloubce kolektoru po celý rok asi 5–15 °C,[1] zatímco vzduch v mrazu klesá pod nulu.

**Topný faktor.** Výrobci uvádějí při solance 0 °C a vodě 35 °C topný faktor 4,2–5,0 a sezónní SCOP 5,1–5,9 pro podlahové topení a 4,0–4,4 pro radiátory s 55 °C.[2][3][4] V měření v provozu ve stávajících domech v Německu měla čerpadla země–voda roční topný faktor v průměru 4,1 a 4,3, vzduchová 3,1 a 3,4.[5][6] Česká norma pro energetické výpočty počítá u typického čerpadla země–voda asi s 4,6 při 35 °C a 3,5 při 55 °C.[7] Ani země–voda není zárukou: v jednom případě vyšel roční topný faktor jen 1,8.[5]

**Vrt, nebo kolektor.** Vrt zabere na pozemku málo místa, ale je hluboký: kolik metrů je potřeba, záleží na hornině. Plošný kolektor je mělký, zato potřebuje velkou volnou plochu zahrady. Podrobné srovnání je v hesle [Tepelné čerpadlo vzduch–voda, nebo země–voda?](https://www.stavit.cz/srovnani/vzduch-voda-vs-zeme-voda)

## Postup

1. **Tepelná ztráta a výkon** jako u každého čerpadla, viz [tepelná ztráta](https://www.stavit.cz/pojmy/tepelna-ztrata). Projekční podklady uvádějí při provozu s elektrickým dohřevem čerpadlo na 70–85 % ztráty; pak se ale musí počítat i s větším zemním zdrojem.[8]
2. **Zemní zdroj se navrhuje na chladicí výkon** čerpadla (topný výkon minus příkon), ne na topný výkon.[8]
   - **Vrt:** délka = chladicí výkon / měrný odběr. Měrný odběr podle německé směrnice VDI 4640, jak ji uvádí výrobce: suchý písek a štěrk pod 20 W/m, vlhký jíl a hlína 30–40, vápenec 45–60, pískovec 55–65, žula a rula 55–70 W/m.[8] Příklad výrobce: 4,7 kW chladicího výkonu při 50 W/m potřebuje asi 100 m vrtu.[8] Hloubky vrtů bývají 50–300 m, vrty se dělají 5–6 m od sebe a podle MŽP obvykle aspoň 5 % hloubky od sousedního pozemku.[8][9] Tabulkové hodnoty jsou odhad: skutečný odběr ověří test tepelné odezvy. V modelovém příkladu MŽP měl vrt místo tabulkových 70 W/m jen 51 W/m a čerpadlo by muselo běžet 2 300 hodin ročně místo 1 800; nad 2 400 hodin je vrt přetížený a hrozí vychlazení horniny.[10]
   - **Plošný kolektor:** plocha = chladicí výkon / měrný odběr 10–35 W/m² podle půdy (suchý písek 10–15, vlhká hlína 25–30, s podzemní vodou 30–35 W/m²).[8] Příklad: 4,7 kW při 25 W/m² dá asi 190 m².[8] Trubky se kladou do hloubky 1,2–1,5 m, asi 0,5–0,7 m od sebe, 1,5 m od základů a sítí a 3 m od hranice pozemku.[8][1][11]
3. **Úřady.** Na vrt pro čerpadlo země–voda je potřeba souhlas vodoprávního úřadu (§ 17 vodního zákona), v ochranném pásmu vodního zdroje nebo v záplavovém území povolení.[12][9] Podkladem souhlasu bývá vyjádření hydrogeologa, viz [hydrogeologický průzkum](https://www.stavit.cz/pojmy/hydrogeologicky-pruzkum).[10][9] Příručka MŽP z roku 2023 vrty za stavbu nepovažuje, takže je stavební úřad neposuzuje. Opírá se ale o pokyn k dřívějšímu stavebnímu zákonu, proto si to u svého stavebního úřadu ověřte.[9] Vrty hlubší než 30 m dělá firma s báňským oprávněním a ohlašuje je obvodnímu báňskému úřadu; výsledky vrtů se předávají České geologické službě.[9][13] Pro studny čerpadla voda–voda platí přísnější režim vodního díla.[9]
4. **Solanka** je nemrznoucí směs s inhibitory, obvykle do −15 °C; úřad může nemrznoucí směs ve vrtu zakázat.[8] Výplň vrtu má před zatížením 1–2 měsíce vytvrdnout.[8]

## Nejčastější chyby

- **Krátký vrt nebo malý kolektor.** Zemní zdroj se nedá levně zvětšit dodatečně; přetížený vrt se postupně vychlazuje a topný faktor klesá.[10] Roční odběr z vrtu nemá podle výrobce přesáhnout 100 kWh na metr.[8]
- **Tabulková hodnota bez znalosti geologie.** U větších a nejistých vrtů se vyplatí test tepelné odezvy.[10] Vyjádření hydrogeologa úřad k souhlasu s vrty obvykle chce tak jako tak.[10][9]
- **Vrt u hranice pozemku bez dohody se sousedem.** Kratší odstup než asi 5 % hloubky jen s písemnou dohodou.[9]
- **Vysoká teplota vody v topení.** Platí stejně jako u vzduchového čerpadla: při 55 °C místo 35 °C klesne sezónní topný faktor asi o pětinu až čtvrtinu.[4][3]

## Jak poznat dobře odvedenou práci

- K vrtu je výpočet délky z chladicího výkonu a geologie, protokol o vrtu a tlakové zkoušce, u velkých vrtů test tepelné odezvy.
- Vodoprávní souhlas a doklady o vrtných pracích jsou předané a uložené.
- Teplota solanky na vstupu do čerpadla se dá odečíst v regulaci; když v zimě dlouhodobě klesá výrazně pod nulu, zdroj je na hraně.

## Na co se zeptat firmy

1. **Jaký měrný odběr jste pro vrt předpokládali a podle čeho?** Rozdíl mezi 50 a 70 W/m znamená desítky metrů vrtu.
2. **Kolik hodin ročně bude čerpadlo běžet a kolik kWh odebere z metru vrtu?** Nad asi 2 400 hodin nebo 100 kWh/m je vrt přetížený.
3. **Kdo vyřídí souhlas vodoprávního úřadu a báňské ohlášení?** Bez nich se vrtat nesmí.
4. **Jak daleko budou vrty od sebe, od domu a od hranice pozemku?** Ovlivňují se navzájem i se sousedy.
5. **Jaká solanka bude v okruhu a co když ji úřad nepovolí?** Pak je potřeba oddělovací výměník.
6. **Jde čerpadlo v létě použít k pasivnímu chlazení?** Viz [chlazení tepelným čerpadlem](https://www.stavit.cz/technologie/chlazeni-tepelnym-cerpadlem).

Na čerpadlo země–voda v domě dokončeném před 1. 1. 2023 nabízí Nová zelená úsporám bezúročný úvěr až 400 000 Kč, za stejných podmínek na účinnost jako u vzduchových čerpadel (stav 2026).[14]

## Časté otázky

### Potřebuji na tepelné čerpadlo povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu?

Na tepelné čerpadlo vzduch–voda u rodinného domu se povolení stavebního úřadu obvykle nežádá, limity hluku ale splnit musí. Na vrt pro čerpadlo země–voda je potřeba souhlas, v ochranném pásmu vodního zdroje nebo v záplavovém území povolení vodoprávního úřadu. Výklad nového zákona není ustálený, proto se před montáží zeptejte stavebního úřadu (stav 11/2026). Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/tc-povoleni

## Souvisí

- Technologie: [Chlazení tepelným čerpadlem](https://www.stavit.cz/technologie/chlazeni-tepelnym-cerpadlem), [Podlahové vytápění](https://www.stavit.cz/technologie/podlahove-vytapeni), [Tepelné čerpadlo vzduch–voda](https://www.stavit.cz/technologie/tepelne-cerpadlo-vzduch-voda)
- Problémy: [Tepelné čerpadlo nedotápí nebo hodně spotřebuje](https://www.stavit.cz/problemy/tepelne-cerpadlo-nedotapi)
- Srovnání: [Čím topit v novostavbě?](https://www.stavit.cz/srovnani/cim-topit-v-novostavbe), [Tepelné čerpadlo vzduch–voda, nebo země–voda?](https://www.stavit.cz/srovnani/vzduch-voda-vs-zeme-voda)
- Pojmy: [Bivalentní bod](https://www.stavit.cz/pojmy/bivalentni-bod), [Hydrogeologický průzkum a posudek](https://www.stavit.cz/pojmy/hydrogeologicky-pruzkum), [Tepelná ztráta a tepelný výkon](https://www.stavit.cz/pojmy/tepelna-ztrata), [Topný faktor COP a SCOP](https://www.stavit.cz/pojmy/topny-faktor)
- Předpisy: [Vodní zákon č. 254/2001 Sb.](https://www.stavit.cz/predpisy/vodni-zakon)

## Zdroje

1. Vaillant, Tepelná čerpadla geoTHERM VWS země/voda, prospekt (13. 5. 2019), Vaillant Group Czech s.r.o., 2019 (s. 6–7). https://downloads.vaillant.cz/downloads/prospekty/prospekt-tepelna-cerpadla-geotherm-13052019-1487746.pdf
2. NIBE S1155/S1255, gruntowa pompa ciepła, karta produktu (PL, 2023), NIBE-BIAWAR / NIBE Energy Systems, 2023 (s. 1). https://www.nibe.eu/download/18.69d23679185eaf109d92e60/1676559890754/S1155_www.pdf
3. NIBE S1155 / S1156 (PC), Erdwärmepumpe, Flyer CH/DE 12/2025, NIBE Wärmetechnik AG (Schweiz), 2025 (s. 2). https://www.nibe.eu/download/18.30cf208c194a7078068387/1765439263342/FLY_NIBE_S1155-S1156_DE_web.pdf
4. Stiebel Eltron WPE-I 04/06/08/12/15 HKW 230 Premium, Sole-Wasser-Wärmepumpen, Technisches Datenblatt (Best.-Nr. 202480, stav ke dni přístupu), STIEBEL ELTRON GmbH & Co. KG, 2026 (s. 3–5). https://www.stiebel-eltron.de/de/fachkunden/produkte/202480.techdata.pdf
5. Wärmepumpen in Bestandsgebäuden: Ergebnisse aus dem Forschungsprojekt „WPsmart im Bestand“, Abschlussbericht (Fraunhofer ISE, 2020), Fraunhofer-Institut für Solare Energiesysteme ISE, 2020 (s. 6–7). https://www.ise.fraunhofer.de/content/dam/ise/de/downloads/pdf/Forschungsprojekte/BMWi-03ET1272A-WPsmart_im_Bestand-Schlussbericht.pdf
6. Wärmepumpen in Bestandsgebäuden: Abschlussbericht des Projekts WP-QS im Bestand (Fraunhofer ISE, 11/2025), Fraunhofer-Institut für Solare Energiesysteme ISE, 2025 (s. 6–7). https://www.ise.fraunhofer.de/content/dam/ise/de/documents/projekte/WP-QS_Schlussbericht.pdf
7. ČSN 73 0331-1:2020 Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet – Část 1: Obecná část a měsíční výpočtová data, Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2020 (příl. A, tab. A.11, A.12). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
8. Viessmann Vitocal 200-G, 222-G, 300-G, 333-G, 350-G (země/voda, voda/voda), Planungsanleitung, 5811541 DE 5/2019, Viessmann Werke GmbH & Co. KG, 2019 (s. 10, 140–147). https://loebbeshop.de/media/Uploaded/static/pdf/viessmann/2019-planung-vitocal-200-350g.pdf
9. Příručka pro projektování, povolování a realizaci vrtů pro tepelná čerpadla systémů „země x voda“ a „voda x voda“ (Česká asociace hydrogeologů pro MŽP, listopad 2023), Ministerstvo životního prostředí ČR, odbor geologie; zpracovala Česká asociace hydrogeologů, z. s., 2023 (s. 5–9). https://mzp.gov.cz/system/files/2024-08/OG-Metodika_CAH_TC_prirucka-20240119.pdf
10. Metodika geologických průzkumných prací pro budování tepelných čerpadel pro využití energetického potenciálu podzemních vod a horninového prostředí (WATRAD pro MŽP, 2020), Ministerstvo životního prostředí ČR, odbor geologie; zpracoval WATRAD, spol. s r.o., 2020 (kap. 3 (povolování, s. 7), s. 23–24, 33–36). https://mzp.gov.cz/system/files/2024-08/OOHPP-MetodikaTepelnaCerpadla210312prilGP20Final-20220602.pdf
11. Obnovitelné zdroje energie – návrhový manuál pro studenty (tepelná čerpadla, solární systémy), Ústav stavitelství II FA ČVUT, Fakulta architektury ČVUT v Praze, Ústav stavitelství II (TZB), 2023 (s. 1). https://fa.cvut.cz/fakulta/ustavy/15124-ustav-stavitelstvi-ii/tzb/tzb_bp_obnovitelne-zdroje_navrh.pdf
12. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), aktuální znění od 1. 6. 2026, Ministerstvo vnitra, e-Sbírka (informativní znění), 2001 (§ 17 odst. 1 písm. g) a i), § 17a odst. 2). https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/254
13. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích (aktuální znění od 1. 1. 2024, verze 21), Zákony pro lidi (AION CS), 2024 (§ 6, 7, 9a, 12). https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1988-62
14. Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory – Rodinné domy – Nová zelená úsporám, bezúročný úvěr (platné od 24. 6. 2026, verze 1.1), Státní fond životního prostředí ČR, 2026 (čl. 3.2, s. 14–15, 18). https://novazelenausporam.cz/files/documents/storage/2026/06/25/1782380387_NZU26_RD_uver_1.aktualizace_2026-06-24.pdf
