# Suchý vzduch v zimě

> Za mrazů může vlhkost v domě klesnout ke 30 % i pod ně, lidé si stěžují na suché oči a škrábání v krku a dřevěné podlahy praskají. Venkovní zimní vzduch nese velmi málo vody a po ohřátí je suchý. Častou příčinou, kterou jde ovlivnit, je větrání víc, než je potřeba: rekuperace navržená podle objemu domu místo počtu lidí nebo netěsný dům. Vlhkost snižuje i přetápění. Pomůže nastavit větrání podle obsazenosti, entalpický výměník nebo opatrné zvlhčování.

- Problém na stavit.cz: https://www.stavit.cz/problemy/suchy-vzduch-v-zime
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 9. listopadu 2026
- Říká se také: suchý vzduch, suchý vzduch v bytě, suchý vzduch v zimě, nízká vlhkost vzduchu, nízká vlhkost v novostavbě, rekuperace vysušuje vzduch, rekuperace suchý vzduch, suchý vzduch s rekuperací, vlhkost 25 %, vysušený vzduch, zvlhčovač vzduchu, jak zvýšit vlhkost vzduchu, entalpický výměník, vlhkostní výměník, praskající parkety, suchý vzduch v paneláku, Proč je s rekuperací v zimě suchý vzduch?
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

## Jak to vypadá

Za mrazivých dnů ukazuje vlhkoměr v obytných místnostech často kolem 30 %, při velkém průtoku větrání i méně. Lidé si stěžují na suché a
podrážděné oči a sliznice, škrábání v krku a statickou elektřinu, dřevěné podlahy a nábytek sesychají. Nejčastěji
se to objevuje v nových těsných domech s rekuperací, ve velkých domech s malou domácností a v přetápěných nebo
netěsných bytech. Za oblevy a v přechodném období problém obvykle zmizí sám.

Podráždění očí a dýchacích cest patří spolu s pocitem suchého vzduchu k nejčastějším stížnostem na vnitřní prostředí
a vyšší vlhkost je může zmírnit. Člověk ale vlhkost vzduchu přímo necítí; dojem „suchého vzduchu“ mohou vyvolat
i prach a pachy.[1] Proto se vyplatí vlhkost změřit.

Státní zdravotní ústav doporučuje v bytech relativní vlhkost 45–55 % při 20–22 °C a pro chladné období uvádí
v pobytových místnostech minimum 30 %.[2] Vyhláška o hygienických limitech požaduje 30–65 %, ale jen
ve stavbách, jako jsou školy, zdravotnická zařízení nebo ubytování; byty a rodinné domy mezi nimi nejsou.[3][4]

## Možné příčiny

**Venkovní vzduch v zimě nese málo vody.** Průměrný lednový vzduch má podle výpočtových dat normy −1,3 °C a 83,1 %
vlhkosti.[5] Po ohřátí na 21 °C mu zbude 19 % relativní vlhkosti. Vzduch o −15 °C by po ohřátí
neměl víc než 8 %, ani kdyby byl venku úplně nasycený.[6] Všechnu další vodu musí do vzduchu dodat
domácnost: člověk jen dýcháním asi 40 g za hodinu,[7] čtyřčlenná rodina se vším vařením a koupáním 4 až
14 kg denně.[8] Výsledná vlhkost je rovnováha mezi vodou, která v domě vznikne, a vodou, kterou
větrání odvede ven. Platí to stejně pro okna jako pro rekuperaci; běžný výměník rekuperace vrací teplo, ne vodu.

**Větrá se víc, než je potřeba.** Častá příčina, kterou jde ovlivnit. Kolik vlhkosti v domě zůstane, ukazuje
zjednodušený výpočet pro čtyřčlennou domácnost s 8 kg vody za den a lednový venkovní vzduch:[6][5][8]

| Přívod čerstvého vzduchu | Na osobu | Relativní vlhkost při 21 °C |
|---|---|---|
| 90 m³/h | 22 m³/h | asi 39 % |
| 120 m³/h | 30 m³/h | asi 34 % |
| 150 m³/h | 37 m³/h | asi 31 % |
| 200 m³/h | 50 m³/h | asi 28 % |
| 250 m³/h | 62 m³/h | asi 26 % |

Výpočet je ustálený a nepočítá s vlhkostí, kterou pojmou a zase vydají omítky, dřevo a nábytek, ani s párou
z vaření a sprchování odvedenou rovnou z kuchyně a koupelny. Ukazuje ale trend: každý kubík vzduchu navíc odnáší
vodu. Výrobce větracích jednotek uvádí, že nízká vlhkost v panelových bytech je důsledkem velké výměny vzduchu
netěsnostmi, ne „pohlcování vlhkosti betonem“, a stejně působí špatně navržené nebo nastavené větrání.[9]

**Rekuperace navržená podle objemu domu.** Kdo spočítá větrání jako 0,6 objemu domu za hodinu, dostane pro byt
o objemu 200 m³ rozumných 120 m³/h, pro dům s 500–800 m³ ale 300–480 m³/h, což je pro čtyři lidi zbytečně moc.[10]
Vyhláška o požadavcích na výstavbu přitom pro obytné místnosti v době pobytu lidí připouští obojí: 0,5 objemu
za hodinu, nebo 25 m³/h venkovního vzduchu na osobu.[11] Ve velkém domě s malou domácností je
výpočet podle osob menší.

**Rekuperace jede naplno, i když doma nikdo není.** Průtok pro plný dům odvádí vodu i tehdy, když ji nikdo
nevytváří. Pro neužívané místnosti norma doporučuje jen nejnižší výměnu 0,1 objemu za hodinu.[12]

**Netěsný dům.** Netěsnostmi proudí venkovní vzduch navíc k řízenému větrání, nejvíc za mrazu a větru.[7]

**Přetápění.** Stejný vzduch má při 24 °C relativní vlhkost asi o pětinu nižší než při 20 °C.[6]

## Jak příčinu ověřit

1. **Měřte vlhkost a teplotu** několik dní na stejném místě, mimo radiátor a okno. Jednorázové číslo za mrazu ještě
   nic neznamená.
2. **Zjistěte skutečný průtok** větrání. U rekuperace ho ukáže ovládání nebo protokol o zaregulování, který má
   montážní firma předat. Porovnejte ho s počtem lidí, kteří v domě žijí, a s tabulkou výše.
3. **Měřte CO₂.** Pod 1 000 ppm považují hygienici výměnu vzduchu za dostatečnou.[13] Když je CO₂
   v obývaných místnostech trvale hluboko pod touto hranicí a vzduch je přitom suchý, větráte víc, než potřebujete.
   Když CO₂ v ložnici v noci hranici překračuje, průtok snižovat nejde a vlhkost je potřeba řešit jinak. Víc
   v hesle [oxid uhličitý](https://www.stavit.cz/pojmy/oxid-uhlicity-co2).
4. **Zkontrolujte teplotu.** Nad 22 °C už samo ohřátí vlhkost znatelně snižuje.

## Řešení

1. **Nastavte větrání podle lidí, ne podle objemu.** Když jsou všichni doma, vyhláška počítá s 25 m³/h na osobu
   (nebo 0,5 objemu obytných místností za hodinu).[11] Když doma nikdo není, stačí útlum.
   Výrobce jednotek doporučuje dimenzovat základní režim na koncentraci CO₂ 1 200–1 500 ppm, tedy asi 19 m³/h na
   osobu, právě kvůli menšímu vysoušení;[10] to je ale méně, než požaduje vyhláška, proto tak nízko
   nejděte v době, kdy jsou lidé doma. Zaregulování celého systému patří montážní firmě.
2. **Řízení podle CO₂ nebo vlhkosti.** Jednotka s čidly zvýší výkon jen tehdy, když je to potřeba.
3. **Cirkulační režim.** Některé systémy s teplovzdušným vytápěním umějí část vzduchu jen filtrovat a vracet do
   domu; ven se vymění jen hygienicky nutná část. Podle programu EFEKT to pomáhá proti vysoušení.[14]
4. **Nepřetápějte.** 20–22 °C stačí.[2]
5. **Zvlhčujte s mírou a čistě.** Zvlhčovač může do vzduchu vnášet nadměrnou vlhkost i mikroorganismy, které rostou
   v jeho mokrých částech.[15] Ultrazvukové zvlhčovače rozptylují nejvíc mikroorganismů i minerálů z vody,
   které se usazují jako bílý prach. Americká agentura pro životní prostředí doporučuje plnit je destilovanou
   vodou, vodu měnit denně a nádobu často čistit.[16] Vlhkost nezvyšujte nad doporučených 45–55 %:[2]
   nad asi 50 % se víc daří roztočům[15] a u studených povrchů začne růst plíseň, které stačí 80 % vlhkosti
   přímo u povrchu.[12] Když se začnou rosit okna, zvlhčujete příliš.[16]

## Prevence

- Při návrhu větrání chtějte průtoky spočítané podle počtu osob a místností, ne „co největší“.
- Chtějte ovládání s útlumovým režimem a nejlépe s čidlem CO₂ nebo vlhkosti.
- U velkého domu s malou domácností zvažte už v projektu jednotku s entalpickým (vlhkostním) výměníkem, který
  vrací i část vody.
- Dbejte na vzduchotěsnost domu, aby se nevětralo netěsnostmi.

## Kdy volat odborníka

- Vlhkost je trvale pod 30 % i při sníženém průtoku: firma, která rekuperaci dodala, má změřit a seřídit průtoky.
- Zvažujete výměnu výměníku za entalpický: jestli to jednotka umí, řekne výrobce nebo servis.
- Zdravotní potíže s dýchacími cestami a očima řešte s lékařem; suchý vzduch nemusí být jediná příčina.

## Souvisí

- Technologie: [Centrální rekuperace (řízené větrání se zpětným získáváním tepla)](https://www.stavit.cz/technologie/centralni-rekuperace), [Decentrální rekuperace](https://www.stavit.cz/technologie/decentralni-rekuperace), [Přirozené a nárazové větrání](https://www.stavit.cz/technologie/prirozene-vetrani)
- Srovnání: [Rekuperace v novostavbě: ano, nebo ne?](https://www.stavit.cz/srovnani/rekuperace-v-novostavbe)
- Pojmy: [Intenzita výměny vzduchu n](https://www.stavit.cz/pojmy/intenzita-vymeny-vzduchu), [Oxid uhličitý (CO₂) ve vnitřním vzduchu](https://www.stavit.cz/pojmy/oxid-uhlicity-co2), [Relativní vlhkost vzduchu](https://www.stavit.cz/pojmy/relativni-vlhkost), [Účinnost zpětného získávání tepla](https://www.stavit.cz/pojmy/ucinnost-zpetneho-ziskavani-tepla), [Vzduchotěsnost](https://www.stavit.cz/pojmy/vzduchotesnost)

## Zdroje

1. Indoor air humidity, air quality, and health – An overview (International Journal of Hygiene and Environmental Health 221, 2018, s. 376–390), P. Wolkoff, National Research Centre for the Working Environment (Dánsko), 2018 (abstrakt). https://doi.org/10.1016/j.ijheh.2018.01.015
2. Vliv snížení teplot na vnitřní prostředí staveb a zdraví lidí v nich (tisková zpráva), Státní zdravotní ústav, 2023 (odd. Zvýšená vlhkost vzduchu a vznik plísní). https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2023/03/TZ_SZU_snizovani_teplot_uvnitr_budov.docx
3. Vyhláška č. 43/2025 Sb., o stanovení hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, Ministerstvo zdravotnictví (zveřejnil Státní zdravotní ústav), 2025 (příloha č. 1, tab. 2). https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2025/03/Sb_2025_43_PZZ.pdf
4. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, aktuální znění od 1. 11. 2026, Ministerstvo vnitra, e-Sbírka (informativní znění), 2000 (§ 13 odst. 1). https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/258
5. ČSN 73 0331-1:2020 Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet – Část 1: Obecná část a měsíční výpočtová data, Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2020 (příl. C, tab. C.2). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
6. Tab. 3.2 Vybrané vztahy k identifikaci stavu vzduchu (G. Gebauer), vztahy 3.10 a 3.12, VUT v Brně, Fakulta stavební, ústav TZB (tab. 3.2, vztahy 3.9, 3.10, 3.14, 3.17 a 3.21). https://www.fce.vutbr.cz/TZB/gebauer.g/Tab3-2.pdf
7. Větrání a vlhkost, Jan Hollan, TZB-info, 2005 (část o vlhkosti a o ručním větrání). https://www.tzb-info.cz/2640-vetrani-a-vlhkost
8. Vztah vlhkostní a energetické bilance stavby (B. Bechník), TZB-info, 2004. https://www.tzb-info.cz/1901-vztah-vlhkostni-a-energeticke-bilance-stavby
9. Větrací systémy s rekuperací tepla pro bytovou výstavbu – teorie, návrh a použití (I), M. Jindrák (ATREA); TZB-info, 2005 (kap. Relativní vlhkost). https://www.tzb-info.cz/2579-vetraci-systemy-s-rekuperaci-tepla-pro-bytovou-vystavbu-teorie-navrh-a-pouziti-i
10. Větrání a vytápění nízkoenergetických a pasivních obytných staveb (IV. část), P. Morávek (ATREA), recenze J. Tywoniak (ČVUT); TZB-info, 2011 (Projekční zásady, body 1 a 2). https://www.tzb-info.cz/7210-vetrani-a-vytapeni-nizkoenergetickych-a-pasivnich-obytnych-staveb-iv-cast
11. Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, aktuální znění od 1. 7. 2026, Ministerstvo vnitra, e-Sbírka (informativní znění), 2024 (§ 19 odst. 2). https://e-sbirka.gov.cz/sb/2024/146
12. ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2025 (čl. 5.1.2 a 7.2.1). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
13. Gesundheitliche Bewertung von Kohlendioxid in der Innenraumluft (Bundesgesundheitsblatt 51, 2008, s. 1358–1369), Ad-hoc-Arbeitsgruppe Innenraumrichtwerte, Umweltbundesamt (Německo), 2008 (abstrakt). https://doi.org/10.1007/s00103-008-0707-2
14. Analýza rekonstrukce rodinných domů na pasivní standard, Juraj Hazucha, Jan Bárta; Centrum pasivního domu, program EFEKT (MPO), 2008 (kap. 4.7, s. 35–36). https://efekt.gov.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/8102_Rekonstrukce_RD_CPD.pdf
15. WHO guidelines for indoor air quality: dampness and mould, WHO Regional Office for Europe, 2009 (kap. 2, s. 33–34). https://www.afro.who.int/sites/default/files/2017-06/E92645.pdf
16. Use and Care of Home Humidifiers (aktualizace 29. 4. 2026), U.S. Environmental Protection Agency, 2026 (typy zvlhčovačů, minerály, péče). https://www.epa.gov/indoor-air-quality-iaq/use-and-care-home-humidifiers
