# Kondenzace a plíseň v podkroví

> Kapky nebo námraza na fólii pod střechou, mokrá izolace a plíseň na krokvích skoro vždy znamenají, že se teplý vlhký vzduch z bytu dostal ke studené ploše. Nejčastěji netěsným stropem, poklopem nebo parozábranou, k tomu přispívá málo větraná půda a za jasných nocí podchlazená krytina. Pomáhá utěsnit a větrat, ne přidat další fólii.

- Problém na stavit.cz: https://www.stavit.cz/problemy/kondenzace-v-podkrovi
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 9. listopadu 2026
- Říká se také: kape voda z fólie, kondenzace pod střechou, kondenzace na podstřešní fólii, kondenzace na půdě, námraza na půdě, jinovatka pod střechou, mokrá fólie pod střechou, rosení střechy, mokrá izolace v podkroví, plíseň na krovu, plíseň v podkroví, plesnivé bednění, vlhko na půdě
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

## Jak to vypadá

- **Nad zatepleným stropem (studená půda).** V mrazu se na spodní straně fólie pod krytinou nebo na plechu sráží voda nebo námraza. Kapky padají na izolaci, při oblevě námraza roztaje a „prší“.[1][2] Někdy jsou kapky jen na povrchu izolace nad místy, kde do půdy vystupují příčky.[3]
- **V obytném podkroví.** Vlhký podhled, potíže kolem střešních oken, zevnitř skladby vlhké nebo plesnivé bednění a krokve.[2]
- **Plíseň na dřevě** se objevuje i na površích jen o málo teplejších, než je rosný bod.[2]

## Možné příčiny

**Proč kape voda z fólie.** Vzduch v bytě při 20 °C a 50 % vlhkosti má [rosný bod](https://www.stavit.cz/pojmy/rosny-bod) 9,3 °C.[4] Fólie pod střechou má v zimě skoro venkovní teplotu. Kamkoli se vzduch z bytu dostane, orosí ji. Kapky jsou tedy znamením, že na půdu nebo do střechy proniká vlhký vzduch, nebo že vlhkost z půdy nemá kudy odejít.

1. **Netěsný strop a parozábrana.** Podle poradců nejčastější příčina: parozábrana pod sádrokartonem se špatně slepenými spoji a proděravěná vruty, netěsné prostupy a poklop na půdu.[1] Netěsnostmi proudí vzduch z bytu do konstrukce a jediná netěsnost může účinnost parotěsné vrstvy výrazně snížit.[2] Norma proto chce parozábranu celistvou, přesah pruhů bez slepení nestačí (příl. A.3.1.11).[5] Parozábranou také nemá procházet nic, kudy by mohl proudit vzduch, třeba příčka bez parotěsného napojení.[6] Viz [vzduchotěsnost](https://www.stavit.cz/pojmy/vzduchotesnost).
2. **Pára přes dřevěný strop.** Trámové stropy mají malý [difuzní odpor](https://www.stavit.cz/pojmy/difuzni-odpor), vodní pára jimi prochází na půdu.[2]
3. **Málo větraná půda.** Střecha nad studenou půdou je podle normy dvouplášťová a půdní prostor v chladné zóně se musí účinně větrat. Na spodní straně horního pláště nesmí ani za bezvětří kondenzovat voda (ČSN 73 1901-1, čl. 3.9, 7.1.6.1.3 a 7.1.6.1.9).[7] Kondenzaci v ploše střechy podle odborného článku způsobuje zvýšená vlhkost spolu s nedostatečnou výměnou vzduchu na půdě.[2] Typicky pod plechem nebo asfaltovým šindelem a u malých sklonů, kde je pojistná fólie přelepená.[1] Plech má vysoký difuzní odpor a na jeho rubu může kondenzovat a odkapávat voda; s tím musí počítat návrh pojistné hydroizolace a větrané vrstvy (ČSN 73 1901-2, čl. 5.1.4, 5.9.2.3).[6] Pro větrací otvory dvouplášťových střech uvádí ČSN 73 0540-2 nejméně 1/100 plochy střechy, u šikmých střech podle sklonu až 1/400 (příl. A.3.3.8).[5]
4. **Noční vyzařování.** Za jasné noci vyzařuje krytina teplo k obloze a ochladí se pod teplotu vzduchu. Na spodní straně krytiny a fólie se pak sráží voda i u dobře větrané střechy. Nejvíc na jaře a na podzim, a silnější proudění vzduchu to neodstraní (příl. A.3.3.10).[5][8] Při vzduchu na půdě 5 °C a vlhkosti 90 % je rosný bod 3,5 °C, stačí tedy ochlazení fólie o 1,5 °C.[4]
5. **Novostavba.** Po zdění, omítkách a potěrech je vlhkost vzduchu v domě v prvním období vyšší, někdy výrazně.[8] I to může kondenzaci na půdě ovlivnit.[1]
6. **Hodně vlhkosti v bytě.** Čtyřčlenná domácnost vyprodukuje 4–14 kg vody denně.[9] Po výměně oken za těsná nebo změně užívání často chybí výměna vzduchu.[2]
7. **Chyby ve skladbě obytného podkroví.** Pojistná fólie s vysokým difuzním odporem, parozábrana, která brzdí páru méně než fólie nad izolací, chybějící větraná mezera nad bedněním.[2] Vrstva vzduchu pod skládanou krytinou musí být vždy větraná (ČSN 73 1901-2, čl. 5.4.1).[6] Přímo na izolaci smí ležet jen difuzně velmi otevřená fólie ověřená pro tento účel (příl. A.3.3.5);[5] za difuzně otevřenou považuje norma pro střechy fólii s ekvivalentní difuzní tloušťkou sd nejvýš 0,3 m.[6] Viz [pojistné hydroizolace](https://www.stavit.cz/materialy/pojistne-hydroizolace) a [parozábrany](https://www.stavit.cz/materialy/parozabrany).

## Jak příčinu ověřit

- **Kdy a kde.** Kondenzace se ukazuje v mrazu a na studených plochách, často plošně. Zatékání se váže na konkrétní místa (komín, úžlabí, okno, poškozená krytina) a na déšť nebo tání sněhu.[2] Podrobněji v hesle [Zatéká do střechy, nebo je to kondenzace?](https://www.stavit.cz/problemy/zatekani-do-strechy)
- **Vlhkoměr.** Změřte vlhkost na půdě[1] i v bytě. V obytných místnostech je doporučeno 45–55 % při 20–22 °C.[10]
- **Netěsnosti.** Prohlédněte poklop, komín, odvětrání kanalizace a prostupy kabelů. Termokamera pomůže najít tepelné mosty a místa kondenzace.[2]
- **Větrání.** Ověřte, že větrací otvory ve štítech, u okapu a u hřebene nejsou zakryté izolací ani fólií.
- **Vlhkost dřeva.** Dřevo nad 18 % hmotnostní vlhkosti už ohrožuje funkci konstrukce (čl. 6.1.2 pozn.).[5] Od 18 % hrozí dřevomorka, od 20 % i další dřevokazné houby.[2]

## Řešení

1. **Utěsnit strop a parozábranu.** Přelepit spoje a napojení na zdi, utěsnit prostupy a poklop.[1] U obytného podkroví opravit parozábranu, nejlépe tak, aby ji instalace nepropichovaly.
2. **Zlepšit větrání půdy,** nejlépe příčné, třeba větracími mřížkami dostatečného průřezu ve štítech. Půdu netopit.[1]
3. **Snížit vlhkost v bytě.** Pravidelně větrat. Koupelny nevětrat jen okny; odtahový ventilátor má sám naskočit, když vlhkost překročí 80 % (příl. A.2.13).[5]
4. **U novostavby** první zimu víc větrat, případně i přitápět.[8]
5. **Příčky vystupující do půdy** obalit fólií a izolací, nebo je ubourat pod úroveň parozábrany.[3][6] Ubourat jde jen příčku, která nic nenese; zeď, na které stojí sloupek krovu, nejdřív posoudí statik.[11][12]
6. **Vyměnit mokrou izolaci** a nechat posoudit promáčené dřevo.

Kondenzaci od nočního vyzařování nejde úplně odstranit, silnější větrání ji neodstraní. Částečně ji omezí horní plášť s menším součinitelem prostupu tepla, podle komentáře k normě 1,5–2,7 W/(m²·K).[8]

## Prevence

- Při zateplování stropu nebo podkroví nejdřív udělat vzduchotěsnou vrstvu, pak teprve izolaci.
- Parozábrana musí brzdit páru víc než fólie nad izolací.[2] Parobrzdy s proměnným difuzním odporem (třeba sd 0,3–5 m) navíc v létě pouštějí vlhkost zpátky do interiéru.[13]
- Příčky ukončit pod parozábranou.[3]
- Zachovat větrání studené půdy i po zateplení stropu.

## Kdy volat odborníka

- Krokve, bednění nebo pozednice jsou mokré, plesnivé nebo měknou. Pozednice a uložení krokví patří k rizikovým místům.[2] Poškozené dřevo posoudí statik.
- Kondenzace trvá i po utěsnění a lepším větrání.
- Obytné podkroví je vlhké uvnitř skladby. Pak je potřeba průzkum stavby, který zjistí příčinu, a tepelně technické posouzení skladby.[2]

## Kdy přizvat odborníka

### Statika: statik, tedy autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku staveb

Přizvěte ho dřív, než začnete bourat nebo prorážet nosnou zeď či strop, přitěžovat strop nebo krov (těžká podlaha, zelená střecha, technologie na střeše), zakládat stavbu, opěrnou zeď nebo plot ve svahu, a když se v nosných konstrukcích objeví trhliny. Statik spočítá, co konstrukce unese, a navrhne překlady, výztuž, kotvení i postup prací.

- Stavební úpravy, které zasahují do nosných konstrukcí, potřebují povolení stavebního úřadu, projektovou dokumentaci k nim zpracovává projektant. Zdroj: [Zákon č. 283/2021 Sb.](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283), § 156, § 171, příloha č. 1 odst. 1 písm. e).
- Statické výpočty staveb dělá autorizovaný inženýr a statika a dynamika staveb je samostatný obor autorizace. Autorizované osoby jsou ve veřejném seznamu, který komora vede na internetu. Zdroj: [Zákon č. 360/1992 Sb.](https://e-sbirka.gov.cz/sb/1992/360), § 5 odst. 3 písm. g), § 18 odst. 1 písm. e), § 23 odst. 6 písm. d).

## Souvisí

- Konstrukce: [Strop pod nevytápěnou půdou](https://www.stavit.cz/konstrukce/strop-pod-pudou), [Šikmá střecha a podkroví](https://www.stavit.cz/konstrukce/sikma-strecha)
- Skladby: [Strop pod půdou – minerální vata na stropní desce](https://www.stavit.cz/skladby/strop-pod-pudou-mineralni-vata), [Šikmá střecha – minerální vata mezi a pod krokve](https://www.stavit.cz/skladby/sikma-strecha-mezi-a-pod-krokve), [Šikmá střecha – vata mezi krokve a dřevovláknitá deska nad nimi](https://www.stavit.cz/skladby/sikma-strecha-krokve-drevovlakno)
- Materiály: [Parozábrany a parobrzdy](https://www.stavit.cz/materialy/parozabrany), [Plechové střešní krytiny](https://www.stavit.cz/materialy/plechove-stresni-krytiny), [Pojistné hydroizolace střech](https://www.stavit.cz/materialy/pojistne-hydroizolace), [Střešní krytiny](https://www.stavit.cz/materialy/stresni-krytiny), [Stříkaná polyuretanová pěna](https://www.stavit.cz/materialy/strikana-pur-pena)
- Technologie: [Oprava a zesílení starého krovu](https://www.stavit.cz/technologie/oprava-krovu), [Půdní vestavba](https://www.stavit.cz/technologie/pudni-vestavba), [Větrání šikmé střechy](https://www.stavit.cz/technologie/vetrani-sikme-strechy), [Výměna střešní krytiny](https://www.stavit.cz/technologie/vymena-stresni-krytiny), [Zateplení mezi a pod krokve](https://www.stavit.cz/technologie/zatepleni-mezi-a-pod-krokve), [Zateplení nad krokve](https://www.stavit.cz/technologie/zatepleni-nad-krokve), [Zateplení stropu pod půdou](https://www.stavit.cz/technologie/zatepleni-stropu-pod-pudou)
- Problémy: [Kondenzace a vlhkost v dřevostavbě a srubu](https://www.stavit.cz/problemy/kondenzace-v-drevostavbe), [Plíseň v rohu místnosti](https://www.stavit.cz/problemy/plisen-v-rohu-mistnosti), [Vlhko v garáži](https://www.stavit.cz/problemy/vlhko-v-garazi), [Vlhkost v novostavbě](https://www.stavit.cz/problemy/vlhkost-v-novostavbe), [Zatéká do střechy, nebo je to kondenzace?](https://www.stavit.cz/problemy/zatekani-do-strechy)
- Srovnání: [Izolace mezi krokve, nebo nad krokve?](https://www.stavit.cz/srovnani/mezi-nebo-nad-krokve), [Pálená taška, betonová taška, nebo plech?](https://www.stavit.cz/srovnani/tasky-nebo-plech), [Plech na střechu: falcovaný, trapézový, nebo plechové tašky?](https://www.stavit.cz/srovnani/falcovany-trapezovy-plech-nebo-plechove-tasky), [Zateplit strop pod půdou, nebo střechu?](https://www.stavit.cz/srovnani/strop-nebo-strecha)
- Pojmy: [Difuzní odpor (μ, sd)](https://www.stavit.cz/pojmy/difuzni-odpor), [Rosný bod a kondenzace](https://www.stavit.cz/pojmy/rosny-bod), [Vzduchotěsnost](https://www.stavit.cz/pojmy/vzduchotesnost)
- Předpisy: [ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov](https://www.stavit.cz/predpisy/csn-73-0540-2)

## Zdroje

1. Kondenzace na půdě na podstřešní fólii (poradna, odpověď J. Veselý, Energy Centre České Budějovice), ČeskéStavby.cz, 2012. https://www.ceskestavby.cz/poradna/kondenzace-na-pude-na-podstresni-folii-7659.html
2. Problematika nadměrné vlhkosti u střešních plášťů šikmých a strmých střech (J. Solař, VŠB-TU Ostrava, recenzovaný článek), TZB-info, 2012. https://stavba.tzb-info.cz/strechy/8852-problematika-nadmerne-vlhkosti-u-stresnich-plastu-sikmych-a-strmych-strech
3. Kondenzace vody na povrchu foukané izolační vaty v prostoru půdy (poradna, odpověď J. Veselý, Energy Centre České Budějovice), ČeskéStavby.cz, 2022. https://www.ceskestavby.cz/poradna/kondenzace-vody-na-povrchu-foukane-izolacni-vaty-v-prostoru-pudy-10486.html
4. Tab. 3.2 Vybrané vztahy k identifikaci stavu vzduchu (G. Gebauer), vztahy 3.10 a 3.12, VUT v Brně, Fakulta stavební, ústav TZB. https://www.fce.vutbr.cz/TZB/gebauer.g/Tab3-2.pdf
5. ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2025 (čl. 6.1.2 pozn., 6.2, příl. A.2.13, A.3.1.11, A.3.3.5, A.3.3.8, A.3.3.10). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
6. ČSN 73 1901-2:2020 Navrhování střech – Část 2: Střechy se skládanou střešní krytinou (včetně opravy 1 8/2021), Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2020 (čl. 3.15.1, 5.1.4, 5.4.1, 5.8.5, 5.9.2.3). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
7. ČSN 73 1901-1:2020 Navrhování střech – Část 1: Základní ustanovení, Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2020 (čl. 3.9, 7.1.6.1.3, 7.1.6.1.9). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
8. Komentář k ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, J. Šála, L. Keim, Z. Svoboda, J. Tywoniak; Česká energetická agentura a Informační centrum ČKAIT, 2007 (příl. A.2.12 a A.3.3.11). https://efekt.gov.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/Publikace_Komentar_k_CSN_730540_Tepelna_ochrana_budov_2220047206.pdf
9. Vztah vlhkostní a energetické bilance stavby (B. Bechník), TZB-info, 2004. https://www.tzb-info.cz/1901-vztah-vlhkostni-a-energeticke-bilance-stavby
10. Vliv snížení teplot na vnitřní prostředí staveb a zdraví lidí v nich (tisková zpráva), Státní zdravotní ústav, 2023. https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2023/03/TZ_SZU_snizovani_teplot_uvnitr_budov.docx
11. PORFIX – technické listy 2026 (tisk červen 2025), PORFIX – pórobeton, a.s., 2025 (s. 31–32, zdvojení stropních nosníků). https://www.porfix.cz/storage/Document_DocumentTranslation/1-2000/446de47a-8799-4b7e-a4f4-f9ea82e8d425_file_porfix-technick-c3-a9-listy-2026-cz-web.pdf
12. Podklad pro navrhování Porotherm, 18. vydání, Wienerberger s.r.o., 2026 (kap. 3.3, s. 37). https://www.wienerberger.cz/content/dam/wienerberger/czech-republic/marketing/documents-magazines/instructions-guidelines/CZ_Podklad_pro_navrhovani.pdf
13. Isover Vario KM Duplex UV, technický list 2024, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., divize Isover, 2024 (charakteristika a technické parametry). https://www.isover.cz/dokumenty/technicke-listy/tl-2024-isover-vario-km-duplex-uv-cz.pdf
