# Základový pas

> Souvislý betonový základ pod zdí, který roznese tíhu domu na širší plochu zeminy. Pod obvodovými zdmi musí sahat do nezámrzné hloubky, aby ho mráz nezvedal, u nás nejméně 0,8 m pod terén. Hloubku a rozměry určuje statik podle průzkumu podloží.

- Pojem na stavit.cz: https://www.stavit.cz/pojmy/zakladovy-pas
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 9. listopadu 2026
- Říká se také: základový pas, základový pás, základové pasy, základové pásy, pasy, pásy, pasové základy, základ pod zeď, nezámrzná hloubka, zámrzná hloubka, hloubka založení, promrzání základů, základová spára, podkladní beton, pasy z prostého betonu, pasy ze ztraceného bednění
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

## Co to znamená

Základový pas je souvislý pruh betonu pod stěnou, který roznese její zatížení na širší plochu zeminy. Navrhuje se pod nosné i nenosné zdi.[1] Rovina, kde pas dosedá na zeminu, se jmenuje **základová spára**.[1]

U rodinných domů bývá pas z **prostého betonu**, pod nosným zdivem nejméně 500 × 500 mm, pod nenosnými stěnami nejméně 300 mm. Proti zdi nad ním se pas rozšiřuje nejméně o 100 mm. Pod tenkými příčkami do 125 mm se pas nedělá, stačí pás svařované sítě v podkladním betonu.[1] Jestli pas vylít rovnou do výkopu, nebo do tvárnic ztraceného bednění, řeší otázka [Udělat základové pasy ze ztraceného bednění?](https://www.stavit.cz/otazky/zaklady-ze-ztraceneho-bedneni)

**Podkladní beton** má dva významy. Pod železobetonovým pasem je to tenká vrstva prostého betonu, aby výztuž neležela na hlíně, tlustá 50–100 mm.[1][2] Podkladním betonem se ale říká i betonové desce mezi pasy, na které leží hydroizolace a podlaha přízemí; viz [základy rodinného domu](https://www.stavit.cz/konstrukce/zaklady).

**Pasy, nebo deska?** Pasy nesou dům jen pod zdmi. Základová deska roznese zatížení rovnoměrně na celou plochu půdorysu a dá se navrhnout i na nestejnorodé a málo únosné podloží.[1] Kdy co zvolit, rozebírá [Základová deska, nebo pasy?](https://www.stavit.cz/srovnani/deska-vs-pasy) Založení se vždy navrhuje podle průzkumu základových poměrů v místě stavby.[4]

## Nezámrzná hloubka

Voda v pórech zmrzlé zeminy může lehčí konstrukci nadzvednout a jílovité zeminy se zase vysycháním smršťují, nebo naopak bobtnají.[1] Základová spára obvodových zdí proto leží pod zámrznou hloubkou.[5] Cvičení FA ČVUT ji pro oblasti s venkovní návrhovou teplotou −12, −15 a −18 °C uvádí 0,80, 1,00 a 1,20 m.[3] Vnitřní základy mohou být mělčí, nejméně však 0,5 m.[5][6] Při hladině podzemní vody méně než 2 m pod terénem se zakládá aspoň 1,2 m hluboko.[1]

S nezámrznou hloubkou se potkáte i mimo dům:

- **plot, podezdívka a zeď na pozemku:** výrobce plotových systémů chce základovou spáru 800–1 200 mm pod terénem, aby mráz nepohyboval celým základem,[7] viz [Jak hluboký základ potřebuje podezdívka plotu?](https://www.stavit.cz/otazky/podezdivka-plotu-zaklad)
- **přípojky:** vodovodní i kanalizační přípojka musí ležet v nezámrzné hloubce, nebo být chráněná proti zamrznutí,[4] viz [přípojka](https://www.stavit.cz/pojmy/pripojka) a [Jaký spád musí mít kanalizace?](https://www.stavit.cz/otazky/spad-kanalizace)
- **venkovní schody:** samostatně založené schody patří také do nezámrzné hloubky,[5] viz [Jak napojit venkovní schody ke vchodu na dům?](https://www.stavit.cz/otazky/venkovni-schody-k-domu)

## Typické hodnoty

Nejmenší hloubka základové spáry pod terénem podle přednášky ČVUT:[5]

| Kde | Hloubka |
|---|---|
| definitivní stavby na zeminách | nejméně 0,8 m, obvykle 0,8–1,2 m |
| jemnozrnné (soudržné) zeminy | zpravidla nejméně 1,0 m |
| jíly, které mohou vysychat | nejméně 1,6 m |
| vnitřní základy | lze zmenšit až na 0,5 m |
| provizorní stavby a základy prokazatelně chráněné proti promrzání | nejméně 0,4 m |

## Kdy přizvat odborníka

### Statika: statik, tedy autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku staveb

Přizvěte ho dřív, než začnete bourat nebo prorážet nosnou zeď či strop, přitěžovat strop nebo krov (těžká podlaha, zelená střecha, technologie na střeše), zakládat stavbu, opěrnou zeď nebo plot ve svahu, a když se v nosných konstrukcích objeví trhliny. Statik spočítá, co konstrukce unese, a navrhne překlady, výztuž, kotvení i postup prací.

- Stavební úpravy, které zasahují do nosných konstrukcí, potřebují povolení stavebního úřadu, projektovou dokumentaci k nim zpracovává projektant. Zdroj: [Zákon č. 283/2021 Sb.](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283), § 156, § 171, příloha č. 1 odst. 1 písm. e).
- Statické výpočty staveb dělá autorizovaný inženýr a statika a dynamika staveb je samostatný obor autorizace. Autorizované osoby jsou ve veřejném seznamu, který komora vede na internetu. Zdroj: [Zákon č. 360/1992 Sb.](https://e-sbirka.gov.cz/sb/1992/360), § 5 odst. 3 písm. g), § 18 odst. 1 písm. e), § 23 odst. 6 písm. d).

## Souvisí

- Konstrukce: [Základy rodinného domu](https://www.stavit.cz/konstrukce/zaklady)
- Materiály: [Betonářská výztuž a kari sítě](https://www.stavit.cz/materialy/betonarska-vyztuz), [Betonové tvárnice a ztracené bednění](https://www.stavit.cz/materialy/betonove-tvarnice)
- Technologie: [Betonování základů, desek a věnců](https://www.stavit.cz/technologie/betonovani)
- Srovnání: [Základová deska, nebo pasy?](https://www.stavit.cz/srovnani/deska-vs-pasy)
- Pojmy: [Nosná stěna a příčka](https://www.stavit.cz/pojmy/nosna-stena), [Přípojka](https://www.stavit.cz/pojmy/pripojka), [Statik a statický výpočet](https://www.stavit.cz/pojmy/statik), [Základová půda: jíl, písek, skála, únosnost a namrzavost](https://www.stavit.cz/pojmy/zakladova-puda)

## Zdroje a poznámky

1. Základy: navrhování základových konstrukcí – plošné základy (přednáška BH03), Petr Kacálek; Fakulta stavební VUT v Brně, Ústav pozemního stavitelství, 2011 (s. 1–3 základové pásy, s. 8–10 desky, hloubka založení, příčky). https://www.fce.vutbr.cz/PST/kacalek.p/BH03/prednaska/07%20zaklady_plosne.pdf
2. Poznámka: Zdroje se rozcházejí: přednáška VUT uvádí pod železobetonovými základy podkladní beton tlustý 50–100 mm, cvičení FA ČVUT u patek 30–50 mm. Uvádíme silnější vrstvu, protože výztuž spolehlivěji oddělí od zeminy; tloušťku předepisuje projekt. [1][3]
3. Pozemní stavitelství II – cvičení, úloha šestá: Základy a spodní stavba – návrh a zobrazení, Jan Hlavín, Vladimír Jirka; ČVUT v Praze, Fakulta architektury, 2022 (s. 8 zámrzná hloubka v ČR, s. 10 způsoby zakládání a podkladní beton). https://www.fa.cvut.cz/studium/predmety/pozemni-stavitelstvi-ii/cviceni/2122_ps2_6ul_zaklady.pdf
4. Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, aktuální znění od 1. 7. 2026, Ministerstvo vnitra, e-Sbírka (informativní znění), 2024 (§ 17 odst. 1, § 40 odst. 2, § 41 odst. 2, znění od 1. 7. 2026). https://e-sbirka.gov.cz/sb/2024/146
5. PS01 Pozemní stavby 1 – Zakládání budov (1) (přednáška), Jiří Pazderka; ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí pozemních staveb, 2015 (s. 33, hloubka založení budov). https://kps.fsv.cvut.cz/upload/files/ps01-16-zakldn1.pdf
6. Poznámka: Zdroje se rozcházejí: cvičení FA ČVUT uvádí, že u vnitřních základů není třeba zámrznou hloubku zohledňovat, přednáška FSv ČVUT pro ně požaduje nejméně 0,5 m. Uvádíme přísnější hodnotu 0,5 m. [3][5]
7. Semmelrock – Plotové a zdicí systémy, katalog (2020, aktualizace 2022), Semmelrock Stein+Design Dlažby s.r.o. (dnes Wienerberger s.r.o.), 2022 (s. 57 PDF, Deset hlavních zásad při výstavbě plotů a zdí). https://wienerberger.cz/content/dam/wienerberger/czech-republic/marketing/documents-magazines/brochures/catalogues/CZ_SEM_Katalog_Plotove_a_zdici_systemy.pdf
