# Vlastní spotřeba a soběstačnost

> Vlastní spotřeba je podíl vyrobené elektřiny, který dům spotřebuje sám, přímo nebo přes baterii. Soběstačnost je podíl spotřeby domu, který pokryje fotovoltaika. Rodinný dům bez baterie spotřebuje přímo obvykle pětinu až třetinu výroby a pokryje tak 30–40 % své spotřeby; baterie zvedne soběstačnost zhruba o 30 procentních bodů.

- Pojem na stavit.cz: https://www.stavit.cz/pojmy/vlastni-spotreba
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 9. listopadu 2026
- Říká se také: vlastní spotřeba, míra vlastní spotřeby, podíl vlastní spotřeby, soběstačnost, autarkie, míra soběstačnosti, nezávislost na síti, self-consumption, Eigenverbrauch, Autarkiegrad, kolik spotřebuji z fotovoltaiky, využití výroby fotovoltaiky, přímá spotřeba
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

- Jednotka: % (podíl výroby, resp. podíl spotřeby)

## Co to znamená

Stejné kWh spotřebované doma ze slunce se dají vztáhnout ke dvěma různým číslům:[1]

- **Míra vlastní spotřeby** = vlastní spotřeba / výroba. Říká, jakou část výroby dům využije a kolik odteče do sítě jako [přetoky](https://www.stavit.cz/pojmy/pretoky).
- **Soběstačnost** (autarkie) = vlastní spotřeba / spotřeba domu. Říká, jakou část spotřeby nemusíte kupovat ze sítě.

**Příklad.** Vzorová elektrárna 10 kWp v Praze vyrobí asi 10 900 kWh za rok.[2] Dům se spotřebou 5 000 kWh z ní spotřebuje přímo asi 2 000 kWh. Míra vlastní spotřeby je 2 000 / 10 900 = 18 %, soběstačnost 2 000 / 5 000 = 40 %. Zbylých 8 900 kWh jsou přetoky a 3 000 kWh dům dál kupuje, hlavně večer, v noci a v zimě. (Přímou spotřebu 2 000 kWh odhadujeme podle simulace a měření HTW Berlin.)[1][3]

S větší elektrárnou míra vlastní spotřeby klesá a soběstačnost roste, ale čím dál pomaleji.[1] Proto „100% soběstačnost“ v nabídkách obvykle znamená jen roční součet kWh, ne skutečné pokrytí spotřeby ve chvíli, kdy ji dům potřebuje.

## Kde se s tím potkáte

- **V ekonomice FVE.** Každá kWh spotřebovaná doma ušetří nákup elektřiny, každá kWh přetoku vynese jen výkupní cenu, která je několikanásobně nižší. Výpočet je ve srovnání [Fotovoltaika s baterií, nebo bez?](https://www.stavit.cz/srovnani/fotovoltaika-s-baterii-nebo-bez) a [Vyplatí se fotovoltaika?](https://www.stavit.cz/srovnani/vyplati-se-fotovoltaika)
- **V Nové zelené úsporám.** Podporuje FVE s přednostním využitím vyrobené energie v obytných částech budovy; přetoky do sítě připouští (stav 11/2026).[4]
- **V aplikaci střídače**, která obě čísla ukazuje za den i rok.

**Jak vlastní spotřebu zvýšit**

- Přesunout spotřebu na dobu výroby: ohřev vody, pračka, myčka, nabíjení auta, viz [ohřev vody z fotovoltaiky](https://www.stavit.cz/technologie/ohrev-vody-z-fotovoltaiky). Přístroj, který podle přetoků zapíná spotřebiče, nesmí spínat častěji než jednou za 10 s.[5]
- [Baterie](https://www.stavit.cz/technologie/domaci-baterie) na večer a noc.
- Panely na východ a západ rozloží výrobu do rána a odpoledne: v červnu má jižní plocha nejvíc slunce ve 12 h, východní v 9–10 h a západní ve 13–14 h středoevropského času.[2] Soběstačnost to podle simulace HTW změní málo, u východu o 2 procentní body méně než u jihu.[1]

## Typické hodnoty

| Rodinný dům | Míra vlastní spotřeby | Soběstačnost |
|---|---|---|
| 1 kWp na 1 000 kWh spotřeby, bez baterie | asi 30 % | asi 30 % |
| totéž s baterií 1 kWh na 1 000 kWh spotřeby | 59 % | 56 % |
| 2 kWp na 1 000 kWh (10 kWp a 5 000 kWh), bez baterie | necelých 20 % | 30–40 % |
| 110 domů v Německu, bez baterie | – | 19–61 %, průměr 40 % |
| tytéž domy s baterií (medián 7,3 kWh) | – | 31–95 %, medián 70 % |

Zdroje: simulace HTW Berlin pro rodinné domy v Německu, jih 35°,[1] provozní data 110 domů z roku 2022.[3]

Soběstačnost klesá s rostoucí spotřebou, ve vzorku asi o 2,2 procentního bodu na každých 1 000 kWh, a domy se stejně velkou elektrárnou a baterií se mezi sebou liší až o 30 procentních bodů podle toho, kdy kdo spotřebovává.[3] Čísla z Německa jsou použitelná i u nás: jižní střecha v Praze vyrobí podle PVGIS 1 093 kWh z 1 kWp,[2] simulace HTW počítala s 1 024 kWh.[1]

## Kdy přizvat odborníka

### Elektroinstalace: elektrikář s oprávněním, po práci revizní technik

Každý nový okruh nebo zásuvka, přívod pro ohřívač, topení, tepelné čerpadlo, nabíječku auta, fotovoltaiku nebo motor rolet a každá úprava rozvaděče či hlavního jističe. V koupelně, u bazénu a venku elektrikář navíc ohlídá zóny, krytí a proudový chránič.

- Montáž, opravy a revize elektroinstalace smí i v rodinných domech a bytech dělat jen firma nebo podnikající fyzická osoba s odbornou způsobilostí podle nařízení vlády č. 194/2022 Sb. a s oprávněním. Zdroj: [Zákon č. 250/2021 Sb.](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/250), § 7 odst. 1 a 2; [MPSV, odpověď č. j. MPSV-2024/153153](https://www.mpsv.cz/cms/documents/6b0e6361-3f41-be87-da71-69a3b6cd000a/%C4%8D.j.%20MPSV%202024-153153%20Revize%20-%20bezpe%C4%8Dnost%20pr%C3%A1ce%20vyhrazen%C3%A1%20technick%C3%A1%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD.pdf), s. 2.
- Revizi smí dělat jen revizní technik s osvědčením. Zdroj: [Zákon č. 250/2021 Sb.](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/250), § 17.
- Výpis z revizní zprávy chce distributor mimo jiné při připojení nového odběrného místa, zvýšení hlavního jističe a úpravě elektroměrového rozváděče. Zdroj: [Připojovací podmínky NN EG.D (2026)](https://www.egd.cz/sites/default/files/2026-01/egd_pripojovaci_podminky_nn_01_01_2026.pdf), kap. 19.1, s. 22.

## Časté otázky

### Pokryje fotovoltaika spotřebu tepelného čerpadla?

V ročním součtu kWh ano, v čase ne: od listopadu do února vyrobí fotovoltaika jen 16 % roční výroby, ale na tyto čtyři měsíce připadají asi dvě třetiny potřeby tepla na vytápění. Tepelnému čerpadlu pomůže hlavně na jaře, na podzim a s ohřevem vody v létě; zimní spotřebu pokryje jen z malé části a letní přebytky do zimy nepřenese ani domácí baterie. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/fve-a-tepelne-cerpadlo

### Panely na jih, nebo na východ a západ?

Na jih vyrobí nejvíc: v Praze při sklonu 35° asi 1 093 kWh z 1 kWp za rok, na východ 873 a na západ 851 kWh, tedy o 20–22 % méně. Východ a západ ale rozloží výrobu do rána a odpoledne, takže dům z ní přímo spotřebuje větší podíl a polední přetoky jsou menší; soběstačnost klesne proti jihu jen málo. Když jižní střecha není, je východ se západem dobré řešení, za jižní střechu ho měnit nemá smysl. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/orientace-panelu

### Jak velkou fotovoltaiku na rodinný dům?

Podle spotřeby a toho, jak umíte využít přebytky: čím větší výkon, tím menší část výroby dům sám spotřebuje. Na jižní střeše v Praze dá 1 kWp asi 1 093 kWh za rok a potřebuje 4,3–4,5 m² plochy panelů, na střeše o něco víc. Větší výkon se vyplatí s baterií, ohřevem vody nebo autem, nebo když přetoky výhodně prodáte. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/jak-velka-fve

## Souvisí

- Technologie: [Domácí baterie k fotovoltaice](https://www.stavit.cz/technologie/domaci-baterie), [Fotovoltaika na rodinném domě](https://www.stavit.cz/technologie/fotovoltaika-na-rodinnem-dome), [Ohřev vody z fotovoltaiky](https://www.stavit.cz/technologie/ohrev-vody-z-fotovoltaiky)
- Problémy: [Odběr ze sítě, i když fotovoltaika vyrábí](https://www.stavit.cz/problemy/odber-ze-site-pri-vyrobe)
- Srovnání: [Čím ohřívat bazén – tepelným čerpadlem, solárem, nebo jen plachtou?](https://www.stavit.cz/srovnani/cim-ohrivat-bazen), [Fotovoltaika s baterií, nebo bez?](https://www.stavit.cz/srovnani/fotovoltaika-s-baterii-nebo-bez), [Vyplatí se fotovoltaika na rodinný dům?](https://www.stavit.cz/srovnani/vyplati-se-fotovoltaika)
- Pojmy: [Instalovaný výkon fotovoltaiky (kWp)](https://www.stavit.cz/pojmy/instalovany-vykon-kwp), [Přetoky do sítě](https://www.stavit.cz/pojmy/pretoky)

## Zdroje

1. J. Weniger, T. Tjaden, V. Quaschning: Sizing and grid integration of residential PV battery systems (8th International Renewable Energy Storage Conference IRES 2013, Energy Procedia 46, 2014, s. 78–87), HTW Berlin – University of Applied Sciences, 2013 (kap. 5.1, rovnice vlastní spotřeby a soběstačnosti, obr. 4 a 5). https://solar.htw-berlin.de/wp-content/uploads/WENIGER-2013-Sizing-and-Grid-Integration-of-Residential-PV-Battery-Systems.pdf
2. PVGIS 5.3 – Photovoltaic Geographical Information System, výpočet výroby síťové fotovoltaiky (databáze záření PVGIS-SARAH3, roky 2005–2023), Evropská komise, Společné výzkumné středisko (JRC), 2026 (výpočet 4. 11. 2026: Praha, jih 35°; denní profil ozáření v červnu, jih, východ a západ 35°). https://re.jrc.ec.europa.eu/pvg_tools/en/
3. L. Meissner, N. Orth, J. Weniger, C. Schlüter, V. Quaschning: Vergleich der Feldmessdaten von Photovoltaik-Batteriesystemen (HTW Berlin, 2024), Hochschule für Technik und Wirtschaft (HTW) Berlin, Forschungsgruppe Solarspeichersysteme, 2024 (s. 1–4). https://solar.htw-berlin.de/wp-content/uploads/MEISSNER-2024-Feldmessdaten-von-Photovoltaik-Batteriesystemen.pdf
4. Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory – Rodinné domy – Nová zelená úsporám, bezúročný úvěr (platné od 24. 6. 2026, verze 1.1), Státní fond životního prostředí ČR, 2026 (kap. 3.2.3 C.3 (s. 21)). https://novazelenausporam.cz/files/documents/storage/2026/06/25/1782380387_NZU26_RD_uver_1.aktualizace_2026-06-24.pdf
5. Pravidla provozování distribučních soustav, Příloha 4: Pravidla pro paralelní provoz výroben a akumulačních zařízení se sítí provozovatele distribuční soustavy (verze srpen 2024, změnová verze), Provozovatelé distribučních soustav, schvaluje Energetický regulační úřad, 2024 (kap. 11 (spínání spotřeby)). https://eru.gov.cz/sites/default/files/obsah/prilohy/ppds-priloha-4-zmevnova-verze.pdf
