# Třída těžitelnosti zeminy

> Třída těžitelnosti říká, jak těžko se zemina nebo skála dá vykopat a čím. Dnes se rozlišují tři třídy: první vezme běžné rypadlo, druhá potřebuje rozrývač nebo bourací kladivo a třetí obvykle odstřel. Podle třídy se počítá cena výkopu v rozpočtu.

- Pojem na stavit.cz: https://www.stavit.cz/pojmy/trida-tezitelnosti-zeminy
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 16. listopadu 2026
- Říká se také: třída těžitelnosti, třídy těžitelnosti, těžitelnost zeminy, těžitelnost hornin, skupina těžitelnosti, skupina hornin, rozpojitelnost hornin, zatřídění hornin podle těžitelnosti
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

Třídu určuje geolog podle druhu zeminy a u skály podle toho, jak je pevná a jak hustě je rozpukaná.[1] Patří do průzkumu pozemku spolu s druhem zeminy a její únosností.[2] Rozpočtář podle ní volí cenu výkopu, a když jeden výkop zasáhne víc tříd, ocení každou zvlášť.[3] Definitivně se třída potvrdí až při kopání. Skála z vrtů totiž může vypadat slabší, než ve skutečnosti je.[1] Níž najdete, odkud se třídy berou, kde je uvidíte v papírech a co do které třídy patří.

## Co to znamená

Těžitelnost říká, jak snadno se zemina nebo hornina při výkopu rozpojí a odebere. Dnes se rozlišují tři třídy podle ČSN 73 6133:[1][4]

- **Třída I:** stačí běžné výkopové stroje, tedy rypadla a buldozery, nebo ruční výkop.
- **Třída II:** jsou potřeba speciální rozpojovací stroje, například rozrývač, skalní lžíce nebo hydraulické kladivo. Použít se dají i trhací práce.
- **Třída III:** horninu je nutné rozpojit trhacími pracemi. Kladiva a rozrývače přicházejí na řadu tam, kde by odstřel ohrozil okolní stavby.

Podle tabulky k ČSN 73 6133 patří do třídy I všechny zeminy, tedy štěrky, písky, hlíny a jíly. Výjimkou je štěrk a písek s velkým podílem kamenů a balvanů, ten je ve třídě II. U skály rozhoduje pevnost v tlaku a vzdálenost puklin. Pevná skála nad 15 MPa s puklinami do 150 mm je ve třídě II, méně rozpukaná ve třídě III. Měkčí skála s pevností 5 až 15 MPa je ve třídě I, když je hustě rozpukaná, jinak ve třídě II. Skála slabší než 5 MPa je vždy ve třídě I.[1] Cenová soustava ÚRS řadí do třídy II i tvrdé jíly, tekuté písky a zmrzlou zeminu, viz tabulka níže.[3]

**Odkud se třídy vzaly.** Dříve platila ČSN 73 3050 se sedmi třídami, od sypkých zemin po horniny rozpojitelné jen trhavinami.[5] Silniční technické podmínky je v roce 2005 sloučily do tří tříd a ty v roce 2010 převzala ČSN 73 6133, která starou normu nahradila.[5] Platnost ČSN 73 3050 skončila 1. 3. 2010.[6] ČSN 73 6133 je norma pro zemní těleso silnic. Pro stavby pozemních komunikací se podle ní třídy těžitelnosti stanovují.[4] Cenová soustava ÚRS používá stejné třídy I–III i pro výkopy u budov a starých sedm tříd v ní zůstalo jako skupiny 1 až 7.[3]

## Kde se s tím potkáte

- **Průzkum pozemku.** Inženýrskogeologický průzkum určí druh zeminy, její těžitelnost a hlavně únosnost.[2] Podrobněji v článku geologický průzkum pro rodinný dům a v hesle [základová půda](https://www.stavit.cz/pojmy/zakladova-puda). U skály hodnocené jen z vrtů hrozí nižší třída, než se pak ukáže při těžbě, protože vrtné jádro bývá porušené víc než skála v masivu. Proto se průzkum doplňuje kopanými sondami nebo seismickým měřením.[1]
- **Rozpočet a nabídka na výkop.** Položky výkopu v cenové soustavě ÚRS mají v popisu třídu i skupinu, třeba „v hornině třídy těžitelnosti II, skupiny 4“. Když výkop zasáhne víc tříd, oceňuje se každá zvlášť.[3] Výkop trhavinami a v plastických jílech ceník nemá a oceňuje se individuálně.[3] Jak se rozpočet čte, popisuje heslo [rozpočet stavby](https://www.stavit.cz/pojmy/rozpocet-stavby).
- **Na stavbě.** S konečnou platností se třída stanoví podle toho, co se skutečně při výkopu najde.[1] Když výkop narazí na jinou třídu, než počítala nabídka, podívejte se, jak změnu ceny řeší [smlouva o dílo](https://www.stavit.cz/pojmy/smlouva-o-dilo).
- **Odstřel.** Co obnáší, ukazují silniční podmínky: projekt trhacích prací schvaluje obvodní báňský úřad a zhotovitel předkládá vymezení zóny účinků odstřelu a podle potřeby dokumentaci stavu ohrožených okolních staveb.[4] Těžitelnost tam na stavbě sleduje a ověřuje geotechnik zhotovitele.[4]

## Typické hodnoty

Přehled podle cenové soustavy ÚRS, zjednodušeně:[3][7]

| Třída | Skupina (dřívější třída) | Čím se kope | Příklady |
|---|---|---|---|
| I | 1 až 3 | lopata, rýč, krumpáč; nakladač, rypadlo | ornice, hlína, písek, štěrk, spraš, rašelina, pevná hlína, hrubý štěrk |
| II | 4 a 5 | pneumatické kladivo; střední a těžké rypadlo, mobilní bourací kladivo | jíl a jílovitá hlína tvrdé konzistence, štěrk s kameny a balvany, tekutý písek a bahnité náplavy, navětralé a rozpukané horniny (opuka, jílovec, břidlice, pískovec), zmrzlá zemina |
| III | 6 a 7 | těžký rozrývač, těžké bourací kladivo, trhaviny | žula, rula, čedič, vápenec, dolomit, křemenec, diorit, gabro |

## Souvisí

- Konstrukce: [Základy rodinného domu](https://www.stavit.cz/konstrukce/zaklady)
- Technologie: [Zemní práce: skrývka ornice, výkop, hutnění a zásyp](https://www.stavit.cz/technologie/zemni-prace)
- Pojmy: [Rozpočet stavby](https://www.stavit.cz/pojmy/rozpocet-stavby), [Smlouva o dílo](https://www.stavit.cz/pojmy/smlouva-o-dilo), [Základová půda: jíl, písek, skála, únosnost a namrzavost](https://www.stavit.cz/pojmy/zakladova-puda)

## Zdroje a poznámky

1. Studie urbanistické geologie města Jablonec nad Nisou (2019), příloha č. 5: Těžitelnost zemin dle ČSN 73 6133 a ČSN P 73 1005, Česká geologická služba (J. Klomínský, O. Petyniak a kol.) pro Statutární město Jablonec nad Nisou, 2019 (příloha č. 5, třídy I–III, tabulka a poznámky 2–4). https://www.mestojablonec.cz/data/files/2a/9ae/023bd678249995355a7f3488e2e1e71ed49/priloha5-tezitelnost-zemin-dle-csn.pdf
2. R. Kučírek: Jaké průzkumy pozemku si zajistit před stavbou rodinného domu (článek), ESTAV.cz (Topinfo s.r.o.) (část Inženýrsko-geologický průzkum). https://www.estav.cz/cz/7304.jake-pruzkumy-pozemku-si-zajistit-pred-stavbou-rodinneho-domu
3. Cenová soustava ÚRS, podmínky použití katalogu 800-1 Zemní práce (cenová úroveň CS ÚRS 2026/II), ÚRS CZ a.s., 2026 (čl. 1105, 3111 a 3115, přílohy č. 6 a 7). https://podminky.urs.cz/home
4. TKP staveb pozemních komunikací, kapitola 4 Zemní práce (leden 2026, schváleno MD č. j. MD-3008/2026-940/2, účinnost od 1. 2. 2026), Ministerstvo dopravy ČR, systém PJPK Ředitelství silnic a dálnic, 2026 (čl. (40), (45), (49) a (51), s. 9–10). https://pjpk.rsd.cz/data/USR_001_2_6_TKP/TKP_4_2026_fin.pdf
5. Studie urbanistické geologie města Jablonec nad Nisou (2019), příloha č. 6: Převodník mezi třídami těžitelnosti uvedenými v ČSN 73 3050 a ČSN 73 6133, Česká geologická služba (J. Klomínský, O. Petyniak a kol.) pro Statutární město Jablonec nad Nisou, 2019 (příloha č. 6, úvodní odstavec a převodní tabulka). https://www.mestojablonec.cz/data/files/bd/35f/bd316e3e69c3e887ceaf2c6e31f7449496c/priloha6-prevodnik-mezi-tridami-tezitelnosti.pdf
6. ČSN 73 3050 Zemné práce. Všeobecné ustanovenia (1986) – údaje o normě, TZB-info, 1986. https://www.tzb-info.cz/normy/csn-73-3050
7. Poznámka: Zdroje se rozcházejí: ÚRS řadí celou dřívější třídu 4 do třídy II, převodník České geologické služby do ní dává jen navětralé a zvětralé horniny a ostatní zeminy této třídy do třídy I. Uvádíme dělení podle ÚRS, protože podle něj se oceňují výkopy a rozpočet s vyšší třídou cenu nepodcení. [3][5]
