# Topný faktor COP a SCOP

> Topný faktor říká, kolik kWh tepla dá tepelné čerpadlo z jedné kWh elektřiny. COP platí pro jeden okamžik a přesně dané teploty, sezónní SCOP pro celou topnou sezónu. Čím je číslo vyšší, tím levnější provoz. Rozhoduje hlavně teplota vody v topení: z katalogu s 35 °C si u radiátorů na 55 °C odečtěte zhruba pětinu až čtvrtinu.

- Pojem na stavit.cz: https://www.stavit.cz/pojmy/topny-faktor
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 9. listopadu 2026
- Říká se také: COP, SCOP, sezónní topný faktor, roční topný faktor, SPF, JAZ, účinnost tepelného čerpadla, ηs, sezónní energetická účinnost vytápění, A7/W35, A2/W35, B0/W35
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

- Značka: COP, SCOP
- Jednotka: –

## Co to znamená

**COP** (coefficient of performance) je podíl tepelného výkonu a elektrického příkonu čerpadla v jednom ustáleném stavu. Píše se vždy s podmínkami: A7/W35 znamená vzduch +7 °C a voda z čerpadla 35 °C, B0/W35 solanka 0 °C a voda 35 °C. COP 4,9 při A7/W35 tedy říká, že při těchto teplotách dá čerpadlo z 1 kWh elektřiny 4,9 kWh tepla.[1]

**SCOP** (seasonal COP) je sezónní topný faktor: roční referenční potřeba tepla dělená roční spotřebou elektřiny čerpadla v modelové topné sezóně. Evropské předpisy počítají s „průměrným klimatem“ s návrhovou teplotou −10 °C a s 4 910 hodinami topné sezóny.[2] SCOP se udává zvlášť pro nízkoteplotní použití (voda 35 °C, podlahové topení) a pro středněteplotní použití (55 °C, radiátory).[2]

**ηs** (sezónní energetická účinnost vytápění) je SCOP vydělený převodním koeficientem 2,5 pro výrobu elektřiny a mírně opravený o regulaci; je v procentech na energetickém štítku.[2] SCOP 5,0 tak odpovídá ηs kolem 200 % minus opravy, výrobce u SCOP 5,39 uvádí ηs 213 %.[3] Čerpadla na trhu musí mít od 26. 9. 2017 ηs aspoň 110 %, nízkoteplotní aspoň 125 %.[2]

**Roční topný faktor v provozu** (SPF, německy JAZ) se počítá z naměřeného tepla a elektřiny skutečného domu za rok. Je obvykle nižší než katalogový SCOP, protože obsahuje skutečné počasí, teplotu vody, ohřev teplé vody, dohřev i chyby nastavení.

## Kde se s tím potkáte

- **V technickém listu a na energetickém štítku.** Porovnávejte SCOP pro teplotu vody, kterou váš dům potřebuje, ne COP při +7 °C.
- **V měření v provozu.** Ve stávajících domech v Německu dosáhla vzduchová čerpadla ročního topného faktoru v průměru 3,1 (2018–2019) a 3,4 (2021–2024), čerpadla země–voda 4,1 a 4,3.[4][5] Účinnost průkazně souvisela jen s teplotou vody v otopné soustavě; když regulace zvedala topnou křivku o 2 K v době přebytku elektřiny z fotovoltaiky, klesl roční topný faktor ve vytápění asi o 4 %.[5]
- **V průkazu energetické náročnosti.** Česká norma pro výpočet počítá s typickým topným faktorem: vzduch–voda asi 3,2 / 2,9 / 2,6 a země–voda asi 4,6 / 4,0 / 3,5 při vodě 35 / 45 / 55 °C.[6] Vyhláška o energetické náročnosti uvádí pro referenční budovu topný faktor 3,0.[7]
- **U dotací.** Nová zelená úsporám chce u čerpadel vzduch–voda a země–voda ηs aspoň 150 % pro nízkoteplotní, nebo 125 % pro středněteplotní použití, ověřenou zkušebnou nebo certifikátem (HP KEYMARK, EHPA, Eurovent).[8]
- **V ceně tepla.** Cena 1 kWh tepla = cena 1 kWh elektřiny / topný faktor. Při průměrné ceně 5,46 Kč/kWh (1. pololetí 2026)[9] stojí kWh tepla při topném faktoru 2,6 asi 2,10 Kč, při 3,2 asi 1,71 Kč a při 4,3 asi 1,27 Kč.

## Typické hodnoty

Podle technických listů čerpadel 4–12 kW pěti výrobců:[1][10][11][3][12]

| | Voda 35 °C | Voda 55 °C |
|---|---|---|
| vzduch–voda, COP při +7 °C | 4,9–5,6 | asi 3,1–3,7 |
| vzduch–voda, COP při −7 °C | 2,5–3,5 | 2,1–2,6 |
| vzduch–voda, SCOP (průměrné klima) | 4,5–5,4 | 3,3–4,1 |
| země–voda, SCOP (průměrné klima) | 5,1–5,9 | 4,0–4,4 |

**O kolik vadí teplá voda v topení.** Z listů výrobců vychází, že sezónní topný faktor při 55 °C je o 21–26 % nižší než při 35 °C,[1][10][11][3] tedy zhruba 1 % na každý stupeň. Obecné pravidlo „x % na 1 °C“ nezávislé zdroje neuvádějí; měření v provozu dalo asi 2 % na stupeň, když regulace zvedala topnou křivku v době přebytku z fotovoltaiky.[5] Proto se k čerpadlu hodí [podlahové topení](https://www.stavit.cz/technologie/podlahove-vytapeni) a správně nastavená [ekvitermní křivka](https://www.stavit.cz/pojmy/ekvitermni-krivka).

## Časté otázky

### Kolik elektřiny spotřebuje tepelné čerpadlo za rok?

Roční spotřeba elektřiny je roční potřeba tepla dělená ročním topným faktorem. Ve stávajících domech měla vzduchová čerpadla v měření roční topný faktor v průměru 3,1–3,4, čerpadla země–voda 4,1–4,3. Dům, který spotřeboval 1 200 m³ plynu (asi 12 600 kWh), by se vzduchovým čerpadlem potřeboval asi 2 800–3 800 kWh elektřiny, s rezervou nejvýš asi 4 100 kWh. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/tc-spotreba

## Souvisí

- Technologie: [Elektrické přímotopy, akumulační kamna a infrapanely](https://www.stavit.cz/technologie/primotopy-a-infrapanely), [Klimatizace split a multisplit (tepelné čerpadlo vzduch–vzduch)](https://www.stavit.cz/technologie/klimatizace-split), [Podlahové vytápění](https://www.stavit.cz/technologie/podlahove-vytapeni), [Radiátory (otopná tělesa)](https://www.stavit.cz/technologie/radiatory), [Regulace vytápění: ekvitermní regulace a termostatické hlavice](https://www.stavit.cz/technologie/regulace-vytapeni), [Tepelné čerpadlo vzduch–voda](https://www.stavit.cz/technologie/tepelne-cerpadlo-vzduch-voda), [Tepelné čerpadlo země–voda](https://www.stavit.cz/technologie/tepelne-cerpadlo-zeme-voda)
- Problémy: [Tepelné čerpadlo nedotápí nebo hodně spotřebuje](https://www.stavit.cz/problemy/tepelne-cerpadlo-nedotapi)
- Srovnání: [Čím ohřívat bazén – tepelným čerpadlem, solárem, nebo jen plachtou?](https://www.stavit.cz/srovnani/cim-ohrivat-bazen), [Čím topit elektřinou: přímotopy, akumulační kamna, infrapanely, nebo elektrokotel?](https://www.stavit.cz/srovnani/cim-topit-elektrinou), [Čím topit v novostavbě?](https://www.stavit.cz/srovnani/cim-topit-v-novostavbe), [Elektrické, nebo teplovodní podlahové topení?](https://www.stavit.cz/srovnani/elektricke-vs-teplovodni-podlahove-topeni), [Multisplit, nebo samostatné klimatizace?](https://www.stavit.cz/srovnani/split-vs-multisplit), [Podlahovka, nebo radiátory?](https://www.stavit.cz/srovnani/podlahovka-vs-radiatory), [Tepelné čerpadlo split, nebo monoblok?](https://www.stavit.cz/srovnani/tepelne-cerpadlo-split-vs-monoblok), [Tepelné čerpadlo vzduch–voda, nebo země–voda?](https://www.stavit.cz/srovnani/vzduch-voda-vs-zeme-voda), [Tepelné čerpadlo, nebo plynový kotel?](https://www.stavit.cz/srovnani/tepelne-cerpadlo-vs-plynovy-kotel), [Vyplatí se topit klimatizací?](https://www.stavit.cz/srovnani/topit-klimatizaci)
- Pojmy: [Bivalentní bod](https://www.stavit.cz/pojmy/bivalentni-bod), [Ekvitermní křivka](https://www.stavit.cz/pojmy/ekvitermni-krivka), [Chladicí faktor EER a SEER](https://www.stavit.cz/pojmy/chladici-faktor)

## Zdroje

1. Viessmann Vitocal 250-A / 252-A, Planungsanleitung, 6175107 DE 4/2025, Viessmann Climate Solutions SE, 2025 (s. 10, 46). https://documents.unidomo.de/de/viessmann/6175107VPA00006_1.pdf
2. Nařízení Komise (EU) č. 813/2013 ze dne 2. 8. 2013, ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (anglické znění, jak bylo přijato), Evropská komise; kopie Úředního věstníku EU z legislation.gov.uk (The National Archives), 2013 (čl. 2 a příl. I body 28, 39, 40, 53, 54; příl. II bod 1; příl. III bod 4 a tab. 4, 5). https://www.legislation.gov.uk/eur/2013/813/pdfs/eur_20130813_adopted_en.pdf
3. AC Heating Convert NG ONE S, monoblokové tepelné čerpadlo vzduch–voda R290, technický list (vydáno 2026), KUFI INT, s.r.o. (AC Heating), 2026 (s. 1). https://www.ac-heating.cz/data/catalog/7/36/648.pdf
4. Wärmepumpen in Bestandsgebäuden: Ergebnisse aus dem Forschungsprojekt „WPsmart im Bestand“, Abschlussbericht (Fraunhofer ISE, 2020), Fraunhofer-Institut für Solare Energiesysteme ISE, 2020 (s. 6–7). https://www.ise.fraunhofer.de/content/dam/ise/de/downloads/pdf/Forschungsprojekte/BMWi-03ET1272A-WPsmart_im_Bestand-Schlussbericht.pdf
5. Wärmepumpen in Bestandsgebäuden: Abschlussbericht des Projekts WP-QS im Bestand (Fraunhofer ISE, 11/2025), Fraunhofer-Institut für Solare Energiesysteme ISE, 2025 (s. 6–9). https://www.ise.fraunhofer.de/content/dam/ise/de/documents/projekte/WP-QS_Schlussbericht.pdf
6. ČSN 73 0331-1:2020 Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet – Část 1: Obecná část a měsíční výpočtová data, Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2020 (příl. A, čl. A.1.1.5, tab. A.11, A.12). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
7. Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, aktuální znění od 1. 9. 2024, Ministerstvo vnitra, e-Sbírka (informativní znění), 2020 (příloha 1, tab. 3). https://e-sbirka.gov.cz/sb/2020/264
8. Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory – Rodinné domy – Nová zelená úsporám, bezúročný úvěr (platné od 24. 6. 2026, verze 1.1), Státní fond životního prostředí ČR, 2026 (s. 18). https://novazelenausporam.cz/files/documents/storage/2026/06/25/1782380387_NZU26_RD_uver_1.aktualizace_2026-06-24.pdf
9. Electricity prices for household consumers – bi-annual data (from 2007 onwards), datová sada nrg_pc_204, údaje za Česko do 1. pololetí 2026, Eurostat (Evropská komise); data podle nařízení (EU) 2016/1952 hlásí členské státy, 2026 (Česko, 1. pololetí 2026, pásmo DD). https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/nrg_pc_204/default/table?lang=en
10. Stiebel Eltron WPL-A 05.2 / 07.2 W Plus HK 230, 10.2 / 13.2 W Plus HK 400, Technisches Datenblatt (Best.-Nr. 208427, stav ke dni přístupu), STIEBEL ELTRON GmbH & Co. KG, 2026 (s. 2–4). https://www.stiebel-eltron.de/de/fachkunden/produkte/208427.techdata.pdf
11. NIBE S2125, Inštalačná príručka, IHB SK 2525-1 (2025), NIBE Energy Systems, 2025 (s. 50–52). https://assetstore.nibe.se/hcms/v2.3/entity/document/905835/storage/OTA1ODM1LzAvbWFzdGVy
12. NIBE S1155 / S1156 (PC), Erdwärmepumpe, Flyer CH/DE 12/2025, NIBE Wärmetechnik AG (Schweiz), 2025 (s. 2). https://www.nibe.eu/download/18.30cf208c194a7078068387/1765439263342/FLY_NIBE_S1155-S1156_DE_web.pdf
