# Tepelná ztráta a tepelný výkon

> Tepelná ztráta je výkon v kilowattech, který dům ztrácí stěnami, okny, střechou, podlahou a větráním v nejstudenějším návrhovém dni. Podle ní se navrhuje kotel nebo tepelné čerpadlo a velikost radiátorů. Spočítá ji projektant podle ČSN EN 12831; pro první odhad ve stávajícím domě stačí roční spotřeba tepla vydělená asi 2 000 hodinami.

- Pojem na stavit.cz: https://www.stavit.cz/pojmy/tepelna-ztrata
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 9. listopadu 2026
- Říká se také: tepelná ztráta domu, tepelné ztráty, výpočet tepelné ztráty, jak zjistit tepelnou ztrátu domu, návrhový tepelný výkon, potřebný výkon zdroje tepla, jak velký kotel, jak velké tepelné čerpadlo, normovaná tepelná ztráta, ČSN EN 12831, W/m2, tepelná ztráta na m2, potřeba tepla na vytápění
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

- Značka: ΦHL
- Jednotka: kW

## Co to znamená

Dům ztrácí teplo dvěma cestami. **Prostupem** stěnami, okny, střechou a podlahou: každý metr čtvereční konstrukce ztrácí tolik wattů, kolik je jeho [součinitel prostupu tepla U](https://www.stavit.cz/pojmy/soucinitel-prostupu-tepla) krát rozdíl teplot uvnitř a venku; k tomu se přičítají [tepelné mosty](https://www.stavit.cz/pojmy/tepelny-most). **Větráním a netěsnostmi**: teplý vzduch odchází a nahrazuje ho studený venkovní. Obytné budovy mají podle normy obvykle vyměnit 0,3–0,6 objemu vzduchu za hodinu.[1] Proto se u těsných domů s řízeným větráním a rekuperací ztráta výrazně zmenší, viz [vzduchotěsnost](https://www.stavit.cz/pojmy/vzduchotesnost).

**Tepelná ztráta jako výkon** (W, kW) se počítá pro návrhové podmínky. Uvnitř podle národní přílohy ČSN EN 12831-1: obytné místnosti a kuchyně 20 °C, koupelny 24 °C, klozety 20 °C, vytápěné předsíně a chodby 15 °C, vytápěné schodiště 10 °C.[2][3] Venku návrhová teplota podle místa: národní příloha ji uvádí pro klimatické stanice, například Praha a Brno −12 °C, Ostrava, Olomouc a České Budějovice −15 °C, Liberec −18 °C, a výš položená místa se opravují (nad 400 m n. m. z −12 na −15 °C, nad 600 m z −15 na −18 °C, nad 800 m z −18 na −21 °C).[2] Výsledkem je výkon, který musí otopná soustava dodat, aby i v takový den bylo uvnitř 20 °C.

Výpočet podle ČSN EN 12831-1 dává výkon pro každou místnost, podle kterého se navrhují tělesa a rozvody, a výkon pro celou budovu, podle kterého se volí zdroj tepla.[2] Dělá ho projektant; pro stávající dům, kde se mění jen zdroj, existuje i zjednodušená metoda.[4]

**Ztráta, nebo potřeba tepla.** Tepelná ztráta je okamžitý výkon v mrazu (kW). Roční potřeba tepla je energie za celou zimu (kWh); zahrnuje i sluneční a vnitřní zisky. Návrhová venkovní teplota nastává jen asi ve 2–3 % dní v roce,[4] většinu zimy tedy zdroj jede na zlomek výkonu.

**Příklad.** Sto metrů čtverečních nezateplené zdi z plných cihel s U 1,27 W/(m²·K) ztrácí při 20 °C uvnitř a −15 °C venku asi 1,27 × 100 × 35 = 4,4 kW. Po zateplení 160 mm polystyrenu (U 0,20) asi 0,7 kW. Tak velký je rozdíl, který se pak projeví na velikosti zdroje, viz [Vyplatí se zateplit starý dům?](https://www.stavit.cz/srovnani/vyplati-se-zateplit-stary-dum)

## Kde se s tím potkáte

- **Při volbě zdroje tepla.** Tepelné čerpadlo se navrhuje obvykle na 70–85 % ztráty s dohřevem,[5] viz [bivalentní bod](https://www.stavit.cz/pojmy/bivalentni-bod). Nová zelená úsporám chce hlavní zdroj přiměřeně dimenzovaný a s výkonem aspoň 60 % ztráty budovy.[6] Kotel na dřevo podle ní volí i velikost akumulační nádrže.
- **U radiátorů.** Výkon radiátorů v místnosti musí pokrýt ztrátu místnosti při teplotě vody, se kterou zdroj topí. Výrobce uvádí výkony pro různé teploty vody; při 55/45 °C dá stejné těleso jen asi polovinu výkonu než při 75/65 °C.[7] Viz [radiátory](https://www.stavit.cz/technologie/radiatory).
- **U distribuční sazby D57d** lze přiznat sazbu i s menším příkonem topných spotřebičů, když doložíte, že jejich výkon odpovídá tepelné ztrátě objektu (stav 2026).[8]
- **V průkazu energetické náročnosti** je spíš roční potřeba tepla v kWh/(m²·rok) než ztráta v kW, viz [vyhláška o energetické náročnosti budov](https://www.stavit.cz/predpisy/vyhlaska-264-2020).

**Odhad ze spotřeby.** Projekční podklady výrobce radí pro první odhad ve stávajícím domě: roční spotřeba tepla (z posledních asi tří let) dělená počtem provozních hodin zdroje, typicky 1 800–2 400 za rok podle ČSN EN 15450 (u starého kotle bez modulace 1 800–2 000, u modulovaného 2 000–2 400).[4] Příklad výrobce: 18 900 kWh plynu za rok / 2 000 h = 9,45 kW, po odečtení ztrát kotle asi 8,8 kW.[4] V příkladu je ve spotřebě i ohřev vody, takže odhad vychází spíš vyšší; i proto je to jen první krok před výpočtem.

## Typické hodnoty

Hrubý odhad tepelné ztráty na m² vytápěné plochy podle projekčních podkladů výrobců tepelných čerpadel (německé poměry):[5][4]

| Dům | Tepelná ztráta [W/m²] | Dům 120 m² [kW] |
|---|---|---|
| pasivní dům | 10 | 1,2 |
| nízkoenergetický dům | 40 | 4,8 |
| současná novostavba (podle německého předpisu GEG) | 50 | 6,0 |
| dům postavený po roce 1995 | asi 70 | 8,4 |
| dům před rokem 1995 s běžnou izolací | 80 | 9,6 |
| starý nezateplený dům | 120 | 14,4 |

Jsou to orientační čísla pro první rozhovor s firmou. Skutečná ztráta se liší podle tvaru domu, oken, větrání a klimatu; pro návrh zdroje a radiátorů ji spočítá projektant. Kdo kupuje zdroj podle odhadu „na metr“, riskuje zbytečně velký kotel nebo čerpadlo.

## Kudy z domu uteče teplo

Vzorový dům se starou zdí z plných cihel, stropem pod půdou a původními okny a tentýž dům po zateplení a výměně oken. Šipky a pruhy ukazují, kolik wattů odchází kterou konstrukcí v návrhovém mrazu.

Kudy z domu uteče teplo: řez vzorovým domem a podíl každé konstrukce na tepelné ztrátě. Vzorový rodinný dům pro představu: 2 podlaží, půdorys 8 × 8 m, vytápěná plocha 128 m², objem vzduchu 333 m³, okna a dveře 24 m², uvnitř 20 °C, venku −15 °C. Zjednodušený výpočet podle ČSN EN 12831-1, kap. 8, bez tepelných zisků a bez zátopového výkonu. Jde o vzorový dům pro představu. Výkon zdroje tepla navrhuje projektant výpočtem konkrétního domu.

### Před úpravou

- Stěny: Plná cihla 450 mm bez zateplení, U 1,27 W/(m²·K).
- Střecha nebo strop: Dřevěný trámový strop s násypem pod půdou, U 0,88 W/(m²·K).
- Okna a dveře: Dřevěné dvojité špaletové okno, U 2,70 W/(m²·K).
- Podlaha: Dusaná podlaha nebo potěr na zemině bez izolace, U 3,23 W/(m²·K).
- Tepelné mosty: přirážka ΔU 0,10 W/(m²·K), běžné detaily bez zvláštní péče.
- Větrání: stavba před rokem 1995, intenzita větrání 0,50 h⁻¹.

| Položka | Plocha [m²] | U [W/(m²·K)] | Činitel f | Výkon [W] | Podíl |
| --- | --- | --- | --- | --- | --- |
| Stěny | 174,4 | 1,27 | 1,00 | 7 770 | 46 % |
| Střecha nebo strop | 64,0 | 0,88 | 0,83 | 1 630 | 10 % |
| Okna a dveře | 24,0 | 2,70 | 1,00 | 2 270 | 14 % |
| Podlaha | 64,0 | 3,23 | 0,30 | 2 170 | 13 % |
| Tepelné mosty | – | – | – | 950 | 6 % |
| Větrání | – | – | – | 1 980 | 12 % |
| Celkem |  |  |  | 16 770 | 100 % |
Celkem 16,8 kW.

### Po úpravě

- Stěny: Plná cihla 450 mm + EPS 160 mm, U 0,20 W/(m²·K).
- Střecha nebo strop: Strop pod půdou – minerální vata na stropní desce, U 0,14 W/(m²·K).
- Okna a dveře: Nové okno s izolačním trojsklem, U 0,90 W/(m²·K).
- Podlaha: Nová skladba na terénu s polystyrenem 100 mm, U 0,34 W/(m²·K).
- Tepelné mosty: přirážka ΔU 0,05 W/(m²·K), nová budova s optimalizovanými detaily.
- Větrání: stavba od roku 1995 nebo těsná okna, intenzita větrání 0,25 h⁻¹.

| Položka | Plocha [m²] | U [W/(m²·K)] | Činitel f | Výkon [W] | Podíl |
| --- | --- | --- | --- | --- | --- |
| Stěny | 174,4 | 0,20 | 1,00 | 1 250 | 31 % |
| Střecha nebo strop | 64,0 | 0,14 | 0,83 | 260 | 7 % |
| Okna a dveře | 24,0 | 0,90 | 1,00 | 760 | 19 % |
| Podlaha | 64,0 | 0,34 | 0,30 | 230 | 6 % |
| Tepelné mosty | – | – | – | 470 | 12 % |
| Větrání | – | – | – | 990 | 25 % |
| Celkem |  |  |  | 3 960 | 100 % |
Celkem 4,0 kW.

Před úpravou dům ztrácí 16,8 kW, po úpravě 4,0 kW, tedy o 76 % méně. Ztrátu nejvíc sníží úprava stěn, o 6,5 kW.

Hodnoty: výpočet skladby na tomto webu; TABULA 2014, s. 24, rodinný dům do roku 1920; TABULA 2014, s. 24 a 26; stejně ČSN EN 12831-1, tab. B.15; ČSN 73 0540-3, tab. D.3.1, příklad Uf 1,0 a Ug 0,6; TABULA 2014, s. 24, standardní opatření; ČSN EN 12831-1, čl. B.3.2 a tab. B.1; ČSN EN 12831-1, tab. B.1; ČSN EN 12831-1, tab. B.12, n50 od 3 do 6 h⁻¹; ČSN EN 12831-1, tab. B.12, n50 do 3 h⁻¹.

## Časté otázky

### Jak zjistím tepelnou ztrátu domu a jak velký zdroj tepla potřebuji?

Tepelnou ztrátu spočítá projektant vytápění podle ČSN EN 12831 z rozměrů a skladeb konstrukcí, oken a větrání pro návrhovou venkovní teplotu místa. Ve stávajícím domě ji lze odhadnout ze spotřeby: roční spotřeba tepla (1 m³ plynu má asi 10,5 kWh) dělená zhruba 2 000 hodinami provozu. Podle ní se volí zdroj, tepelné čerpadlo s dohřevem obvykle na 70–85 % ztráty. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/tepelna-ztrata-domu

### Jak velký výkon krbových kamen nebo vložky zvolit?

Podle tepelné ztráty místnosti, kde budou stát, a hlavně podle nejnižšího výkonu, na který jdou stáhnout: běžná kamna mají nejníž 2–4,5 kW a nejvíc 5–15 kW. Pokoj o 40 m² ztrácí v mrazu podle hrubého odhadu asi 4,8 kW v nezatepleném a 1,6 kW v nízkoenergetickém domě, takže do zatepleného domu patří co nejmenší kamna. Kamna nebo vložka s výměníkem dávají asi 70–75 % výkonu do vody, proto se porovnávají i se ztrátou domu. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/vykon-krbovych-kamen

### Jak velký radiátor do místnosti?

Takový, aby při teplotě vody z vašeho zdroje dal aspoň tolik tepla, kolik místnost v mrazu ztrácí. Katalogový výkon platí pro horkou vodu 75/65 °C, při 55/45 °C dá stejný radiátor jen asi polovinu. S tepelným čerpadlem proto bývá potřeba větší radiátor a ztrátu tepla po místnostech spočítá projektant. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/velikost-radiatoru

### Na kolik procent tepelné ztráty dimenzovat tepelné čerpadlo a co je bod bivalence?

Projekční podklady Viessmann doporučují při typickém zapojení navrhnout čerpadlo s elektrickým dohřevem asi na 70–85 % tepelné ztráty; i tak dodá zhruba 95 % ročního tepla, protože nejnižší teploty trvají jen pár dní v roce. Bod bivalence je venkovní teplota, pod kterou čerpadlo samo nestačí a pomáhá mu dohřev; v příkladech výrobců vychází kolem −7 až −10 °C. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/tc-dimenzovani-bivalence

## Souvisí

- Technologie: [Automatický kotel na pelety](https://www.stavit.cz/technologie/kotel-na-pelety), [Elektrické přímotopy, akumulační kamna a infrapanely](https://www.stavit.cz/technologie/primotopy-a-infrapanely), [Kachlová a akumulační kamna na dřevo](https://www.stavit.cz/technologie/kachlova-kamna), [Krbová kamna a krbové vložky](https://www.stavit.cz/technologie/krbova-kamna-a-vlozky), [Otopná soustava: rozvody, oběhové čerpadlo, expanzní nádoba, pojistný ventil, voda v topení](https://www.stavit.cz/technologie/otopna-soustava), [Plynový kondenzační kotel](https://www.stavit.cz/technologie/plynovy-kondenzacni-kotel), [Podlahové vytápění](https://www.stavit.cz/technologie/podlahove-vytapeni), [Radiátory (otopná tělesa)](https://www.stavit.cz/technologie/radiatory), [Samotížné topení a výměna starých rozvodů](https://www.stavit.cz/technologie/samotizne-topeni), [Tepelné čerpadlo vzduch–voda](https://www.stavit.cz/technologie/tepelne-cerpadlo-vzduch-voda), [Tepelné čerpadlo země–voda](https://www.stavit.cz/technologie/tepelne-cerpadlo-zeme-voda), [Zplyňovací kotel na dřevo](https://www.stavit.cz/technologie/kotel-na-drevo)
- Problémy: [Studené podlahy](https://www.stavit.cz/problemy/studene-podlahy), [Tepelné čerpadlo nedotápí nebo hodně spotřebuje](https://www.stavit.cz/problemy/tepelne-cerpadlo-nedotapi)
- Srovnání: [Čím topit elektřinou: přímotopy, akumulační kamna, infrapanely, nebo elektrokotel?](https://www.stavit.cz/srovnani/cim-topit-elektrinou), [Čím topit v novostavbě?](https://www.stavit.cz/srovnani/cim-topit-v-novostavbe), [Čím topit ve starém domě?](https://www.stavit.cz/srovnani/cim-topit-ve-starem-dome), [Elektrické, nebo teplovodní podlahové topení?](https://www.stavit.cz/srovnani/elektricke-vs-teplovodni-podlahove-topeni), [Krbová kamna do nízkoenergetického domu?](https://www.stavit.cz/srovnani/krbova-kamna-do-nizkoenergetickeho-domu), [Krbová vložka, nebo krbová kamna?](https://www.stavit.cz/srovnani/krbova-vlozka-vs-kamna), [Nejdřív zateplit, nebo vyměnit zdroj tepla?](https://www.stavit.cz/srovnani/nejdriv-zateplit-nebo-kotel), [Podlahovka, nebo radiátory?](https://www.stavit.cz/srovnani/podlahovka-vs-radiatory), [Tepelné čerpadlo split, nebo monoblok?](https://www.stavit.cz/srovnani/tepelne-cerpadlo-split-vs-monoblok), [Tepelné čerpadlo, nebo plynový kotel?](https://www.stavit.cz/srovnani/tepelne-cerpadlo-vs-plynovy-kotel), [Vyplatí se krbová kamna nebo vložka s teplovodním výměníkem?](https://www.stavit.cz/srovnani/krbova-kamna-s-vymenikem), [Vyplatí se pasivní dům?](https://www.stavit.cz/srovnani/vyplati-se-pasivni-dum), [Vyplatí se topit klimatizací?](https://www.stavit.cz/srovnani/topit-klimatizaci), [Vyplatí se zateplit starý dům?](https://www.stavit.cz/srovnani/vyplati-se-zateplit-stary-dum)
- Pojmy: [Bivalentní bod](https://www.stavit.cz/pojmy/bivalentni-bod), [Ekvitermní křivka](https://www.stavit.cz/pojmy/ekvitermni-krivka), [Intenzita výměny vzduchu n](https://www.stavit.cz/pojmy/intenzita-vymeny-vzduchu), [Součinitel prostupu tepla U](https://www.stavit.cz/pojmy/soucinitel-prostupu-tepla), [Tepelný most](https://www.stavit.cz/pojmy/tepelny-most), [Vzduchotěsnost](https://www.stavit.cz/pojmy/vzduchotesnost)
- Předpisy: [Vyhláška č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov](https://www.stavit.cz/predpisy/vyhlaska-264-2020)

## Zdroje

1. ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2025 (čl. 7.2.1–7.2.3). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
2. ČSN EN 12831-1:2018 Energetická náročnost budov – Výpočet tepelného výkonu – Část 1: Tepelný výkon pro vytápění, Modul M3-3 (oprava 1 9/2021), Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2018 (kap. 6.1 tab. 5; národní příloha NA, tab. NA.1–NA.3). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
3. Vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie…, aktuální znění od 7. 11. 2014, Ministerstvo vnitra, e-Sbírka (informativní znění), 2007 (§ 2 a příloha 1). https://e-sbirka.gov.cz/sb/2007/194
4. Vaillant, Školení pro projektování – Tepelná čerpadla (hluk, dimenzování, hydraulika), 0020318602_00, 05/2021, Vaillant Group Czech s.r.o., 2021 (kap. 2.2, s. 20–21 (tištěné); s. 28). https://downloads.vaillant.cz/downloads/ostatni/navrh-tepelneho-cerpadla-vaillant-2397449.pdf
5. Viessmann Vitocal 250-A / 252-A, Planungsanleitung, 6175107 DE 4/2025, Viessmann Climate Solutions SE, 2025 (s. 169). https://documents.unidomo.de/de/viessmann/6175107VPA00006_1.pdf
6. Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory – Rodinné domy – Nová zelená úsporám, bezúročný úvěr (platné od 24. 6. 2026, verze 1.1), Státní fond životního prostředí ČR, 2026 (kap. 11, hlavní zdroj tepla). https://novazelenausporam.cz/files/documents/storage/2026/06/25/1782380387_NZU26_RD_uver_1.aktualizace_2026-06-24.pdf
7. KORADO RADIK – desková otopná tělesa, katalog 09/25, KORADO, a.s., 2025 (s. 53, 87). https://www.korado.cz/priloha?page=67&p=1&type=file
8. Cenový výměr ERÚ č. 14/2025, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice odběratelům ze sítí nízkého napětí (Energetický regulační věstník, částka 18/2025, účinnost od 1. 1. 2026), Energetický regulační úřad, 2025 (s. 44, podmínka 7 sazby D57d). https://eru.gov.cz/sites/default/files/obsah/prilohy/erv182025.pdf
9. ČSN 73 0540-3:2005 Tepelná ochrana budov – Část 3: Návrhové hodnoty veličin, Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2005 (čl. 7.1.1, tab. 1). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
