# Rosný bod a kondenzace

> Rosný bod je teplota, při které se vodní pára ze vzduchu začne srážet na kapky. Při běžných 20 °C a 50 % vlhkosti je to asi 9,3 °C. Plíseň ale roste už na povrchu o několik stupňů teplejším. Norma proto hlídá teplotu vnitřního povrchu i množství páry, která smí zkondenzovat uvnitř konstrukce.

- Pojem na stavit.cz: https://www.stavit.cz/pojmy/rosny-bod
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 9. listopadu 2026
- Říká se také: teplota rosného bodu, kondenzace vodní páry, orosování, rosení oken, povrchová kondenzace, kondenzace v konstrukci, zkondenzovaná vodní pára, roční bilance kondenzace, teplotní faktor, fRsi, Mc
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

- Značka: θw
- Jednotka: °C

## Co to znamená

Vzduch nese neviditelnou vodní páru, a čím je teplejší, tím jí pojme víc: při 20 °C až 17,3 g/m³, při 10 °C jen 9,4 g/m³.[1] Když se vzduch ochladí, jeho relativní vlhkost stoupá. Teplota, při které dosáhne 100 % a pára se začne srážet, je **rosný bod**.

**Příklad v číslech.** Při 20 °C je tlak nasycené vodní páry 2 336 Pa. Vzduch s vlhkostí 50 % má tedy tlak páry 1 168 Pa a ten odpovídá nasycení při 9,3 °C.[2] Každý povrch chladnější než 9,3 °C se v takovém pokoji orosí. Plísni ale stačí, když má vzduch přímo u povrchu relativní vlhkost 80 %.[3] To nastane už při 12,6 °C.

**Povrchová kondenzace a plíseň.** [ČSN 73 0540-2](https://www.stavit.cz/predpisy/csn-73-0540-2) proto požaduje, aby vnitřní povrch neprůsvitných konstrukcí nebyl chladnější, než odpovídá relativní vlhkosti 80 % u povrchu (čl. 5.1.2).[3] Okna a dveře se posuzují na samotnou kondenzaci, tedy na 100 %.[4] Podle vydání 2025 je povrchová kondenzace nepřípustná bez výjimek a u zabudovaných oken se teplotní faktor stal požadavkem.[5][6]

**Teplotní faktor fRsi** vyjadřuje povrchovou teplotu poměrně, nezávisle na počasí: fRsi = (θsi − θe) / (θai − θe), kde θsi je teplota povrchu, θai vzduchu uvnitř a θe venku. Pro výpočet se uvnitř počítá s vyšším odporem při přestupu tepla 0,25 m²·K/W, který odpovídá koutům a místům za nábytkem.[4] Při 20 °C uvnitř a −15 °C venku má stěna s U 0,25 W/(m²·K) povrch 17,8 °C (fRsi 0,94). Nezateplená zeď s U 1,4 W/(m²·K) jen 7,8 °C, tedy pod rosným bodem. Tak vychází nejméně příznivé místo, kout nebo stěna za nábytkem; ve volné ploše je povrch asi o 6 °C teplejší, ale stále blízko meze pro plíseň.[4] U [tepelných mostů](https://www.stavit.cz/pojmy/tepelny-most) je povrch ještě chladnější.

**Kondenzace uvnitř konstrukce.** Pára v zimě difunduje konstrukcí ven (viz [difuzní odpor](https://www.stavit.cz/pojmy/difuzni-odpor)). Kde je její tlak vyšší než tlak nasycené páry při místní teplotě, kondenzuje.[7] Norma požaduje (čl. 6.1 a 6.2):[3][7]

- **žádnou kondenzaci** tam, kde by ohrozila funkci konstrukce, například zkrácením životnosti, plísní nebo degradací materiálu. Dřevo v konstrukci nesmí překročit 18 % hmotnostní vlhkosti,[3]
- jinak **příznivou roční bilanci**: za rok se musí víc vody vypařit, než zkondenzuje,
- a **omezené množství**: nejvýš 0,10 kg/(m²·rok), nebo 3 % plošné hmotnosti materiálu (platí nižší) u jednoplášťových střech, konstrukcí se dřevem, stěn s vnějším zateplovacím systémem nebo obkladem a konstrukcí s difuzně málo propustnými vnějšími vrstvami. U ostatních konstrukcí nejvýš 0,50 kg/(m²·rok), nebo 5 %. U materiálů do 100 kg/m³ se procenta zdvojnásobují.

Počítá se s vlhkostí vnitřního vzduchu zvýšenou o bezpečnostní přirážku 5 %, u bytů tedy s 55 %.[7] Limity platí stejně ve vydání 2011 i 2025. Nové vydání zpřísnilo posouzení materiálů citlivých na vlhkost, hlavně dřeva: když v izolaci za málo propustnou vrstvou překročí relativní vlhkost 80 %, je potřeba posoudit vlhkostní rizika dynamickým výpočtem.[3][5][6]

## Kde se s tím potkáte

- **Orosená okna a plíseň v koutech** – viz [plíseň v rohu místnosti](https://www.stavit.cz/problemy/plisen-v-rohu-mistnosti).
- **V tepelně technickém posouzení projektu**: protokol uvádí teplotní faktor a roční množství zkondenzované a vypařené páry. Zvlášť pozorně u [dřevostaveb](https://www.stavit.cz/technologie/ramova-drevostavba) a vnitřního zateplení.
- **Doma s vlhkoměrem**: z tabulky odečtete, jak teplý má být nejchladnější povrch.

## Typické hodnoty

Vzduch v místnosti 20 °C, spočítáno ze vztahu pro kritickou povrchovou teplotu podle ČSN EN ISO 13788 (stejně jako v hesle [plíseň v rohu místnosti](https://www.stavit.cz/problemy/plisen-v-rohu-mistnosti)):[8]

| Relativní vlhkost | Rosný bod (povrch se orosí) | Riziko plísně (80 % u povrchu) pod |
|---|---|---|
| 40 % | 6,0 °C | 9,3 °C |
| 50 % | 9,3 °C | 12,6 °C |
| 60 % | 12,0 °C | 15,4 °C |
| 70 % | 14,4 °C | 17,9 °C |

## Spočítejte si to

- [Rosný bod a riziko plísně](https://www.stavit.cz/nastroje/rosny-bod.md): Rosný bod a teplota povrchu, pod kterou hrozí plíseň, z teploty a vlhkosti vzduchu, a posouzení změřené nebo spočítané teploty stěny.

## Časté otázky

### Kde je ve zdi rosný bod a vadí, když je uvnitř zdiva?

Rosný bod není pevné místo ve zdi, ale teplota, při které se vodní pára začne srážet; kde a jestli ve stěně kondenzace nastane, se mění s venkovní teplotou, a že je oblast kondenzace uvnitř zdiva, samo o sobě nevadí. Rozhoduje množství vody: norma u stěn se zateplovacím systémem a konstrukcí se dřevem připouští nejvýš 0,10 kg/m² za rok, které se musí v létě vypařit, a kde by kondenzace ohrozila funkci, žádnou. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/rosny-bod-ve-zdi

### Nevytápěný dům v zimě – poškodí ho mráz a vlhkost?

Mráz ohrožuje hlavně vodu v rozvodech, kotli, bojleru a otopné soustavě, kterou je proto třeba úplně vypustit, a vlhké omítky, ve kterých voda zmrzne. Druhým rizikem je vlhkost: na vychladlých stěnách se sráží pára, když do domu přijde teplejší vlhký vzduch nebo když lidé začnou vařit, sprchovat se a sušit prádlo, a pak hrozí plíseň. Bezpečnější je dům aspoň temperovat. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/nevytapeny-dum-v-zime

### Jaká má být vlhkost vzduchu v domě a jak ji změřit?

V obytných místnostech je v topné sezóně ideální relativní vlhkost 45–55 % při teplotě vzduchu 20–22 °C. Změříte ji digitálním vlhkoměrem, který necháte v místnosti několik dní; při vlhkosti 60 % a 20 °C už plíseň hrozí na površích chladnějších než asi 15 °C, třeba v koutech u venkovní zdi. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/vlhkost-vzduchu-v-dome

### Má smysl zateplit garáž, ve které se netopí?

U garáže přistavěné k domu ano, ale hlavně stěnu a strop k vytápěným místnostem: norma pro ně požaduje součinitel prostupu tepla nejvýš 0,30 W/(m²·K). Vnější stěny a střechu nevytápěné garáže norma zateplit nežádá, požadavky se týkají jen konstrukcí mezi garáží a domem. U plechové garáže je základem větrání a ochrana proti kondenzaci na rubu plechu, která jinak kape dovnitř. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/zatepleni-garaze

## Souvisí

- Konstrukce: [Obvodová stěna](https://www.stavit.cz/konstrukce/obvodova-stena), [Plochá střecha](https://www.stavit.cz/konstrukce/plocha-strecha), [Strop pod nevytápěnou půdou](https://www.stavit.cz/konstrukce/strop-pod-pudou), [Šikmá střecha a podkroví](https://www.stavit.cz/konstrukce/sikma-strecha)
- Skladby: [Plná cihla 450 mm + vnitřní zateplení Multipor 100 mm](https://www.stavit.cz/skladby/plna-cihla-450-multipor-100), [Plochá střecha – železobeton, EPS a fólie](https://www.stavit.cz/skladby/plocha-strecha-eps-folie), [Rámová dřevostavba s OSB a polystyrenem](https://www.stavit.cz/skladby/ramova-drevostavba-osb-eps)
- Materiály: [Foukaná celulóza](https://www.stavit.cz/materialy/foukana-celuloza), [Hliníková okna](https://www.stavit.cz/materialy/hlinikova-okna), [Hydroizolace plochých střech](https://www.stavit.cz/materialy/hydroizolace-plochych-strech), [Minerální izolační desky (Multipor)](https://www.stavit.cz/materialy/mineralni-izolacni-desky), [OSB desky](https://www.stavit.cz/materialy/osb-desky), [Parozábrany a parobrzdy](https://www.stavit.cz/materialy/parozabrany), [PIR desky](https://www.stavit.cz/materialy/pir-desky), [Pojistné hydroizolace střech](https://www.stavit.cz/materialy/pojistne-hydroizolace), [Skelná minerální vata](https://www.stavit.cz/materialy/skelna-mineralni-vata)
- Technologie: [Chlazení tepelným čerpadlem](https://www.stavit.cz/technologie/chlazeni-tepelnym-cerpadlem), [Klimatizace split a multisplit (tepelné čerpadlo vzduch–vzduch)](https://www.stavit.cz/technologie/klimatizace-split), [Kontaktní zateplovací systém (ETICS)](https://www.stavit.cz/technologie/kontaktni-zatepleni-etics), [Odtahové větrání koupelny, WC a kuchyně](https://www.stavit.cz/technologie/odtahove-vetrani), [Odvlhčovače vzduchu](https://www.stavit.cz/technologie/odvlhcovace-vzduchu), [Osazení oken a ostění](https://www.stavit.cz/technologie/osazeni-oken), [Plynový kondenzační kotel](https://www.stavit.cz/technologie/plynovy-kondenzacni-kotel), [Rámová dřevostavba](https://www.stavit.cz/technologie/ramova-drevostavba), [Sanace vlhkého zdiva](https://www.stavit.cz/technologie/sanace-vlhkeho-zdiva), [Skladba a zateplení ploché střechy](https://www.stavit.cz/technologie/zatepleni-ploche-strechy), [Vnitřní zateplení](https://www.stavit.cz/technologie/vnitrni-zatepleni), [Zateplení ostění a nadpraží](https://www.stavit.cz/technologie/zatepleni-osteni-a-nadprazi), [Zateplení stropu nad sklepem (a nad garáží)](https://www.stavit.cz/technologie/zatepleni-stropu-nad-sklepem), [Zazimování rozestavěné stavby a nevytápěného domu](https://www.stavit.cz/technologie/zazimovani-stavby)
- Problémy: [Komín vlhne, dehtuje nebo prosakuje](https://www.stavit.cz/problemy/vlhky-komin), [Kondenzace a plíseň v podkroví](https://www.stavit.cz/problemy/kondenzace-v-podkrovi), [Kondenzace a plíseň za vnitřním zateplením](https://www.stavit.cz/problemy/kondenzace-za-vnitrnim-zateplenim), [Kondenzace a vlhkost v dřevostavbě a srubu](https://www.stavit.cz/problemy/kondenzace-v-drevostavbe), [Mokré skvrny na fasádě](https://www.stavit.cz/problemy/vlhke-skvrny-na-fasade), [Plíseň po výměně oken nebo po zateplení](https://www.stavit.cz/problemy/plisen-po-vymene-oken), [Plíseň v rohu místnosti](https://www.stavit.cz/problemy/plisen-v-rohu-mistnosti), [Prokreslené hmoždinky na fasádě](https://www.stavit.cz/problemy/prokreslene-hmozdinky), [Rosení oken a plíseň kolem nich](https://www.stavit.cz/problemy/roseni-oken), [Řasy na fasádě](https://www.stavit.cz/problemy/rasy-na-fasade), [Vlhké zdivo a solné výkvěty](https://www.stavit.cz/problemy/vlhke-zdivo-a-vykvety), [Vlhko v garáži](https://www.stavit.cz/problemy/vlhko-v-garazi), [Vlhký sklep](https://www.stavit.cz/problemy/vlhky-sklep), [Zatéká do střechy, nebo je to kondenzace?](https://www.stavit.cz/problemy/zatekani-do-strechy)
- Srovnání: [Difuzně otevřená, nebo uzavřená dřevostavba?](https://www.stavit.cz/srovnani/difuzne-otevrena-nebo-uzavrena-drevostavba), [Plochá střecha – dřevěná (vazníky, trámy), nebo betonová?](https://www.stavit.cz/srovnani/plocha-strecha-drevo-nebo-beton), [Roubenka a srub – zateplit zvenku, nebo zevnitř?](https://www.stavit.cz/srovnani/zatepleni-roubenky), [Silikonová, silikátová, nebo akrylátová omítka?](https://www.stavit.cz/srovnani/silikonova-nebo-silikatova-omitka), [Vyplatí se zateplit starý dům?](https://www.stavit.cz/srovnani/vyplati-se-zateplit-stary-dum)
- Pojmy: [Difuzní odpor (μ, sd)](https://www.stavit.cz/pojmy/difuzni-odpor), [Relativní vlhkost vzduchu](https://www.stavit.cz/pojmy/relativni-vlhkost), [Součinitel prostupu tepla U](https://www.stavit.cz/pojmy/soucinitel-prostupu-tepla), [Tepelný most](https://www.stavit.cz/pojmy/tepelny-most), [Tepelný odpor R](https://www.stavit.cz/pojmy/tepelny-odpor), [Vzduchotěsnost](https://www.stavit.cz/pojmy/vzduchotesnost), [Vzlínající vlhkost](https://www.stavit.cz/pojmy/vzlinajici-vlhkost)
- Předpisy: [ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov](https://www.stavit.cz/predpisy/csn-73-0540-2)
- Články: [Zdění a zateplování v zimě: od kolika stupňů to jde](https://www.stavit.cz/clanky/zdeni-a-zateplovani-v-zime)

## Zdroje

1. Stavební fyzika – Tepelné mosty (technické informace Schöck Novomur), Schöck. https://www.schoeck.com/view/3737/Stavebni_fyzika_Schoeck_Sconnex_Typ_M_Novomur___3737__.pdf/cs
2. Tab. 3.2 Vybrané vztahy k identifikaci stavu vzduchu (G. Gebauer), vztahy 3.10 a 3.12, VUT v Brně, Fakulta stavební, ústav TZB. https://www.fce.vutbr.cz/TZB/gebauer.g/Tab3-2.pdf
3. ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2025 (čl. 5.1.2, 6.1 a 6.2). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
4. BH059 Tepelná technika budov, konzultace č. 1: Součinitel prostupu tepla U, VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav pozemního stavitelství, 2020. https://www.fce.vutbr.cz/PST/bantova.s/BH059Dal/BH059_-_1_Dalkari_3_internet_2020.pdf
5. K novému znění ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov, Jan Tywoniak (ČVUT v Praze), TZB-info, 2025. https://stavba.tzb-info.cz/prostup-tepla-stavebni-konstrukci/28536-k-novemu-zneni-csn-73-0540-2-tepelna-ochrana-budov
6. Nová ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov, část 2: Požadavky, vydána, Zbyněk Svoboda (ČVUT v Praze), TZB-info, 2025. https://stavba.tzb-info.cz/prostup-tepla-stavebni-konstrukci/28808-nova-csn-73-0540-2-tepelna-ochrana-budov-cast-2-pozadavky-vydana
7. BH059 Tepelná technika budov, přednáška 4b: Přídavný difuzní odpor, roční bilance kondenzace a vypařování vodní páry (D. Čuprová, S. Bantová), VUT v Brně, Fakulta stavební, 2016. https://www.fce.vutbr.cz/PST/bantova.s/BH059/BH059_Prednaska4b_Bantova_Cuprova.pdf
8. Komentář k ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, J. Šála, L. Keim, Z. Svoboda, J. Tywoniak; Česká energetická agentura a Informační centrum ČKAIT, 2007 (čl. 5.2.1, vztah (2b) podle ČSN EN ISO 13788, s. 43). https://efekt.gov.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/Publikace_Komentar_k_CSN_730540_Tepelna_ochrana_budov_2220047206.pdf
9. Komentář k ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, J. Šála, L. Keim, Z. Svoboda, J. Tywoniak; Česká energetická agentura a Informační centrum ČKAIT, 2007 (kap. 9 Zkondenzovaná vodní pára uvnitř konstrukce). https://efekt.gov.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/Publikace_Komentar_k_CSN_730540_Tepelna_ochrana_budov_2220047206.pdf
