# Relativní vlhkost vzduchu

> Relativní vlhkost říká, kolik vodní páry vzduch nese vůči tomu, kolik by při své teplotě pojal. Stejný vzduch má po ohřátí nižší a po ochlazení vyšší relativní vlhkost. Proto je venkovní zimní vzduch po ohřátí v domě suchý a proto se u studených povrchů tvoří plíseň. V obytných místnostech se doporučuje 45–55 % při 20–22 °C.

- Pojem na stavit.cz: https://www.stavit.cz/pojmy/relativni-vlhkost
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 8. listopadu 2026
- Říká se také: relativní vlhkost, vlhkost vzduchu, vzdušná vlhkost, absolutní vlhkost, měrná vlhkost, vlhkost v bytě, vlhkost v domě, ideální vlhkost vzduchu, doporučená vlhkost vzduchu, jaká má být vlhkost vzduchu, vlhkoměr, hygrometr, φ, RH
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

- Značka: φ
- Jednotka: %

## Co to znamená

Vzduch vždy nese trochu neviditelné vodní páry. Kolik jí pojme, záleží na teplotě: kilogram vzduchu při 20 °C
nejvýš asi 14,7 g, při 0 °C jen 3,8 g.[1] **Relativní vlhkost φ** je podíl skutečného množství
páry (přesněji tlaku vodní páry) k tomu největšímu možnému při dané teplotě, v procentech.[1]
Při 100 % je vzduch nasycený a pára se začne srážet: to je [rosný bod](https://www.stavit.cz/pojmy/rosny-bod).

**Absolutní (měrná) vlhkost** naopak říká, kolik gramů páry v kilogramu vzduchu skutečně je. Když vzduch ohřejete
nebo ochladíte a vodu nepřidáte ani neodeberete, absolutní vlhkost zůstane stejná a relativní se změní.

**Příklad: proč je v zimě vzduch v domě suchý.** Průměrný lednový vzduch v Česku má podle výpočtových dat normy
−1,3 °C a relativní vlhkost 83,1 %.[2] Nese tedy asi 2,8 g páry na kilogram. Když ho okno nebo
větrací jednotka přivede dovnitř a ohřeje na 21 °C, jeho relativní vlhkost klesne na 19 %.[1]
Vlhko v domě pak dodávají jen lidé, vaření, sprchování, prádlo a rostliny. Člověk jen dýcháním vydá asi 40 g vody
za hodinu,[3] čtyřčlenná domácnost se vším všudy 4 až 14 kg denně.[4] Výsledná vlhkost v domě je proto rovnováha mezi tím, kolik vody vznikne,
a kolik jí větrání odvede. Víc v hesle [suchý vzduch v zimě](https://www.stavit.cz/problemy/suchy-vzduch-v-zime).

**Opačný případ: studený povrch.** Vzduch, který se ochladí u studené stěny nebo okna, má naopak relativní vlhkost
vyšší. Pro plíseň stačí, když má vzduch přímo u povrchu 80 %, i když se ještě nic nerosí.[5]
V místnosti s 20 °C a 50 % je to u povrchu chladnějšího než 12,6 °C.[1]

## Kde se s tím potkáte

- **Vlhkoměr (hygrometr)** v obývacím pokoji nebo ložnici. Nechte ho na jednom místě několik dní, ať zachytí vaření,
  sprchování i noc, a nedávejte ho k oknu, radiátoru ani na slunce.
- **Doporučení hygieniků.** Státní zdravotní ústav doporučuje v bytě 45–55 % při teplotě vzduchu 20–22 °C.[6]
  Vlhkost se má udržovat tak, aby se na nejchladnějších površích nesrážela voda.[6]
- **Předpis pro některé stavby.** Vyhláška č. 43/2025 Sb. stanoví pro pobytové místnosti rozmezí 30–65 %,[7]
  platí ale jen pro stavby, jako jsou školy, zdravotnická a sociální zařízení nebo ubytování. Byty a rodinné domy
  mezi nimi nejsou,[8] pro ně je to jen vodítko.
- **Horní hranice.** Nad asi 50 % se víc daří roztočům a u studených povrchů hrozí plíseň.[9][5]
- **Větrání.** Výměna vzduchu má ve vlhkosti hlavní slovo. Norma pro obytné budovy počítá s výměnou obvykle 0,3–0,6
  objemu vzduchu za hodinu.[10] Málo větrání znamená vlhko a plíseň, v zimě příliš mnoho větrání
  suchý vzduch. Viz [intenzita výměny vzduchu](https://www.stavit.cz/pojmy/intenzita-vymeny-vzduchu).
- **Odvlhčování.** Snižovat vlhkost přístrojem pod 45 % podle WHO nemá smysl kvůli spotřebě energie.[9]
  Kdy odvlhčovač pomůže, popisuje heslo [odvlhčovače vzduchu](https://www.stavit.cz/technologie/odvlhcovace-vzduchu).

## Typické hodnoty

| Situace | Relativní vlhkost |
|---|---|
| Doporučená v obytných místnostech (20–22 °C) | 45–55 %[6] |
| Rozmezí podle vyhlášky č. 43/2025 Sb. (pobytové místnosti některých staveb) | 30–65 %[7] |
| Lednový venkovní vzduch (−1,3 °C) | 83 %[2] |
| Týž vzduch ohřátý na 21 °C | 19 %[1] |
| Vzduch u povrchu, kde začíná růst plíseň | 80 %[5] |
| Rosný bod, pára se sráží | 100 %[1] |

Hodnoty pro ohřátý vzduch a 12,6 °C jsme spočítali ze vztahů pro tlak nasycené vodní páry.[1]

## Časté otázky

### Jaká má být vlhkost vzduchu v domě a jak ji změřit?

V obytných místnostech je v topné sezóně ideální relativní vlhkost 45–55 % při teplotě vzduchu 20–22 °C. Změříte ji digitálním vlhkoměrem, který necháte v místnosti několik dní; při vlhkosti 60 % a 20 °C už plíseň hrozí na površích chladnějších než asi 15 °C, třeba v koutech u venkovní zdi. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/vlhkost-vzduchu-v-dome

## Souvisí

- Technologie: [Centrální rekuperace (řízené větrání se zpětným získáváním tepla)](https://www.stavit.cz/technologie/centralni-rekuperace), [Chlazení tepelným čerpadlem](https://www.stavit.cz/technologie/chlazeni-tepelnym-cerpadlem), [Odtahové větrání koupelny, WC a kuchyně](https://www.stavit.cz/technologie/odtahove-vetrani), [Odvlhčovače vzduchu](https://www.stavit.cz/technologie/odvlhcovace-vzduchu), [Přirozené a nárazové větrání](https://www.stavit.cz/technologie/prirozene-vetrani)
- Problémy: [Plíseň v rohu místnosti](https://www.stavit.cz/problemy/plisen-v-rohu-mistnosti), [Rosení oken a plíseň kolem nich](https://www.stavit.cz/problemy/roseni-oken), [Suchý vzduch v zimě](https://www.stavit.cz/problemy/suchy-vzduch-v-zime), [Vlhkost v novostavbě](https://www.stavit.cz/problemy/vlhkost-v-novostavbe), [Vlhký sklep](https://www.stavit.cz/problemy/vlhky-sklep)
- Pojmy: [Intenzita výměny vzduchu n](https://www.stavit.cz/pojmy/intenzita-vymeny-vzduchu), [Oxid uhličitý (CO₂) ve vnitřním vzduchu](https://www.stavit.cz/pojmy/oxid-uhlicity-co2), [Rosný bod a kondenzace](https://www.stavit.cz/pojmy/rosny-bod)

## Zdroje

1. Tab. 3.2 Vybrané vztahy k identifikaci stavu vzduchu (G. Gebauer), vztahy 3.10 a 3.12, VUT v Brně, Fakulta stavební, ústav TZB (tab. 3.2, vztahy 3.9, 3.10, 3.17 a 3.19). https://www.fce.vutbr.cz/TZB/gebauer.g/Tab3-2.pdf
2. ČSN 73 0331-1:2020 Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet – Část 1: Obecná část a měsíční výpočtová data, Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2020 (příl. C, tab. C.2). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
3. Větrání a vlhkost, Jan Hollan, TZB-info, 2005 (část o vlhkosti). https://www.tzb-info.cz/2640-vetrani-a-vlhkost
4. Vztah vlhkostní a energetické bilance stavby (B. Bechník), TZB-info, 2004. https://www.tzb-info.cz/1901-vztah-vlhkostni-a-energeticke-bilance-stavby
5. ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2025 (čl. 5.1.2). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
6. Vliv snížení teplot na vnitřní prostředí staveb a zdraví lidí v nich (tisková zpráva), Státní zdravotní ústav, 2023 (odd. Zvýšená vlhkost vzduchu a vznik plísní). https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2023/03/TZ_SZU_snizovani_teplot_uvnitr_budov.docx
7. Vyhláška č. 43/2025 Sb., o stanovení hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, Ministerstvo zdravotnictví (zveřejnil Státní zdravotní ústav), 2025 (§ 3 a příloha č. 1, tab. 1–3). https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2025/03/Sb_2025_43_PZZ.pdf
8. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, aktuální znění od 1. 11. 2026, Ministerstvo vnitra, e-Sbírka (informativní znění), 2000 (§ 13 odst. 1). https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/258
9. WHO guidelines for indoor air quality: dampness and mould, WHO Regional Office for Europe, 2009 (kap. 2, s. 33; kap. 3 Moisture control and ventilation, s. 60–61). https://www.afro.who.int/sites/default/files/2017-06/E92645.pdf
10. Komentář k ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, J. Šála, L. Keim, Z. Svoboda, J. Tywoniak; Česká energetická agentura a Informační centrum ČKAIT, 2007 (čl. 7.2.2, s. 75). https://efekt.gov.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/Publikace_Komentar_k_CSN_730540_Tepelna_ochrana_budov_2220047206.pdf
