# Oxid uhličitý (CO₂) ve vnitřním vzduchu

> Oxid uhličitý vydechují lidé, a proto jeho koncentrace v místnosti ukazuje, jestli se dost větrá. Venku je ho kolem 425 ppm, za dobrý vnitřní vzduch se od 19. století považuje do 1 000 ppm. Vyhláška pro školy a hotely připouští průměr 1 200 ppm, pro rodinné domy a byty limit nemá. V zavřené ložnici přes noc snadno vystoupá přes 2 000 ppm a zhoršuje spánek.

- Pojem na stavit.cz: https://www.stavit.cz/pojmy/oxid-uhlicity-co2
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 9. listopadu 2026
- Říká se také: oxid uhličitý, CO2, CO₂, koncentrace CO2, CO2 v bytě, CO2 v ložnici, ppm, měřič CO2, čidlo CO2, CO2 senzor, vydýchaný vzduch, Pettenkoferovo číslo, Pettenkofer 1000 ppm, kolik ppm CO2 je normální, limit CO2
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

- Značka: CO₂
- Jednotka: ppm

## Co to znamená

Člověk při dýchání vydechuje oxid uhličitý, v klidu asi 13 litrů za hodinu, při lehké činnosti 19 litrů.[1]
Koncentrace se udává v **ppm** (miliontinách objemu): 1 000 ppm je 0,1 %.[2] Venku byl v roce 2025
světový průměr 425,6 ppm,[3] ve městech bývá víc, běžně 400–450 ppm.[4]

V místnosti CO₂ stoupá, dokud ho větrání neodvádí stejně rychle, jak ho lidé vydechují. Proto je už přes 150 let
měřítkem toho, jestli se větrá dost.[5] Částečně vypovídá i o dalších látkách, které se v
nevětrané místnosti hromadí.[6] Samo o sobě v běžných domácích koncentracích není jed: na pracovišti
je přípustný expoziční limit 9 000 mg/m³, tedy asi 4 900 ppm.[7]

**Kolik vzduchu je potřeba.** Pro 1 000 ppm v místnosti potřebuje člověk v klidu 22 m³ venkovního vzduchu za hodinu,
při lehké činnosti 33 m³/h; pro 1 200 ppm 17 a 24 m³/h.[1] Orientační výpočet pro
ložnici 14 m² se dvěma spáči: při výměně 0,5 h⁻¹ (18 m³/h) se CO₂ ustálí kolem 1 900 ppm, při 50 m³/h (25 m³/h na
osobu) kolem 950 ppm.[1][8][3] Víc v hesle
[intenzita výměny vzduchu](https://www.stavit.cz/pojmy/intenzita-vymeny-vzduchu).

## Kde se s tím potkáte

- **Limity.** Pro rodinné domy a byty žádný limit CO₂ neplatí. Vyhláška o požadavcích na výstavbu chce v obytné
  místnosti výměnu vzduchu (0,5 h⁻¹ nebo 25 m³/h na osobu), ne koncentraci.[8] Vyhláška o hygienických
  limitech (průměr 1 200 ppm, nikdy nad 2 500 ppm)[9] platí jen pro školy, zdravotnická a sociální
  zařízení, ubytování, obchody a podobné stavby.[10] Pro dům je to dobré měřítko, ne povinnost.
- **Spánek.** Ve studii Technické univerzity v Dánsku spali studenti lépe a druhý den se lépe soustředili, když CO₂
  v ložnici klesl z asi 2 400–2 600 ppm na 660–835 ppm.[11] V jiné studii bylo s otevřeným oknem nebo
  dveřmi v průměru 717 ppm, se zavřenými 1 150 ppm a hloubka spánku se mezi oběma stavy lišila.[12] Při nižší výměně
  vzduchu měli spáči méně hlubokého spánku a víc probuzení.[13]
- **Měřič CO₂** ukáže, kdy je potřeba vyvětrat.[6] Jeden člověk v místnosti s 20 m² podlahy dosáhne
  po zavření okna 1 000 ppm asi za 2,3 hodiny.[6]
- **Řízené větrání** může výkon řídit podle čidel CO₂.[14] Když je CO₂ trvale hluboko pod 1 000 ppm a vzduch
  suchý, větráte víc, než je potřeba, viz [suchý vzduch v zimě](https://www.stavit.cz/problemy/suchy-vzduch-v-zime).

## Typické hodnoty

| Kde | CO₂ |
|---|---|
| Venku, světový průměr 2025 | 425,6 ppm[3] |
| Pettenkoferovo doporučení (1858), hranice „bez námitek“ podle německých hygieniků | 1 000 ppm[5] |
| Bez pocitu vydýchaného vzduchu | 700 ppm[2] |
| Školy, hotely: průměr / nikdy nad (vyhláška 43/2025) | 1 200 / 2 500 ppm[9] |
| Zvýšené, větrat víc / nepřijatelné (německá doporučení) | 1 000–2 000 / nad 2 000 ppm[5] |
| Zavřená ložnice s jedním spáčem přes noc (studie DTU) | 2 400–2 600 ppm[11] |
| Přípustný expoziční limit na pracovišti | asi 4 900 ppm[7] |

## Souvisí

- Technologie: [Centrální rekuperace (řízené větrání se zpětným získáváním tepla)](https://www.stavit.cz/technologie/centralni-rekuperace), [Odtahové větrání koupelny, WC a kuchyně](https://www.stavit.cz/technologie/odtahove-vetrani), [Přirozené a nárazové větrání](https://www.stavit.cz/technologie/prirozene-vetrani)
- Problémy: [Suchý vzduch v zimě](https://www.stavit.cz/problemy/suchy-vzduch-v-zime)
- Srovnání: [Rekuperace v novostavbě: ano, nebo ne?](https://www.stavit.cz/srovnani/rekuperace-v-novostavbe)
- Pojmy: [Intenzita výměny vzduchu n](https://www.stavit.cz/pojmy/intenzita-vymeny-vzduchu), [Relativní vlhkost vzduchu](https://www.stavit.cz/pojmy/relativni-vlhkost)

## Zdroje

1. Požadavky na větrání bytových prostorů (tabulka podle ČSN EN 15665/Z1), H. Kabrhelová, TZB-info (tabulka Množství větracího vzduchu podle produkce oxidu uhličitého). https://www.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/33-pozadavky-na-vetrani-bytovych-prostoru
2. Bytové větrání ve vztahu k produkci CO2, vlhkosti a škodlivin (I), H. Doležílková, ČVUT v Praze, Fakulta stavební; TZB-info, 2006 (kap. 2 Kvalita vnitřního vzduchu). https://www.tzb-info.cz/3029-bytove-vetrani-ve-vztahu-k-produkci-co2-vlhkosti-a-skodlivin-i
3. Trends in Atmospheric Carbon Dioxide, globální měsíční a roční průměry (soubor dat z 9. 10. 2026), NOAA Global Monitoring Laboratory (USA), 2026 (co2_annmean_gl.txt, rok 2025). https://gml.noaa.gov/ccgg/trends/global.html
4. Nová kalkulačka koncentrace CO2: jak to vypadá u vás v ložnici po prospané noci?, A. Svobodová, TZB-info, 2026 (odd. Koncentrace CO₂ v exteriéru). https://vetrani.tzb-info.cz/teorie-a-vypocty-vetrani-klimatizace/30289-nova-kalkulacka-koncentrace-co2-jak-to-vypada-u-vas-v-loznici-po-prospane-noci
5. Gesundheitliche Bewertung von Kohlendioxid in der Innenraumluft (Bundesgesundheitsblatt 51, 2008, s. 1358–1369), Ad-hoc-Arbeitsgruppe Innenraumrichtwerte, Umweltbundesamt (Německo), 2008 (abstrakt). https://doi.org/10.1007/s00103-008-0707-2
6. Návod na užívání, údržbu a seřízení oken, balkónových a vstupních dveří VEKRA (verze 2026-06, v4.1), VEKRA / Window Holding a.s., 2026 (příloha 10 Větrací plán (projekt Zdravé okno, UCEEB), s. 45–47). https://vekra.cz/api/attachments/181f9aaa-8d24-4958-83dc-0f96a1918cd7/
7. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (znění od 1. 9. 2026), Zákony pro lidi (AION CS), 2026 (příloha č. 3, část A, oxid uhličitý). https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-361
8. Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, aktuální znění od 1. 7. 2026, Ministerstvo vnitra, e-Sbírka (informativní znění), 2024 (§ 19 odst. 2 a 3 (znění od 1. 7. 2026)). https://e-sbirka.gov.cz/sb/2024/146
9. Vyhláška č. 43/2025 Sb., o stanovení hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, Ministerstvo zdravotnictví (zveřejnil Státní zdravotní ústav), 2025 (§ 1 a § 4 odst. 3). https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2025/03/Sb_2025_43_PZZ.pdf
10. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, aktuální znění od 1. 11. 2026, Ministerstvo vnitra, e-Sbírka (informativní znění), 2000 (§ 13 odst. 1). https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/258
11. The effects of bedroom air quality on sleep and next-day performance (Indoor Air 26, 2016, s. 679–686), P. Strøm-Tejsen, D. Zukowska, P. Wargocki, D. P. Wyon; DTU, 2016 (abstrakt). https://doi.org/10.1111/ina.12254
12. Window/door opening-mediated bedroom ventilation and its impact on sleep quality of healthy, young adults (Indoor Air 28, 2018), A. K. Mishra, A. M. van Ruitenbeek, M. G. L. C. Loomans, H. S. M. Kort, 2018 (abstrakt). https://doi.org/10.1111/ina.12435
13. A single-blind field intervention study of whether increased bedroom ventilation improves sleep quality (Science of the Total Environment, 2023), X. Fan, C. Liao, K. Matsuo, … P. Wargocki, 2023 (abstrakt). https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2023.163805
14. Systémy větrání obytných budov, V. Zmrhal (ČVUT v Praze, Fakulta strojní), J. Petlach; TZB-info, 2011 (kap. Centrální podtlakové systémy). https://vetrani.tzb-info.cz/vetrani-rodinnych-domu/7937-systemy-vetrani-obytnych-budov
