# Bivalentní bod

> Bivalentní bod je venkovní teplota, pod kterou tepelné čerpadlo samo nestačí pokrýt tepelnou ztrátu domu a musí mu pomáhat druhý zdroj, obvykle elektrický dohřev. V příkladu výrobce vychází podle výkonu čerpadla −4 až −7 °C. Protože tak studené dny jsou v roce jen výjimečně, čerpadlo navržené na 70–85 % ztráty i tak dodá asi 95 % ročního tepla.

- Pojem na stavit.cz: https://www.stavit.cz/pojmy/bivalentni-bod
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 9. listopadu 2026
- Říká se také: bod bivalence, bivalentní teplota, Tbiv, bivalence tepelného čerpadla, dimenzování tepelného čerpadla, na kolik procent dimenzovat tepelné čerpadlo, monovalentní provoz, monoenergetický provoz, bivalentní provoz, dohřev tepelného čerpadla, elektrická patrona, TOL
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

- Značka: Tbiv
- Jednotka: °C

## Co to znamená

Tepelná ztráta domu roste s mrazem, výkon vzduchového čerpadla naopak s mrazem klesá. Kde se čáry potkají, je bivalentní bod: evropský předpis ho definuje jako venkovní teplotu, při které výkon čerpadla právě odpovídá potřebě tepla a pod kterou je potřeba doplňkový výkon.[1] Pod ní topí čerpadlo dál a k tomu se zapne dohřev. Od bivalentního bodu je potřeba odlišit **provozní mezní teplotu (TOL)**: pod ní vzduchové čerpadlo nedává žádný výkon a topí jen druhý zdroj.[1]

**Monoenergetický provoz** znamená čerpadlo s elektrickým dohřevem (patronou), **bivalentní** čerpadlo s jiným zdrojem, třeba plynovým kotlem, **monovalentní** čerpadlo, které pokryje celou ztrátu samo. I monovalentně navržené čerpadlo má mít záložní zdroj.[2]

Příklad z projekčních podkladů výrobce: dům se ztrátou 8,8 kW při −12 °C a mezní teplotou vytápění 15 °C. Čerpadlo s typovým výkonem 7 kW (měřeno při venkovním vzduchu −7 °C a vodě 35 °C) má při výstupní vodě 55 °C bivalentní bod −7 °C, čerpadlo 5 kW −4 °C a čerpadlo 10 kW pokryje celou ztrátu samo.[3]

## Kde se s tím potkáte

- **Při návrhu výkonu.** Projekční podklady doporučují pro monoenergetický provoz čerpadlo asi na 70–85 % normové tepelné ztráty; čerpadlo pak dodá asi 95 % roční potřeby tepla.[2] Důvod je v počasí: v evropské referenční topné sezóně připadá na teploty −7 °C a nižší jen 73 z 4 910 hodin,[1] normová venkovní teplota nastává podle výrobce jen ve 2–3 % dní v roce.[3] Návrhová venkovní teplota v Česku je podle oblasti a nadmořské výšky −12 až −18 °C a níž.[4]
- **V informačním listu čerpadla.** Výrobci uvádějí bivalentní teplotu pro modelové klima, třeba −10 °C.[5] Evropský předpis pro průměrné klima vyžaduje deklarovat bivalentní teplotu nejvýš +2 °C a provozní mez nejvýš −7 °C.[1] To se týká zkušebních podmínek, ne vašeho domu.
- **V podmínkách sazby a dotace.** Pro sazbu D56d musel systém s čerpadlem krýt aspoň 60 % tepelné ztráty; u D57d musí topné spotřebiče mít aspoň 40 % příkonu hlavního jističe, nebo výkon odpovídat ztrátě (stav 2026).[6] Nová zelená úsporám (pokyny pro bezúročný úvěr platné od 24. 6. 2026) chce hlavní zdroj tepla přiměřeně dimenzovaný; u nově navrhovaného zdroje s výkonem aspoň 60 % tepelné ztráty budovy.[7]
- **Ve spotřebě.** Když běží dohřev často, ukazuje to malé čerpadlo nebo chybu. V měření v provozu tvořil elektrický dohřev jen 1–2 % elektřiny, vysoký podíl měla čerpadla s poruchou nebo chybným nastavením.[8][9] Viz [tepelné čerpadlo nedotápí](https://www.stavit.cz/problemy/tepelne-cerpadlo-nedotapi).

## Typické hodnoty

| Návrh | Bivalentní bod | Co to znamená |
|---|---|---|
| čerpadlo asi na 70–85 % ztráty, s elektrickým dohřevem | v příkladu výrobce −7 °C |  běžný návrh; dohřev jen v mrazech[2][3] |
| výrazně menší čerpadlo | nad −5 °C (příklad −4 °C) | levnější čerpadlo, víc přímotopného dohřevu[3] |
| čerpadlo na celou ztrátu | pod návrhovou teplotou | větší čerpadlo; když je příliš velké, víc spíná (cykluje) v přechodném období, pomůže větší akumulační nádrž[2] |

Teploty v tabulce jsou shrnutí příkladů a doporučení z výše uvedených podkladů, ne předpis. Měření ve stávajících domech ukázalo spíš opačný problém než malá čerpadla: většina byla předimenzovaná.[8] Výchozím číslem je vždy výpočet [tepelné ztráty](https://www.stavit.cz/pojmy/tepelna-ztrata).

## Časté otázky

### Na kolik procent tepelné ztráty dimenzovat tepelné čerpadlo a co je bod bivalence?

Projekční podklady Viessmann doporučují při typickém zapojení navrhnout čerpadlo s elektrickým dohřevem asi na 70–85 % tepelné ztráty; i tak dodá zhruba 95 % ročního tepla, protože nejnižší teploty trvají jen pár dní v roce. Bod bivalence je venkovní teplota, pod kterou čerpadlo samo nestačí a pomáhá mu dohřev; v příkladech výrobců vychází kolem −7 až −10 °C. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/tc-dimenzovani-bivalence

### Jak zjistím tepelnou ztrátu domu a jak velký zdroj tepla potřebuji?

Tepelnou ztrátu spočítá projektant vytápění podle ČSN EN 12831 z rozměrů a skladeb konstrukcí, oken a větrání pro návrhovou venkovní teplotu místa. Ve stávajícím domě ji lze odhadnout ze spotřeby: roční spotřeba tepla (1 m³ plynu má asi 10,5 kWh) dělená zhruba 2 000 hodinami provozu. Podle ní se volí zdroj, tepelné čerpadlo s dohřevem obvykle na 70–85 % ztráty. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/tepelna-ztrata-domu

## Souvisí

- Technologie: [Tepelné čerpadlo vzduch–voda](https://www.stavit.cz/technologie/tepelne-cerpadlo-vzduch-voda), [Tepelné čerpadlo země–voda](https://www.stavit.cz/technologie/tepelne-cerpadlo-zeme-voda)
- Problémy: [Tepelné čerpadlo nedotápí nebo hodně spotřebuje](https://www.stavit.cz/problemy/tepelne-cerpadlo-nedotapi)
- Srovnání: [Čím topit ve starém domě?](https://www.stavit.cz/srovnani/cim-topit-ve-starem-dome), [Nejdřív zateplit, nebo vyměnit zdroj tepla?](https://www.stavit.cz/srovnani/nejdriv-zateplit-nebo-kotel), [Tepelné čerpadlo split, nebo monoblok?](https://www.stavit.cz/srovnani/tepelne-cerpadlo-split-vs-monoblok), [Tepelné čerpadlo, nebo plynový kotel?](https://www.stavit.cz/srovnani/tepelne-cerpadlo-vs-plynovy-kotel)
- Pojmy: [Tepelná ztráta a tepelný výkon](https://www.stavit.cz/pojmy/tepelna-ztrata), [Topný faktor COP a SCOP](https://www.stavit.cz/pojmy/topny-faktor)

## Zdroje

1. Nařízení Komise (EU) č. 813/2013 ze dne 2. 8. 2013, ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (anglické znění, jak bylo přijato), Evropská komise; kopie Úředního věstníku EU z legislation.gov.uk (The National Archives), 2013 (příl. I body 39 a 40; příl. III tab. 4 a 5). https://www.legislation.gov.uk/eur/2013/813/pdfs/eur_20130813_adopted_en.pdf
2. Viessmann Vitocal 250-A / 252-A, Planungsanleitung, 6175107 DE 4/2025, Viessmann Climate Solutions SE, 2025 (s. 168–172). https://documents.unidomo.de/de/viessmann/6175107VPA00006_1.pdf
3. Vaillant, Školení pro projektování – Tepelná čerpadla (hluk, dimenzování, hydraulika), 0020318602_00, 05/2021, Vaillant Group Czech s.r.o., 2021 (s. 25, 28–29). https://downloads.vaillant.cz/downloads/ostatni/navrh-tepelneho-cerpadla-vaillant-2397449.pdf
4. ČSN 73 0540-3:2005 Tepelná ochrana budov – Část 3: Návrhové hodnoty veličin, Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2005 (čl. 7.1.1, tab. 1). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
5. NIBE S2125, Inštalačná príručka, IHB SK 2525-1 (2025), NIBE Energy Systems, 2025 (s. 56 (informační list ErP)). https://assetstore.nibe.se/hcms/v2.3/entity/document/905835/storage/OTA1ODM1LzAvbWFzdGVy
6. Cenový výměr ERÚ č. 14/2025, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice odběratelům ze sítí nízkého napětí (Energetický regulační věstník, částka 18/2025, účinnost od 1. 1. 2026), Energetický regulační úřad, 2025 (s. 41–44). https://eru.gov.cz/sites/default/files/obsah/prilohy/erv182025.pdf
7. Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory – Rodinné domy – Nová zelená úsporám, bezúročný úvěr (platné od 24. 6. 2026, verze 1.1), Státní fond životního prostředí ČR, 2026 (kap. 11, hlavní zdroj tepla). https://novazelenausporam.cz/files/documents/storage/2026/06/25/1782380387_NZU26_RD_uver_1.aktualizace_2026-06-24.pdf
8. Wärmepumpen in Bestandsgebäuden: Abschlussbericht des Projekts WP-QS im Bestand (Fraunhofer ISE, 11/2025), Fraunhofer-Institut für Solare Energiesysteme ISE, 2025 (s. 7–8). https://www.ise.fraunhofer.de/content/dam/ise/de/documents/projekte/WP-QS_Schlussbericht.pdf
9. Wärmepumpen in Bestandsgebäuden: Ergebnisse aus dem Forschungsprojekt „WPsmart im Bestand“, Abschlussbericht (Fraunhofer ISE, 2020), Fraunhofer-Institut für Solare Energiesysteme ISE, 2020 (s. 7). https://www.ise.fraunhofer.de/content/dam/ise/de/downloads/pdf/Forschungsprojekte/BMWi-03ET1272A-WPsmart_im_Bestand-Schlussbericht.pdf
