# Kde je ve zdi rosný bod a vadí, když je uvnitř zdiva?

> Rosný bod není pevné místo ve zdi, ale teplota, při které se vodní pára začne srážet; kde a jestli ve stěně kondenzace nastane, se mění s venkovní teplotou, a že je oblast kondenzace uvnitř zdiva, samo o sobě nevadí.[1] Rozhoduje množství vody: norma u stěn se zateplovacím systémem a konstrukcí se dřevem připouští nejvýš 0,10 kg/m² za rok, které se musí v létě vypařit, a kde by kondenzace ohrozila funkci, žádnou.[2]

- Častá otázka na stavit.cz: https://www.stavit.cz/otazky/rosny-bod-ve-zdi
- Oblast: Izolace a vlhkost; úroveň: Pokročilá; pro koho: Chci si něco zjistit
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 9. listopadu 2026
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

## Podrobněji

Při 20 °C a vlhkosti 50 % je rosný bod asi 9,3 °C.[3] Ve stěně teplota klesá směrem ven. Výpočet
porovnává v každém místě skutečný tlak vodní páry s tlakem nasycené páry při místní teplotě; kde je skutečný vyšší,
pára kondenzuje.[1] Vzniká tak spíš **oblast kondenzace** než bod. S teplejším počasím se zmenšuje, až
kondenzace ustane a voda se začne vypařovat.[1]

### Mýtus „posunout rosný bod do izolace“

Norma polohu rosného bodu nehodnotí. Posuzuje, kolik vody v konstrukci za rok zkondenzuje a zda
se stihne vypařit (čl. 6.1 a 6.2):[2][1]

- **žádná kondenzace** tam, kde by ohrozila funkci konstrukce; dřevo nesmí překročit 18 % vlhkosti,
- jinak **příznivá roční bilance**: za rok se musí víc vody vypařit, než zkondenzuje,
- a **omezené množství**: u stěn s vnějším zateplovacím systémem, jednoplášťových střech a konstrukcí se dřevem nejvýš
  0,10 kg/m² za rok (nebo 3 % plošné hmotnosti materiálu, platí nižší), u ostatních konstrukcí nejvýš 0,50 kg/m²
  za rok (nebo 5 %).

Proto běžně funguje i zdivo zateplené polystyrenem, který páru propouští hůř než zdivo: izolace drží zdivo v teple a
zkondenzované množství vychází malé.[1] Vydání normy z roku 2025 navíc u materiálů citlivých na vlhkost, hlavně dřeva,
vyžaduje podrobnější dynamický výpočet, když v izolaci za málo propustnou vrstvou vlhkost překročí 80 %.[4]

### Kdy zpozornět

- **Vnitřní zateplení** posouvá oblast kondenzace k původní zdi a potřebuje parotěsnou vrstvu a návrh
  projektanta.[5]
- **Plíseň na vnitřním povrchu** je jiný problém, povrchová kondenzace: při 20 °C a 50 % v místnosti hrozí už na
  povrchu chladnějším než asi 12,6 °C.[2][3] Viz [plíseň v rohu
  místnosti](https://www.stavit.cz/problemy/plisen-v-rohu-mistnosti).

Víc v hesle [rosný bod a kondenzace](https://www.stavit.cz/pojmy/rosny-bod).

## Cesta páry stěnou bez izolace a se zateplením zvenku

Dvě běžné zdi: nezateplená z děrovaných cihel a novější zateplená polystyrenem zvenku. Rosný bod není v grafu jedna značka: výpočet v každém místě porovnává tlak páry s tlakem nasycené páry. Kde se čáry dotknou, pára se sráží, a rozhoduje, kolik vody to za rok je.

Cesta páry stěnou (Glaserův diagram). Spočítáno jako v nástroji skladeb podle ČSN EN ISO 13788: leden, 400 m n. m. (venku -2,5 °C a 81 %), uvnitř 21 °C a 65 %, s nepříznivými hodnotami faktoru difuzního odporu μ z rozsahu, který uvádějí výrobci.

### Cihly CDm 375 mm bez zateplení

Skladba v nástroji: https://www.stavit.cz/skladby/cdm-375-bez-zatepleni. U = 1,33 W/(m²·K), tloušťka 410 mm. Vrstvy od interiéru: 1. Vnitřní omítky – Vápenocementová omítka (strojní) 15 mm (sd 0,075 m); 2. Plné pálené cihly a staré cihelné zdivo – Cihly CDm 240 × 115 × 113, zeď 375 mm 375 mm (sd 2,63 m); 3. Venkovní jádrové a tepelněizolační omítky – Vápenocementová jádrová omítka (běžná, venkovní) 20 mm (sd 0,40 m).

V lednu klesá teplota z 16,9 °C na vnitřním povrchu na -1,3 °C na vnějším, nejvíc ve vrstvě 2 (cihly CDm): o 16,1 K, 88 % poklesu.
Tlak vodní páry klesá z 1 606 Pa uvnitř na 402 Pa venku. Nejvíc ho ubere vrstva 2 (cihly CDm), o 1 023 Pa, tedy 85 %.
V lednu tlak páry dosáhne tlaku nasycené páry ve vrstvě 2 (cihly CDm): pára se tam sráží, 0,0093 kg/m² za leden.

Za celý rok: kondenzuje málo a do roka se vypaří. S nepříznivými hodnotami μ zkondenzuje 0,010 kg/(m²·a) a do roka se vypaří, se středními nekondenzuje; ČSN 73 0540-2 připouští nejvýš 0,50 kg/(m²·a) a úplné vypaření do roka.

| Místo | Od interiéru [mm] | Teplota [°C] | Tlak nasycené páry [Pa] | Tlak páry [Pa] | Relativní vlhkost [%] |
|---|---|---|---|---|---|
| vzduch uvnitř | – | 21,0 | 2 486 | 1 606 | 65 |
| na vnitřním povrchu | 0 | 16,9 | 1 929 | 1 606 | 83 |
| mezi vrstvami 1 (vápenocementová omítka) a 2 (cihly CDm) | 15 | 15,9 | 1 805 | 1 576 | 87 |
| ve vrstvě 2 (cihly CDm) – pára se sráží | 265 | 5,2 | 884 | 884 | 100 |
| mezi vrstvami 2 (cihly CDm) a 3 (vápenocementová jádrová omítka) | 390 | -0,2 | 603 | 553 | 92 |
| na vnějším povrchu | 410 | -1,3 | 550 | 402 | 73 |
| vzduch venku | – | -2,5 | 496 | 402 | 81 |

### Keramika 300 mm + EPS 160 mm

Skladba v nástroji: https://www.stavit.cz/skladby/keramika-300-eps-160. U = 0,17 W/(m²·K), tloušťka 486 mm. Vrstvy od interiéru: 1. Vnitřní omítky – Vápenocementová omítka (strojní) 15 mm (sd 0,075 m); 2. Keramické tvárnice – Broušená nosná tvárnice 300 mm (do zateplené stěny) 300 mm (sd 1,50 m); 3. Lepicí a stěrkové hmoty – Lepicí hmota (lepení izolantu) 5 mm (sd 0,090 m); 4. Expandovaný polystyren (EPS) – Fasádní deska EPS 70 F, bílá 160 mm (sd 3,20 m); 5. Lepicí a stěrkové hmoty – Stěrková hmota (výztužná vrstva se síťovinou) 4 mm (sd 0,080 m); 6. Tenkovrstvé fasádní omítky – Silikonová omítka 2 mm (sd 0,16 m).

V lednu klesá teplota z 20,5 °C na vnitřním povrchu na -2,3 °C na vnějším, nejvíc ve vrstvě 4 (EPS): o 16,1 K, 71 % poklesu.
Tlak vodní páry klesá z 1 606 Pa uvnitř na 402 Pa venku. Nejvíc ho ubere vrstva 4 (EPS), o 755 Pa, tedy 63 %.
Tlak páry nikde nedosáhne tlaku nasycené páry, nejmenší rozdíl je 43 Pa ve vrstvě 4 (EPS) u jejího vnějšího líce. V lednu se tedy pára v konstrukci nesráží.

Za celý rok: vodní pára v konstrukci nekondenzuje ani s nepříznivými hodnotami μ.

| Místo | Od interiéru [mm] | Teplota [°C] | Tlak nasycené páry [Pa] | Tlak páry [Pa] | Relativní vlhkost [%] |
|---|---|---|---|---|---|
| vzduch uvnitř | – | 21,0 | 2 486 | 1 606 | 65 |
| na vnitřním povrchu | 0 | 20,5 | 2 409 | 1 606 | 67 |
| mezi vrstvami 1 (vápenocementová omítka) a 2 (keramické tvárnice) | 15 | 20,4 | 2 389 | 1 588 | 66 |
| mezi vrstvami 2 (keramické tvárnice) a 3 (lepicí hmota) | 315 | 13,8 | 1 579 | 1 234 | 78 |
| mezi vrstvami 3 (lepicí hmota) a 4 (EPS) | 320 | 13,8 | 1 576 | 1 213 | 77 |
| mezi vrstvami 4 (EPS) a 5 (stěrková hmota) | 480 | -2,3 | 504 | 458 | 91 |
| mezi vrstvami 5 (stěrková hmota) a 6 (silikonová omítka) | 484 | -2,3 | 503 | 439 | 87 |
| na vnějším povrchu | 486 | -2,3 | 502 | 402 | 80 |
| vzduch venku | – | -2,5 | 496 | 402 | 81 |

## Více v heslech

- [Rosný bod a kondenzace](https://www.stavit.cz/pojmy/rosny-bod)
- [Difuzní odpor (μ, sd)](https://www.stavit.cz/pojmy/difuzni-odpor)

## Zdroje

1. BH059 Tepelná technika budov, přednáška 4b: Přídavný difuzní odpor, roční bilance kondenzace a vypařování vodní páry (D. Čuprová, S. Bantová), VUT v Brně, Fakulta stavební, 2016 (roční bilance kondenzace a vypařování, s. 9–14). https://www.fce.vutbr.cz/PST/bantova.s/BH059/BH059_Prednaska4b_Bantova_Cuprova.pdf
2. ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2025 (čl. 5.1.2, 6.1 a 6.2). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
3. Tab. 3.2 Vybrané vztahy k identifikaci stavu vzduchu (G. Gebauer), vztahy 3.10 a 3.12, VUT v Brně, Fakulta stavební, ústav TZB. https://www.fce.vutbr.cz/TZB/gebauer.g/Tab3-2.pdf
4. K novému znění ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov, Jan Tywoniak (ČVUT v Praze), TZB-info, 2025. https://stavba.tzb-info.cz/prostup-tepla-stavebni-konstrukci/28536-k-novemu-zneni-csn-73-0540-2-tepelna-ochrana-budov
5. Komentář k ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, J. Šála, L. Keim, Z. Svoboda, J. Tywoniak; Česká energetická agentura a Informační centrum ČKAIT, 2007 (kap. 9 Zkondenzovaná vodní pára uvnitř konstrukce, příloha A.3.1.5). https://efekt.gov.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/Publikace_Komentar_k_CSN_730540_Tepelna_ochrana_budov_2220047206.pdf
