# Panely na jih, nebo na východ a západ?

> Na jih vyrobí nejvíc: v Praze při sklonu 35° asi 1 093 kWh z 1 kWp za rok, na východ 873 a na západ 851 kWh, tedy o 20–22 % méně.[1] Východ a západ ale rozloží výrobu do rána a odpoledne, takže dům z ní přímo spotřebuje větší podíl a polední přetoky jsou menší; soběstačnost klesne proti jihu jen málo.[2] Když jižní střecha není, je východ se západem dobré řešení, za jižní střechu ho měnit nemá smysl.

- Častá otázka na stavit.cz: https://www.stavit.cz/otazky/orientace-panelu
- Oblast: Elektřina a fotovoltaika; úroveň: Pokročilá; pro koho: Stavím nový dům
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 9. listopadu 2026
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

## Podrobněji

### Kolik vyrobí která orientace

| Praha, sklon 35° | Výroba za rok [kWh/kWp] | Proti jihu | Výroba v červnu [kWh/kWp] | V prosinci |
|---|---|---|---|---|
| jih | 1 093 | – | 131 | 36 |
| jihovýchod / jihozápad | 1 036 / 1 019 | −5 % / −7 % | – | – |
| východ | 873 | −20 % | 124 | 17 |
| západ | 851 | −22 % | 122 | 17 |

Zdroj: PVGIS, 1 kWp, ztráty systému 14 %.[1] V létě dají východ a západ skoro tolik co jih, v zimě zhruba polovinu. Sklon 25–45° na jižní ploše výrobu skoro nemění (1 072–1 093 kWh/kWp), vodorovně vyjde 916 kWh/kWp.[1]

### Kdy svítí na kterou plochu

Průměrné ozáření plochy se sklonem 35° v červnu v Praze (středoevropský čas, v letním čase o hodinu později):[1]

| | 7 h | 9 h | 12 h | 15 h | 18 h |
|---|---|---|---|---|---|
| jih [W/m²] | 246 | 543 | 677 | 468 | 91 |
| východ [W/m²] | 452 | 648 | 546 | 248 | 77 |
| západ [W/m²] | 121 | 285 | 563 | 576 | 293 |

Elektrárna rozdělená na východ a západ vyrábí od rána do večera rovnoměrněji a její polední špička je asi o pětinu nižší než na jihu.

### Co to znamená pro vlastní spotřebu

Dům spotřebuje elektřinu hlavně ráno a večer, takže z ranní a odpolední výroby využije přímo větší podíl. V simulaci HTW Berlin s 1 kWp a baterií 1 kWh na 1 000 kWh spotřeby dosáhla východní plocha soběstačnosti 54 %, jen o 2 procentní body méně než jižní.[2] Celkově se tedy ztráta výroby z větší části projeví na přetocích, ne na spotřebě domu.

**Jak se rozhodnout:**

- **Jižní střecha je k dispozici:** dejte panely na jih. Vyrobí nejvíc a přebytky se dají využít baterií nebo ohřevem vody.
- **Sedlová střecha východ–západ:** obsaďte obě strany. Abyste vyrobili tolik co na jihu, potřebujete asi o čtvrtinu víc panelů.[1]
- **Přetoky nesmíte posílat do sítě, nebo za ně skoro nic nedostanete:** východ a západ omezí polední přebytky, viz [přetoky do sítě](https://www.stavit.cz/pojmy/pretoky).

Jak výkon dimenzovat, viz [Jak velkou fotovoltaiku na rodinný dům?](https://www.stavit.cz/otazky/jak-velka-fve)

## Více v heslech

- [Fotovoltaika na rodinném domě](https://www.stavit.cz/technologie/fotovoltaika-na-rodinnem-dome)
- [Vlastní spotřeba a soběstačnost](https://www.stavit.cz/pojmy/vlastni-spotreba)

## Zdroje

1. PVGIS 5.3 – Photovoltaic Geographical Information System, výpočet výroby síťové fotovoltaiky (databáze záření PVGIS-SARAH3, roky 2005–2023), Evropská komise, Společné výzkumné středisko (JRC), 2026 (výpočty 4. 11. 2026: Praha, roční a měsíční výroba podle orientace; denní profil ozáření v červnu). https://re.jrc.ec.europa.eu/pvg_tools/en/
2. J. Weniger, T. Tjaden, V. Quaschning: Sizing and grid integration of residential PV battery systems (8th International Renewable Energy Storage Conference IRES 2013, Energy Procedia 46, 2014, s. 78–87), HTW Berlin – University of Applied Sciences, 2013 (kap. 5.1, obr. 5a). https://solar.htw-berlin.de/wp-content/uploads/WENIGER-2013-Sizing-and-Grid-Integration-of-Residential-PV-Battery-Systems.pdf
