# Musí zeď „dýchat“? Neuzavřu dům polystyrenem?

> Nemusí a neuzavřete: stěnou se nevětrá a difuze páry zdí pro kvalitu vzduchu v domě roli nehraje, vlhkost a vydýchaný vzduch musí odvést větrání okny nebo větracím zařízením.[1] Zeď ale nesmí vlhnout uvnitř: skladba s polystyrenem často vyhoví, protože izolace drží zdivo v teple, lepidlo a omítka ale mají vyšší difuzní odpor, takže rozhoduje výpočet konkrétní skladby.[2] Norma u zateplených stěn připouští nejvýš 0,10 kg zkondenzované vody na m² za rok, která se v létě musí vypařit.[3]

- Častá otázka na stavit.cz: https://www.stavit.cz/otazky/musi-zed-dychat
- Oblast: Konstrukce domu; úroveň: Základní; pro koho: Opravuji nebo zatepluji, Chci si něco zjistit
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 9. listopadu 2026
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

## Podrobněji

„Dýchání“ zdi míchá dvě různé věci. **Výměna vzduchu** se děje okny, větracím zařízením a bohužel i škvírami,
ne zdí. Škvíry přitom větrají špatně: za mrazu a větru příliš, za bezvětří skoro vůbec.[1]
**Difuze vodní páry** je pomalý průchod páry materiálem a na vzduch v domě vliv nemá.[1]

Kolik vody je potřeba odvést: čtyřčlenná domácnost vyprodukuje 4 až 14 kg vody denně.[4] Tu
musí odvést větrání, ať je stěna z čehokoli.

### Co znamená polystyren na zdi

Jak snadno vrstva propouští páru, vyjadřuje ekvivalentní difuzní tloušťka sd (víc v hesle
[difuzní odpor](https://www.stavit.cz/pojmy/difuzni-odpor)):

| Vrstva | sd |
|---|---|
| fasádní EPS 160 mm | 3,2–6,4 m[5] |
| pórobetonové zdivo 300 mm (μ 5/10) | 1,5–3 m[6] |
| minerální vata 160 mm | 0,16 m[7] |

Polystyren tedy brzdí páru víc než zdivo pod ním, ale zdaleka ne jako parotěsná fólie: polyetylen tloušťky
0,2 mm má sd kolem 20 m.[8] Rozhoduje, jestli se ve stěně za rok nahromadí víc vody, než se
v létě vypaří; to ukáže výpočet a skladby s EPS ho často splní.[3][2] U starého, lehce zavlhlého
zdiva je podle analýzy EFEKT nutná provětrávaná fasáda nebo difuzně otevřený systém zateplení.[2]
Komentář k normě doporučuje, aby součin tepelné vodivosti a faktoru difuzního odporu vrstev směrem ven postupně
klesal.[9] Minerální vata to splní lépe než polystyren. Pod tenkovrstvou omítkou na vatě ale pára
kondenzovat může, jak ukazuje graf níž, proto rozhoduje výpočet konkrétní skladby. Porovnání
najdete v [EPS, nebo minerální vata?](https://www.stavit.cz/srovnani/eps-vs-mineralni-vata).

Zateplení zvenku navíc zvýší teplotu vnitřního povrchu zdi, viz [plíseň v rohu místnosti](https://www.stavit.cz/problemy/plisen-v-rohu-mistnosti).
Dostatečné větrání, vytápění a tepelná izolace podle WHO obvykle stačí, aby vlhkost na površích zůstala
v přijatelných mezích.[10] Proč má být dům
zároveň vzduchotěsný, vysvětluje [vzduchotěsnost](https://www.stavit.cz/pojmy/vzduchotesnost).

## Cesta páry stěnou s polystyrenem a s vatou

Stejná zděná stěna, jednou zateplená fasádním polystyrenem, podruhé kamennou minerální vatou stejné tloušťky. Graf ukazuje, jak v zimě klesá teplota a tlak vodní páry od interiéru ven a jestli tlak páry někde dosáhne tlaku nasycené páry. Tam by se pára srážela.

Cesta páry stěnou (Glaserův diagram). Spočítáno jako v nástroji skladeb podle ČSN EN ISO 13788: leden, 400 m n. m. (venku -2,5 °C a 81 %), uvnitř 21 °C a 65 %, s nepříznivými hodnotami faktoru difuzního odporu μ z rozsahu, který uvádějí výrobci.

### Keramika 300 mm + EPS 160 mm

Skladba v nástroji: https://www.stavit.cz/skladby/keramika-300-eps-160. U = 0,17 W/(m²·K), tloušťka 486 mm. Vrstvy od interiéru: 1. Vnitřní omítky – Vápenocementová omítka (strojní) 15 mm (sd 0,075 m); 2. Keramické tvárnice – Broušená nosná tvárnice 300 mm (do zateplené stěny) 300 mm (sd 1,50 m); 3. Lepicí a stěrkové hmoty – Lepicí hmota (lepení izolantu) 5 mm (sd 0,090 m); 4. Expandovaný polystyren (EPS) – Fasádní deska EPS 70 F, bílá 160 mm (sd 3,20 m); 5. Lepicí a stěrkové hmoty – Stěrková hmota (výztužná vrstva se síťovinou) 4 mm (sd 0,080 m); 6. Tenkovrstvé fasádní omítky – Silikonová omítka 2 mm (sd 0,16 m).

V lednu klesá teplota z 20,5 °C na vnitřním povrchu na -2,3 °C na vnějším, nejvíc ve vrstvě 4 (EPS): o 16,1 K, 71 % poklesu.
Tlak vodní páry klesá z 1 606 Pa uvnitř na 402 Pa venku. Nejvíc ho ubere vrstva 4 (EPS), o 755 Pa, tedy 63 %.
Tlak páry nikde nedosáhne tlaku nasycené páry, nejmenší rozdíl je 43 Pa ve vrstvě 4 (EPS) u jejího vnějšího líce. V lednu se tedy pára v konstrukci nesráží.

Za celý rok: vodní pára v konstrukci nekondenzuje ani s nepříznivými hodnotami μ.

| Místo | Od interiéru [mm] | Teplota [°C] | Tlak nasycené páry [Pa] | Tlak páry [Pa] | Relativní vlhkost [%] |
|---|---|---|---|---|---|
| vzduch uvnitř | – | 21,0 | 2 486 | 1 606 | 65 |
| na vnitřním povrchu | 0 | 20,5 | 2 409 | 1 606 | 67 |
| mezi vrstvami 1 (vápenocementová omítka) a 2 (keramické tvárnice) | 15 | 20,4 | 2 389 | 1 588 | 66 |
| mezi vrstvami 2 (keramické tvárnice) a 3 (lepicí hmota) | 315 | 13,8 | 1 579 | 1 234 | 78 |
| mezi vrstvami 3 (lepicí hmota) a 4 (EPS) | 320 | 13,8 | 1 576 | 1 213 | 77 |
| mezi vrstvami 4 (EPS) a 5 (stěrková hmota) | 480 | -2,3 | 504 | 458 | 91 |
| mezi vrstvami 5 (stěrková hmota) a 6 (silikonová omítka) | 484 | -2,3 | 503 | 439 | 87 |
| na vnějším povrchu | 486 | -2,3 | 502 | 402 | 80 |
| vzduch venku | – | -2,5 | 496 | 402 | 81 |

### Keramika 300 mm + minerální vata 160 mm

Skladba v nástroji: https://www.stavit.cz/skladby/keramika-300-eps-160?s=4:kamenna-mineralni-vata.fasadni-deska:160 (upravená skladba). U = 0,16 W/(m²·K), tloušťka 486 mm. Vrstvy od interiéru: 1. Vnitřní omítky – Vápenocementová omítka (strojní) 15 mm (sd 0,075 m); 2. Keramické tvárnice – Broušená nosná tvárnice 300 mm (do zateplené stěny) 300 mm (sd 1,50 m); 3. Lepicí a stěrkové hmoty – Lepicí hmota (lepení izolantu) 5 mm (sd 0,090 m); 4. Kamenná minerální vata – Fasádní deska s podélnými vlákny (ETICS) 160 mm (sd 0,16 m); 5. Lepicí a stěrkové hmoty – Stěrková hmota (výztužná vrstva se síťovinou) 4 mm (sd 0,080 m); 6. Tenkovrstvé fasádní omítky – Silikonová omítka 2 mm (sd 0,16 m).

V lednu klesá teplota z 20,5 °C na vnitřním povrchu na -2,3 °C na vnějším, nejvíc ve vrstvě 4 (kamenná minerální vata): o 16,4 K, 72 % poklesu.
Tlak vodní páry klesá z 1 606 Pa uvnitř na 402 Pa venku. Nejvíc ho ubere vrstva 2 (keramické tvárnice), o 906 Pa, tedy 75 %. Ve vrstvě 4 (kamenná minerální vata) klesne jen o 97 Pa, 8 %.
V lednu tlak páry dosáhne tlaku nasycené páry mezi vrstvami 4 (kamenná minerální vata) a 5 (stěrková hmota): pára se tam sráží, 0,096 kg/m² za leden.

Za celý rok: záleží na konkrétních výrobcích. S nepříznivými hodnotami μ zkondenzuje 0,202 kg/(m²·a) a do roka se vypaří, se středními nekondenzuje; ČSN 73 0540-2 připouští nejvýš 0,10 kg/(m²·a) a úplné vypaření do roka.

| Místo | Od interiéru [mm] | Teplota [°C] | Tlak nasycené páry [Pa] | Tlak páry [Pa] | Relativní vlhkost [%] |
|---|---|---|---|---|---|
| vzduch uvnitř | – | 21,0 | 2 486 | 1 606 | 65 |
| na vnitřním povrchu | 0 | 20,5 | 2 411 | 1 606 | 67 |
| mezi vrstvami 1 (vápenocementová omítka) a 2 (keramické tvárnice) | 15 | 20,4 | 2 393 | 1 561 | 65 |
| mezi vrstvami 2 (keramické tvárnice) a 3 (lepicí hmota) | 315 | 14,1 | 1 605 | 654 | 41 |
| mezi vrstvami 3 (lepicí hmota) a 4 (kamenná minerální vata) | 320 | 14,0 | 1 603 | 600 | 37 |
| mezi vrstvami 4 (kamenná minerální vata) a 5 (stěrková hmota) – pára se sráží | 480 | -2,3 | 503 | 503 | 100 |
| mezi vrstvami 5 (stěrková hmota) a 6 (silikonová omítka) | 484 | -2,3 | 503 | 470 | 93 |
| na vnějším povrchu | 486 | -2,3 | 502 | 402 | 80 |
| vzduch venku | – | -2,5 | 496 | 402 | 81 |

## Více v heslech

- [Difuzní odpor (μ, sd)](https://www.stavit.cz/pojmy/difuzni-odpor)
- [Vzduchotěsnost](https://www.stavit.cz/pojmy/vzduchotesnost)
- [EPS, nebo minerální vata?](https://www.stavit.cz/srovnani/eps-vs-mineralni-vata)

## Zdroje

1. Větrání a vlhkost, Jan Hollan, TZB-info, 2005. https://www.tzb-info.cz/2640-vetrani-a-vlhkost
2. Analýza rekonstrukce rodinných domů na pasivní standard, Juraj Hazucha, Jan Bárta; Centrum pasivního domu, program EFEKT (MPO), 2008 (s. 24, kontaktní zateplovací systémy). https://efekt.gov.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/8102_Rekonstrukce_RD_CPD.pdf
3. BH059 Tepelná technika budov, přednáška 4b: Přídavný difuzní odpor, roční bilance kondenzace a vypařování vodní páry (D. Čuprová, S. Bantová), VUT v Brně, Fakulta stavební, 2016. https://www.fce.vutbr.cz/PST/bantova.s/BH059/BH059_Prednaska4b_Bantova_Cuprova.pdf
4. Vztah vlhkostní a energetické bilance stavby (B. Bechník), TZB-info, 2004. https://www.tzb-info.cz/1901-vztah-vlhkostni-a-energeticke-bilance-stavby
5. Isover EPS 70F, technický list (vydání 1. 5. 2025), Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., divize Isover, 2025. https://www.isover.cz/dokumenty/technicke-listy/tl-isover-eps-70f-cz.pdf
6. Přehled materiálových vlastností a produktů 2026, Xella CZ, 2026 (Ytong, Silka, Multipor). https://storefrontapi.commerce.xella.com/medias/Prehled-materialovych-vlastnosti-CZ-26-07.pdf?context=bWFzdGVyfHJvb3R8OTIwMzU2fGFwcGxpY2F0aW9uL3BkZnxhR1U1TDJoak9TOHhNVEV6TWpReU1ERXlPRGM1T0M5UWNtVm9iR1ZrWDIxaGRHVnlhV0ZzYjNaNVkyaGZkbXhoYzNSdWIzTjBhVjlEV2w4eU5sOHdOeTV3WkdZfGM0MTZkMjgxYjhmZGNmNDEzY2Y4MTI3ODlhNGZjMjRlMTllY2JlZjg2ZmUyY2Y0YTczYzc4Y2M2ZWU3ZmU4NGQ
7. Isover TF Profi, technický list (vydání 15. 4. 2026), Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., divize Isover, 2026. https://www.isover.cz/dokumenty/technicke-listy/tl-isover-tf-profi-cz.pdf
8. Wasserdampfdiffusionswiderstand (glosář: faktor difuzního odporu μ a hodnota sd), BauNetz Wissen. https://www.baunetzwissen.de/glossar/w/wasserdampfdiffusionswiderstand-1136207
9. Komentář k ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, J. Šála, L. Keim, Z. Svoboda, J. Tywoniak; Česká energetická agentura a Informační centrum ČKAIT, 2007 (s. 96, čl. A.3.1.10). https://efekt.gov.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/Publikace_Komentar_k_CSN_730540_Tepelna_ochrana_budov_2220047206.pdf
10. WHO guidelines for indoor air quality: dampness and mould, WHO Regional Office for Europe, 2009. https://www.afro.who.int/sites/default/files/2017-06/E92645.pdf
