# Bitumenové stěrky

> Hustá asfaltová hmota s přísadou plastů, která se natahuje hladítkem na základy a stěny pod terénem. Po vytvrzení vytvoří pružnou vodotěsnou vrstvu bez spojů. Hodí se hlavně proti zemní vlhkosti a na sokl, proti vodě pod tlakem jen podle projektu, a rozhoduje dodržená tloušťka: po vyschnutí aspoň 3 mm.

- Materiál na stavit.cz: https://www.stavit.cz/materialy/bitumenove-sterky
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 15. listopadu 2026
- Říká se také: bitumenová stěrka, asfaltová stěrka, asfaltové stěrky, KMB, PMBC, silnovrstvý asfaltový nátěr, silné asfaltové nátěry, asfaltový tmel na základy, dvousložková asfaltová stěrka, stěrková izolace základů
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

Na rozdíl od asfaltových pásů a fólií se stěrka spojí s podkladem celou plochou, takže se voda pod ní nešíří, nanejvýš jen omezeně.[1] Prodává se jako dvě složky, tekutá a prášková, které se smíchají až na stavbě.[2][3] Stěrka se natahuje hladítkem nebo stříká a její tloušťka vzniká až na stavbě, proto se kontroluje už během práce.[2] Hotová stěrka nevydrží vodu tlačící z vnitřní strany a nesmí nahradit izolaci vloženou pod zeď.[2][3] Dál na stránce najdete, kdy stěrka stačí, jak se nanáší, jakou tloušťku chtít a na co se zeptat firmy.

## Vlastnosti

- Objemová hmotnost ρ: 720–1 000 kg/m³ (hustota namíchané hmoty: s polystyrenovými mikrokuličkami 720 kg/m³, s vlákny asi 1 000 kg/m³) [3][2]

## Výhody a nevýhody

Odborně se stěrce říká polymerem modifikovaný asfaltový tmel pro silnovrstvé hydroizolace (PMBC, v německé literatuře dříve KMB).[2][3][4] Prášková složka urychlí vytvrzení a hmota dřív odolá dešti.[3] Výrobky se liší plnivem: jeden je zesílený vlákny, druhý plněný polystyrenovými mikrokuličkami, které ho odlehčí.[2][3] Oba listy uvádějí, že stěrka překlene trhliny v podkladu do 2 mm.[2][3]

**Výhody**

- souvislá vrstva bez spojů, i v koutech a kolem prostupů;[2][3]
- voda se pod ni nedostane spárou jako pod volně položený pás, protože stěrka drží na podkladu celou plochou;[1]
- stejnou hmotou se lepí tepelná izolace a ochranné nebo drenážní desky.[2][3]

**Nevýhody**

- tloušťka vzniká až na stavbě a v hotové vrstvě jde ověřit jen řezem, proto se měří v čerstvém stavu;[2]
- spojení s podkladem přenáší do izolace i pohyby podkladu;[1]
- potřebuje suché počasí nad +5 °C a čas na vyschnutí před zásypem;[2][3]
- nechrání proti vodě tlačící z vnitřní strany konstrukce;[2][3]
- jako vodorovná izolace v průřezu zdi se používat nesmí.[2]

## Kdy ano, kdy ne

Druh namáhání vodou určuje projektant z průzkumu, přehled najdete v hesle [hydroizolace spodní stavby](https://www.stavit.cz/technologie/hydroizolace-spodni-stavby). Přednáška Fakulty stavební VUT v Brně uvádí nátěry a stěrky podle pokynů výrobce proti vlhkosti okolní zeminy. Proti vodě prosakující zeminou je připouští jen na svislých plochách, obvykle s výztužnou vložkou. Na vodorovné plochy a proti tlakové vodě je neuvádí, tam patří pásy, fólie a speciální systémy.[5] Srovnání možností u soklu je v otázce [Jak hydroizolovat sokl – asfaltem, fólií, nebo stěrkou?](https://www.stavit.cz/otazky/hydroizolace-soklu)

Výrobci deklarují stěrku podle německé normy i pro mírnou tlakovou vodu do hloubky 3 m a pro netlakovou vodu na stropech pod zemí.[2][3] U rodinného domu ji tam berte jen tehdy, když ji pro tento případ výslovně navrhne projektant.[6]

Stěrka se uplatní:

- u nepodsklepeného domu na soklu a stěnách pod terénem proti zemní vlhkosti a odstřikující vodě;[2][5]
- na suterénních stěnách v propustné zemině, kde voda netvoří hladinu;[2][5]
- při dodatečné izolaci starých sklepních zdí z vnější strany, viz [sanace vlhkého zdiva](https://www.stavit.cz/technologie/sanace-vlhkeho-zdiva).[2]

Oba výrobci stěrku uvádějí i jako izolaci proti radonu, technické listy ale neuvádějí součinitel difuze radonu, podle kterého se radonová izolace počítá.[2][3] Jak se ochrana navrhuje, popisuje heslo [radon v domě](https://www.stavit.cz/problemy/radon-v-dome).

## Jak se zpracovává

**Podklad.** Musí být únosný, rovný, bez námrazy, prachu a látek, které snižují přilnavost.[2][3] Prohlubně, otevřené spáry a výlomy větší než 5 mm se předem vyplní cementovou maltou. Plné a dobře vyspárované zdivo omítat netřeba.[2][3] Hrany se zkosí a v koutech se udělá fabion, tedy zaoblení z malty. Jeden výrobce chce rameno fabionu aspoň 4 cm.[2][3]

**Penetrace.** Podklad se napustí penetračním nátěrem ze systému výrobce. Na porézní beton se nejdřív natáhne tenká škrábaná vrstva, aby se ve stěrce netvořily bubliny.[2][3]

**Nanášení.** Hmota se natahuje hladítkem nebo zubovou stěrkou, jeden výrobce chce nejméně dva pracovní kroky.[2][3] Pracuje se při teplotě vzduchu i podkladu od +5 do +30 °C, ne za deště, mrazu ani na přímém slunci.[2][3] Podklad má být aspoň o 3 °C teplejší než rosný bod.[3] Při prosakující a tlakové vodě se do první vrstvy vkládá výztužná skelná tkanina a druhá vrstva jde až na proschlou první.[2][3][7]

**Tloušťka.** Oba listy chtějí stejnou suchou vrstvu:[2][3]

| Namáhání (třídy podle německé normy) | Suchá vrstva | Čerstvá vrstva |
|---|---|---|
| zemní vlhkost, netlaková voda, sokl | 3 mm | 4,0–4,2 mm |
| mírná tlaková voda do 3 m, strop pod zemí | 4 mm | 5,0–5,6 mm |

Čerstvá vrstva se liší podle výrobku, rozhoduje list konkrétní hmoty. Pro tenčí vrstvu to dělá zhruba 4 kg nebo 4,2 litru hmoty na m², u nerovného podkladu víc.[2][3] Tloušťka nesmí nikde klesnout pod předepsanou. Jeden výrobce zároveň nedovoluje čerstvou vrstvu silnější než dvojnásobek předepsané.[2]

**Sokl a čelo desky.** Oblast odstřikující vody se izoluje aspoň 30 cm nad terén a po konečné úpravě terénu má izolace přesahovat aspoň 15 cm.[2] Web na straně bezpečnosti drží 300 mm, viz [soklová část](https://www.stavit.cz/technologie/soklova-cast). Nad terénem bývá pružná minerální hydroizolační stěrka a asfaltová stěrka se na ni pod terénem napojí s přesahem aspoň 10 cm.[2] Čelo základové desky se izoluje do hloubky aspoň 10 cm, při tlakové vodě 15 cm.[2]

**Prostupy.** Potrubí se napojí těsnicí manžetou nebo průchodkou a plošná izolace je přesahuje aspoň o 5 cm. Při tlakové vodě se prostupy osazují s přírubou.[2]

**Vyschnutí a zásyp.** Dešti odolá podle jednoho výrobce do 4 hodin, podle druhého za 6 hodin při 20 °C.[2][3] Ochranné vrstvy a zásyp přijdou až po úplném proschnutí, počítejte se 2 a více dny podle počasí.[2][3][8] Izolaci chrání pěnový polystyren, [nopová fólie](https://www.stavit.cz/materialy/nopove-folie), filtrační textilie aspoň 500 g/m² nebo drenážní desky.[3] Zasypává se jen vhodným materiálem, aby se stěrka nepoškodila.[3]

## Nejčastější chyby

- **Tenká vrstva.** Natažení „od oka“ nemusí dosáhnout předepsané tloušťky, a ta nesmí nikde klesnout pod minimum.[2]
- **Stěrka místo izolace pod zdí.** Jako vodorovná izolace v průřezu stěny se nepoužívá.[2]
- **Izolace zevnitř sklepa.** Asfaltová stěrka nechrání proti vodě z opačné strany.[2][3]
- **Nevyspravený podklad.** Spáry a výlomy nad 5 mm se předem vyplní maltou.[2][3]
- **Zásyp vlhké stěrky.** Zasypává se až po úplném proschnutí.[2][3]
- **Stěrka na tlakovou vodu bez projektu.** Přehled VUT ji pro tlakovou vodu neuvádí.[5]

## Na co se zeptat firmy

1. **Na jaké namáhání vodou je stěrka navržená a kdo to určil?** Proti tlakové vodě a na vodorovné plochy ji bez projektanta nepoužívejte.
2. **Jakou tloušťku suché vrstvy dodržíte a jak ji změříte?** Jeden výrobce chce aspoň 20 měření čerstvé vrstvy na objekt, u větších ploch na každých 100 m², a referenční vzorek pro kontrolní řez.[2]
3. **Vložíte do stěrky výztužnou tkaninu?** Při prosakující a tlakové vodě ji výrobci vyžadují.[2][3]
4. **Jak napojíte sokl, prostupy a čelo základové desky?** Detaily rozhodují o těsnosti víc než plocha.
5. **Kdy budete zasypávat a čím izolaci ochráníte?** Stěrka musí před zásypem proschnout a potřebuje ochrannou vrstvu.[2][3]

## Kdy přizvat odborníka

### Hydroizolace a vlhkost: projektant pozemních staveb, u spodní stavby a sanací specialista na hydroizolace

Hydroizolace spodní stavby a podlahy na terénu, sanace vlhkého zdiva, ploché střechy a terasy, pojistná hydroizolace šikmé střechy a sprchy, vany a podlahy v koupelně. Projektant podle namáhání vodou zvolí druh a počet vrstev hydroizolace a navrhne napojení, prostupy a odvodnění.

- Návrh hydroizolace spodní stavby vychází mimo jiné z hydrogeologického průzkumu, radonového průzkumu pozemku a z namáhání vodou podle návrhové hladiny podzemní vody. Zdroj: [Fatra, KTP FATRAFOL-H (2024)](https://cms.fatra.cz/api/document-files/file/KTP-FATRAFOL-H_09_2024.pdf), kap. 3.1.1.2, s. 28.
- Ve sprchovém koutu chrání podkladní konstrukci před vlhkostí hydroizolační nátěr nebo stěrka pod obkladem. Zdroj: [RAKO, technický katalog (2025)](https://rako.cz/file/edee/katalogy/2025/lb_technicky_katalog_cz_2025.pdf), kap. 7.1, s. 23.

## Souvisí

- Konstrukce: [Sklep a suterén](https://www.stavit.cz/konstrukce/sklep-a-suteren), [Základy rodinného domu](https://www.stavit.cz/konstrukce/zaklady)
- Materiály: [Bentonitové rohože a hnědá vana](https://www.stavit.cz/materialy/bentonitove-rohoze), [Extrudovaný polystyren (XPS)](https://www.stavit.cz/materialy/xps), [Geotextilie, geomříže a geobuňky](https://www.stavit.cz/materialy/geotextilie-a-geomrize), [Hydroizolační pásy a fólie spodní stavby](https://www.stavit.cz/materialy/hydroizolacni-pasy-a-folie), [Nopové fólie](https://www.stavit.cz/materialy/nopove-folie)
- Technologie: [Drenáž kolem domu](https://www.stavit.cz/technologie/drenaz-kolem-domu), [Hydroizolace spodní stavby](https://www.stavit.cz/technologie/hydroizolace-spodni-stavby), [Odvětrání podloží proti radonu](https://www.stavit.cz/technologie/odvetrani-podlozi-radon), [Odvodnění terénu kolem domu](https://www.stavit.cz/technologie/odvodneni-terenu), [Sanace vlhkého zdiva](https://www.stavit.cz/technologie/sanace-vlhkeho-zdiva), [Soklová část a napojení na základy](https://www.stavit.cz/technologie/soklova-cast)
- Problémy: [Radon v domě](https://www.stavit.cz/problemy/radon-v-dome)
- Srovnání: [Asfaltové pásy, nebo fólie?](https://www.stavit.cz/srovnani/asfaltove-pasy-vs-folie)
- Pojmy: [Hydroizolace](https://www.stavit.cz/pojmy/hydroizolace)

## Zdroje a poznámky

1. KUTNAR – Izolace spodní stavby: skladby a detaily, DEKTRADE a.s., ATELIER DEK, 2009 (kap. 3 Volba hydroizolačních konstrukcí, s. 11). https://www.dek.cz/data/dokumenty/publikace/sd-izolace-spodni-stavby.pdf
2. COMBIDIC-2K-PREMIUM, reaktivní dvousložkový asfaltový polymerem modifikovaný tmel (PMBC), technický list (30/01/2025), SCHOMBURG Čechy a Morava s. r. o., 2025 (s. 1 vlastnosti a použití; s. 2 technické údaje a tloušťky; s. 3 podklad, prostupy, sokl; s. 4 nanášení, kontrola tloušťky, zásyp; s. 5 upozornění a označení CE). https://www.schomburg.com/cz/cs/slozky/combidic-2k-premium/TL%20Combidic-2K-Premium%2030%2001%202025.pdf?dl=1
3. BituBond 2K+, dvousložková hydroizolační bitumenová stěrka (PMBC), technický list (verze 01/26), Sanax chemical construction s.r.o., 2026 (str. 1 popis, vlastnosti, tloušťky; str. 2 spotřeba, podmínky, podklad, upozornění; str. 3 penetrace, aplikace, zrání). https://www.sanax.cz/static/files/product/TL/TL_BituBond_2K_3.pdf
4. DELTA®-Systeme für Grundmauerschutz, Dränung und Abdichtung – Technische Planung (stav listopad 2019, německy), Dörken GmbH & Co. KG, 2019 (s. 24, bitumenové stěrky (PMBC, dříve KMB)). https://www.doerken.com/cz/cs/media/products/membranes/files/de/technische-planungen/technische-planung-grundmauerschutz
5. Podzemní hydroizolace (přednáška, snímek Hydroizolace budovy nepodsklepené), A. Fajkoš, P. Kacálek; Fakulta stavební VUT v Brně, Ústav pozemního stavitelství (snímky 22–24 Návrhy skladeb hydroizolačních souvrství). https://www.fce.vutbr.cz/PST/kacalek.p/BH03/prednaska/11%20podzemni-hydroizolace.pdf
6. Poznámka: Zdroje se rozcházejí: oba výrobci deklarují stěrku podle německé normy i pro mírnou tlakovou vodu do hloubky 3 m, přednáška VUT ji uvádí jen proti vlhkosti zeminy a s výztužnou vložkou proti prosakující vodě na svislých plochách. Držíme se opatrnějšího přehledu VUT, protože hydroizolaci pod terénem nejde bez výkopu opravit. [2][3][5]
7. Poznámka: Zdroje se liší: jeden výrobce vkládá výztužnou tkaninu už při prosakující vodě, druhý až při tlakové vodě a na stropech pod zemí, VUT u prosakující vody uvádí nátěry obvykle s výztužnou vložkou. Uvádíme přísnější variantu, tedy výztuž od prosakující vody výš. [2][3][5]
8. Poznámka: Zdroje se liší: jeden výrobce uvádí plnou zatížitelnost asi po 24 hodinách, druhý dovoluje ochranné a drenážní vrstvy až po 2 a více dnech podle teploty, vlhkosti a tloušťky. Uvádíme delší dobu, protože před zásypem musí vrstva proschnout v celé tloušťce. [2][3]
