# Betonářská výztuž a kari sítě

> Ocelové pruty a svařované sítě, které se vkládají do betonu, aby konstrukce unesla tah a ohyb. V rodinném domě je najdete v základové desce, ve věncích, stropech a překladech. Druh, průměr a polohu výztuže navrhuje statik, na stavbě rozhoduje hlavně dost silná vrstva betonu kolem oceli a dost dlouhé přesahy.

- Materiál na stavit.cz: https://www.stavit.cz/materialy/betonarska-vyztuz
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 9. listopadu 2026
- Říká se také: betonářská výztuž, betonářská ocel, výztuž do betonu, žebírková ocel, žebírková výztuž, roxor, kari síť, kari sítě, karisíť, svařovaná síť, svařované sítě, B500B, B500A, třmínky, třmínek, krytí výztuže, distanční podložky, distančníky, stykování výztuže, přesah kari sítí, vázací drát, vázání výztuže, rezavá výztuž, výztuž základové desky
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

Železobetonové konstrukce, které se ohýbají, běžně praskají drobnými trhlinami a tah v nich nese ocel.[1] Vrstva betonu kolem oceli ji chrání před rzí, proto ji předepisuje projekt a na stavbě se musí dodržet.[2] Na stavbě se hlídá hlavně poloha výztuže: leží na podložkách, nedotýká se bednění a sítě se navzájem překrývají.[3] Návrh výztuže patří statikovi a převzít „typovou“ výztuž odjinud je riskantní.[4] Níž najdete, co znamenají značky oceli a sítí, kde výztuž v domě je, jaké má mít krytí a přesahy a proč se váže drátem.

## Ocel B500A a B500B

Betonářská ocel se značí písmenem B, mezí kluzu v MPa a třídou tažnosti A, B nebo C.[5] **B500** tedy znamená mez kluzu 500 MPa, napětí, od kterého se ocel začne trvale protahovat; norma připouští meze 400 až 600 MPa.[5][6] Písmeno na konci říká, o kolik se ocel protáhne, než unese největší sílu. Ocel třídy B se musí protáhnout aspoň o 5 % a její pevnost musí být aspoň 1,08násobkem meze kluzu.[6] Ocel třídy A stačí protáhnout o 2,5 % s pevností 1,05násobku meze kluzu, třída C chce 7,5 % a 1,15násobek.[6] Stejné hodnoty platí pro pruty i pro svařované sítě.[6]

| | B500B | B500A |
|---|---|---|
| Jak se vyrábí | válcováním za tepla, tyče i svitky[7] | válcováním za studena[7] |
| Průměry | pruty 10–36 mm, svitky od 6 mm[8][7][9] | dráty 4–14 mm[7] |
| Kde se používá | pruty a třmínky | hlavně kari sítě a příhradové nosníky stropů[7][10] |

Pruty mají na povrchu žebírka.[9] S hladkou výztuží Eurokód pro železobeton nepočítá, protože spojení s betonem závisí právě na povrchu prutu.[11] Ze skladu se běžně prodávají průměry 6–20 mm, v tyčích i ve svitcích.[9] Výrobek musí mít označení typu, normy, rozměru a jakosti oceli a svařovaná síť navíc štítek výrobce.[5] Pro nosnou výztuž železobetonových patek a pasů chce česká příloha Eurokódu pruty o průměru aspoň 12 mm, u sítí aspoň 8 mm.[6]

**Třmínky** jsou ohnuté uzavřené pruty, které obepínají podélnou výztuž věnců, překladů a trámů, svazují ji do celku a nesou smykovou sílu. Kotví se ohyby a háky.[12][13]

## Kari sítě

Kari síť je mřížka z ocelových drátů svařených v místech, kde se kříží.[14] Prodávají se s dráty 4–8 mm, oky 100, 150 nebo 200 mm a nejčastěji ve formátu 3 × 2 m, větší sítě měří až 6 × 2,4 m.[15] Například síť KH20 má dráty 6 mm, oko 150 × 150 mm a váží 18,2 kg.[10] V projektu se síť píše průměrem a okem, třeba Ø4/150.[3] Používá se do základových desek, podlah a stropů.[14]

## Kde ji v domě najdete

| Konstrukce | Výztuž | Podrobně |
|---|---|---|
| základová deska | vyztužuje se vždy[16] | [základy](https://www.stavit.cz/konstrukce/zaklady) |
| podkladní beton pod hydroizolací | doporučeně síť s okem 150 × 150 mm[17] | [hydroizolace spodní stavby](https://www.stavit.cz/technologie/hydroizolace-spodni-stavby) |
| základové pasy | nevyztužené z prostého betonu, nebo vyztužené podle statika[4] | [základový pas](https://www.stavit.cz/pojmy/zakladovy-pas) |
| věnec | u trámového stropu obvykle 4 pruty Ø12 a třmínky Ø6 po 200–250 mm, v rozích příložky; vždy podle projektu[3] | [věnec](https://www.stavit.cz/pojmy/venec) |
| strop z nosníků a vložek | síť v nadbetonávce, bez jiného pokynu Ø4/150, nad zdmi příložky nebo zesílená síť[3][13] | [strop mezi podlažími](https://www.stavit.cz/konstrukce/strop-mezi-podlazimi) |
| monolitický strop, schodiště, překlad | pruty a sítě podle výkresu výztuže[18] | [železobeton](https://www.stavit.cz/materialy/zelezobeton), [překlad](https://www.stavit.cz/pojmy/preklad) |
| zdi a ploty ze ztraceného bednění | svislé pruty ze základu, vodorovné v dutinách[4] | [betonové tvárnice](https://www.stavit.cz/materialy/betonove-tvarnice) |

## Krytí a distanční podložky

Krytí je vrstva betonu mezi výztuží a povrchem konstrukce. Beton je zásaditý a ocel v něm nerezaví, časem ale od povrchu karbonatuje a zásaditost ztrácí.[2] Potřebné krytí proto roste s tím, jak vlhké a venkovní je prostředí.[2] Projekt k němu přičítá 10 mm na nepřesnost provedení a krytí nesmí být menší než průměr prutu:[19][6]

| Prostředí | Nejmenší krytí | Na výkrese (s přídavkem) |
|---|---|---|
| uvnitř domu | 15 mm | 25 mm |
| základy, mokré a vlhké prostředí | 25 mm | 35 mm |
| venku na dešti | 30 mm | 40 mm |

U desek se krytí bere o 5 mm menší. Na podkladní beton nebo upravený podklad má být krytí na výkrese aspoň 40 mm, při betonáži přímo do zeminy 75 mm.[6] Které prostředí platí pro kterou část domu, vysvětluje heslo [betonování](https://www.stavit.cz/technologie/betonovani). Ve věnci a v nadbetonávce stropu bez jiného údaje v projektu držte stejné hodnoty.[3][6][20]

Krytí zajistí **distanční podložky** z plastu nebo betonu, lišty nebo „hadi“ pod spodní výztuží a u bednění.[2] Výztuž se nesmí dotýkat bednění.[3] Betonové podložky musí mít aspoň pevnost betonu konstrukce a ocelové smějí být u povrchu jen v prostředí X0 a XC1, tedy hlavně uvnitř domu v suchu.[21] Dlouhé průběžné podložky se podle normy nehodí tam, kde výztuži hrozí koroze, protože mohou vést k trhlinám.[21] Sítě v nadbetonávce stropu leží na podložkách vysokých 20 mm.[13] S certifikovanými podložkami a nezávislou kontrolou dovoluje česká příloha Eurokódu u pozemních staveb snížit přídavek na 5 mm.[6]

## Stykování přesahem

Pruty i sítě se nastavují přesahem. Délku přesahu spočítá statik z kotevní délky prutu a z podílu prutů stykovaných v jednom místě.[11] Přesah prutu nesmí být kratší než 15 průměrů prutu ani než 200 mm.[11][6] Styky se mají prostřídat a nepatří do nejvíc namáhaných míst.[6] Mezera mezi stykovanými pruty nemá být větší než 4 průměry prutu nebo 50 mm, jinak se přesah prodlužuje.[12][6]

U sítí platí v nosném směru v zásadě stejná pravidla jako u prutů.[6] Rozdělovací dráty se překrývají aspoň o 150 mm a jedno oko u drátů do 6 mm, o 250 mm a dvě oka do 8,5 mm a o 350 mm a dvě oka do 12 mm.[12][11][6][22] Výrobci stropů chtějí u sítě v nadbetonávce přesah 200 až 210 mm ve všech směrech. V jednom bodě se mají překrývat nejvýš tři sítě a síť se zatahuje aspoň 150 mm nad zdivo.[13][3]

## Vázání drátem, ne svařování

Na stavbě se výztuž spojuje **vázacím drátem**, který drží pruty v poloze podle výkresu.[4] Sítě se provazují s výztuží věnce.[13] Ocel B500B je sice svařitelná, svar ale zahřeje okolí a zhorší v něm mechanické vlastnosti oceli.[8][7] Oceli začínají ztrácet mechanické vlastnosti už nad 500 °C.[23] Výztuž proto smí svařovat jen kvalifikovaný svářeč podle ověřeného postupu s výrobními zkouškami. Mimo velké stavby se to podle autora ze zkušebního ústavu často přehlíží.[23] Norma pro provádění betonových konstrukcí dovoluje svařovat jen svařitelnou ocel. Nosné svary připouští jen podle prováděcí dokumentace stavby a normy pro svařování výztuže, stehové svary tam, kde je dokumentace nezakazuje.[21] Bez projektu proto výztuž nesvařujte.

## Skladování a rez

Lehká povrchová rez na sítích a prutech není vada, norma ji připouští. Uvolněná rez a látky, které by výztuži nebo betonu škodily, na ní ale být nesmějí.[21] Lehkou rez podle autorizovaného inženýra nemáte odstraňovat ani výztuž před betonáží natírat.[2] Výztuž skladujte na čistých podkladcích nad zemí, aby se nepoškodila, neušpinila v blátě a neztratily se štítky, podle kterých se pozná jakost oceli.[5][21]

## Nejčastější chyby

- **Síť položená přímo na zem** nebo na podkladní beton bez podložek. Ocel pak leží u spodního povrchu bez krytí.[6][3]
- **Malé krytí** u bednění a v drážkách, výztuž se dotýká bednění.[3][2]
- **Chybějící nebo krátké přesahy** sítí a styky všech prutů v jednom místě.[3][12]
- **Výztuž v rohu dutiny tvárnice** nebo těsně u její stěny, kde je staticky nefunkční.[4]
- **Svařování „pro pevnost“** bez projektu a bez kvalifikovaného svářeče.[23]
- **Ohýbání prutů na stavbě** opakovaně, za tepla nebo v mrazu pod −5 °C bez svolení v projektu. Norma chce ohýbat jedním ohybem.[21]
- **Betonáž bez převzetí výztuže** stavebním dozorem.[16]

## Na co se zeptat firmy

1. **Podle jakého výkresu výztuže budete vyztužovat a kdo ho navrhl?** Výztuž bez návrhu statika je riskantní.
2. **Jakou ocel a jaké sítě objednáte?** Jakost (B500B, B500A), průměry a typ sítě mají odpovídat projektu a štítkům.
3. **Jaké krytí dodržíte a jakými podložkami?** Krytí chrání výztuž před rzí a podložky ho drží i při betonáži.
4. **Jak dlouhé budou přesahy a kde budou styky?** Krátký přesah nebo styk na nesprávném místě oslabí konstrukci.
5. **Kdo výztuž převezme před betonáží a zapíše to do deníku?** Po zalití betonem už chybu nikdo neopraví.
6. **Budete výztuž svařovat?** Svařovat se má jen podle projektu a jen kvalifikovaný svářeč.

## Kdy přizvat odborníka

### Statika: statik, tedy autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku staveb

Přizvěte ho dřív, než začnete bourat nebo prorážet nosnou zeď či strop, přitěžovat strop nebo krov (těžká podlaha, zelená střecha, technologie na střeše), zakládat stavbu, opěrnou zeď nebo plot ve svahu, a když se v nosných konstrukcích objeví trhliny. Statik spočítá, co konstrukce unese, a navrhne překlady, výztuž, kotvení i postup prací.

- Stavební úpravy, které zasahují do nosných konstrukcí, potřebují povolení stavebního úřadu, projektovou dokumentaci k nim zpracovává projektant. Zdroj: [Zákon č. 283/2021 Sb.](https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283), § 156, § 171, příloha č. 1 odst. 1 písm. e).
- Statické výpočty staveb dělá autorizovaný inženýr a statika a dynamika staveb je samostatný obor autorizace. Autorizované osoby jsou ve veřejném seznamu, který komora vede na internetu. Zdroj: [Zákon č. 360/1992 Sb.](https://e-sbirka.gov.cz/sb/1992/360), § 5 odst. 3 písm. g), § 18 odst. 1 písm. e), § 23 odst. 6 písm. d).

## Časté otázky

### Jaký beton a výztuž na základovou desku a pasy?

Třídu betonu a výztuž předepisuje statik v projektu. Orientačně stačí na nevyztužené pasy bez vlivu mrazu beton aspoň C12/15. Vyztužené základy, které bývají mokré a občas suché, potřebují aspoň C20/25. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/trida-betonu-na-zaklady

### Jak založit a vyztužit opěrnou zeď ze ztraceného bednění?

Opěrná zeď ze ztraceného bednění je betonová stěna a tvárnice slouží jen jako bednění, proto výztuž a základ navrhuje statik. Výrobci uvádějí základ do nezámrzné hloubky aspoň 0,8 m, výztuž přesahující ze základu do stěny a beton výplně aspoň C25/30 odolný mrazu (XF1). Převzít „typovou“ výztuž z internetu je podle návodu velmi riskantní. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/operna-zed-vyztuz

## Souvisí

- Konstrukce: [Podlaha na terénu](https://www.stavit.cz/konstrukce/podlaha-na-terenu), [Strop mezi podlažími](https://www.stavit.cz/konstrukce/strop-mezi-podlazimi), [Základy rodinného domu](https://www.stavit.cz/konstrukce/zaklady)
- Materiály: [Beton](https://www.stavit.cz/materialy/beton), [Betonové tvárnice a ztracené bednění](https://www.stavit.cz/materialy/betonove-tvarnice), [Polystyrenové ztracené bednění (ICF)](https://www.stavit.cz/materialy/polystyrenove-ztracene-bedneni), [Štěpkocementové tvárnice a desky ztraceného bednění](https://www.stavit.cz/materialy/stepkocementove-tvarnice), [Železobeton](https://www.stavit.cz/materialy/zelezobeton)
- Technologie: [Betonování základů, desek a věnců](https://www.stavit.cz/technologie/betonovani), [Hydroizolace spodní stavby](https://www.stavit.cz/technologie/hydroizolace-spodni-stavby), [Opěrná zeď](https://www.stavit.cz/technologie/operna-zed), [Stavba plotu a podezdívky](https://www.stavit.cz/technologie/stavba-plotu)
- Problémy: [Poruchy betonu a jejich sanace](https://www.stavit.cz/problemy/poruchy-betonu), [Praskliny v základové desce](https://www.stavit.cz/problemy/praskliny-v-zakladove-desce)
- Pojmy: [Největší zrno kameniva](https://www.stavit.cz/pojmy/nejvetsi-zrno-kameniva), [Překlad nad otvorem](https://www.stavit.cz/pojmy/preklad), [Statik a statický výpočet](https://www.stavit.cz/pojmy/statik), [Stupeň vlivu prostředí](https://www.stavit.cz/pojmy/stupen-vlivu-prostredi), [Věnec (ztužující věnec)](https://www.stavit.cz/pojmy/venec), [Základový pas](https://www.stavit.cz/pojmy/zakladovy-pas)

## Zdroje a poznámky

1. BL04 Vodohospodářské betonové konstrukce – Mezní stav použitelnosti (přednáška, doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D.), Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav betonových a zděných konstrukcí, 2016 (snímky 5, 12 a 20). https://www.bzk.fce.vutbr.cz/wp-content/uploads/sites/6/2017/02/BL04_prednaska3.pdf
2. D. Šotkovský: Ocelová výztuž musí být schovaná v betonu. Jak moc a proč? (Expert radí), ESTAV.cz (Topinfo s.r.o.), 2022. https://www.estav.cz/cz/10714.vyztuz-musi-byt-schovana-v-betonu-jak-moc-a-proc
3. Prováděcí příručka HELUZ 2026, HELUZ cihlářský průmysl a.s., 2026 (s. 80–81 výztuž věnců a krytí třmínků, s. 87 kari sítě ve stropu MIAKO, s. 89 výztuž ztužujících věnců). https://www.heluz.cz/files/obecne/prirucky/1651364-2026_cz_provadeci_prirucka.pdf
4. Tvarovky pro ztracené bednění – návod na stavbu (autor Ing. Jan Vetchý, mct.cz), BEST, a.s. (zveřejněno na best.cz), 2015 (s. 3–4, výztuž stěn a její poloha). https://www.best.cz/files/documents/6/navod-na-stavbu-ze-ztraceneho-bedneni1594.pdf
5. Příručka technologa – Beton: suroviny, výroba, vlastnosti (2013, aktualizace 1. vydání), Českomoravský cement, a. s. (HeidelbergCement Group), zveřejněno na transportbeton.cz, 2013 (s. 108, betonářská a předpínací výztuž). https://www.transportbeton.cz/ke-stazeni/3203/prirucka-technologa-beton-suroviny-vyroba-vlastnosti.pdf
6. ČSN EN 1992-1-1 ed. 2:2019 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby (11/2019, s národní přílohou NA a změnou Z1 10/2025), Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS (sponzoruje MMR), 2019 (čl. 4.4.1.2, 4.4.1.3(1) a (4), tab. 4.4N; čl. 8.7.2(2)–(4), 8.7.3 vztahy (8.10) a (8.11), tab. 8.3; čl. 8.7.5.1, 8.7.5.2 tab. 8.4; NA.2.14, NA.2.19 tab. 4.3CZ, NA.2.24, NA.2.26, NA.2.99 k čl. 9.8.2.1; příl. C tab. C.1 (ověřeno ve sponzorovaném přístupu ČAS 7. 11. 2026, docs/normy.md)). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
7. S. Zrza: Způsoby výroby betonářské výztuže a problematika jejího svařování (1. část), TZB-info (Topinfo s.r.o.), 2019 (způsoby výroby výztuže, svařování a tepelně ovlivněná oblast). https://stavba.tzb-info.cz/beton-malty-omitky/18686-zpusoby-vyroby-betonarske-vyztuze-a-problematika-jejiho-svarovani-1-cast
8. Třinecké železárny: Prohlášení o shodě č. 17/2014/01, svařitelná žebírková betonářská ocel B500B, TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., 2014. https://trz.cz/modul_werk_certifikaty/certifikaty/Cert_TZUS_B500B.pdf
9. Ferona online, katalog: Betonářská ocel, FERONA, a.s., 2026. https://online.ferona.cz/vyhledavani/311
10. Ferona online: Svařovaná síť z ocelových drátů žebírkových tvářených za studena, typ KH20, KARI 6 mm, oko 150 × 150 mm, formát 3 × 2 m (karta výrobku), FERONA, a.s., 2026. https://online.ferona.cz/detail/47524/svarovana-sit-z-ocel-dratu-zebirkovych-tvarenych-za-studena-typ-kh20-kari-6-mm-oko-150x150-mm-format-3x2-m
11. Kotvení výztuže a stykování výztuže přesahem (pomůcka ke cvičení podle Eurokódu 2), České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební (výukové pomůcky na osobní stránce vyučujícího), 2005 (s. 1–2, žebírková výztuž, stykování přesahem, přesahy sítí). https://people.fsv.cvut.cz/~hanzlhan/pomucky/kotveniPresahy.pdf
12. Konstrukční zásady, kotvení výztuže, stykování přesahem (podklad do cvičení podle ČSN EN 1992-1-1), Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav betonových a zděných konstrukcí (stránka P. Šimůnka), 2010 (kotvení třmínků, stykování přesahem, přesah rozdělovací výztuže a sítí). https://www.fce.vutbr.cz/bzk/simunek.p/prvky/08_cv3_kotveni_stykovany_vykryti_podelnou_vyztuzi.pdf
13. Ucelený systém pro hrubou stavbu, katalog BEST (2026), BEST, a.s., 2026 (s. 109 a 123 kari síť v nadbetonávce stropu, s. 116 ztužující věnec). https://www.best.cz/files/documents/1/katalog-hruba-stavba-20262125.pdf
14. DEK: Kari síť svařovaná KH 20, drát 6 mm, oko 150 × 150 mm, 2 × 3 m (karta výrobku), DEK a.s., 2026. https://www.dek.cz/produkty/detail/4400990080-kari-site-kh-20-150x150-drat-6-0-3x2
15. Ferona online, katalog: Sítě do betonu (svařované sítě KARI), FERONA, a.s., 2026. https://online.ferona.cz/vyhledavani/310
16. Jak na beton: Příprava stavby pro betonáž základové desky – II. (firemní článek, 8. 9. 2015), ESTAV.cz (Topinfo s.r.o.), partner Českomoravský beton, a.s., 2015 (výztuž desky a kontrola před betonáží). https://www.estav.cz/cz/2290.jak-na-beton-priprava-stavby-pro-betonaz-zakladove-desky-ii
17. ČSN 73 0601:2019 Ochrana staveb proti radonu z podloží, Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2019 (čl. 6.1.7). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
18. Obecný postup při návrhu schodiště (podklad ke cvičení BH02 Nauka o pozemních stavbách, studie S10), Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav pozemního stavitelství (J. Pexová), 2015 (s. 3, konstrukce schodiště). https://www.fce.vutbr.cz/PST/bstud/BH02_2015/S10_navrh_schodiste.pdf
19. P. Šimůnek: Betonová krycí vrstva a stupně vlivu prostředí – teorie a tabulky (podklad do cvičení podle ČSN EN 1992-1-1), Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav betonových a zděných konstrukcí, 2010 (s. 2–3, krycí vrstva). https://www.fce.vutbr.cz/bzk/simunek.p/prvky/04_cv2_kryti_teorie_tabulky.pdf
20. Poznámka: Zdroje se rozcházejí: výrobce stropů uvádí u třmínků věnce a u sítí v nadbetonávce nejmenší krytí 10 mm. Podle Eurokódu má být uvnitř domu krytí na výkrese s přídavkem na nepřesnost 25 mm, u desek 20 mm. Bez jiného údaje v projektu uvádíme hodnoty podle Eurokódu. [3][6]
21. ČSN EN 13670:2010 Provádění betonových konstrukcí (06/2010, s národní přílohou NA), Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS (sponzoruje MD), 2010 (čl. 6.2(2), (4) a (7), 6.3(1) a (4), 6.4(1)–(3), 6.5(3); příl. D.6.2(1) (ověřeno ve sponzorovaném přístupu ČAS 7. 11. 2026, docs/normy.md)). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
22. Poznámka: Zdroje se rozcházejí: česká verze Eurokódu chce u rozdělovacích drátů silnějších než 8,5 mm přesah aspoň 350 mm a jednu rozteč drátů, výuková pomůcka ČVUT dvě rozteče. Uvádíme dvě, protože takový přesah vyhoví oběma. [6][11]
23. S. Zrza: Způsoby výroby betonářské výztuže a problematika jejího svařování (2. část), TZB-info (Topinfo s.r.o.), 2019 (kvalifikace svářečů a postupů, výrobní zkoušky, závěr). https://stavba.tzb-info.cz/beton-malty-omitky/18715-zpusoby-vyroby-betonarske-vyztuze-a-problematika-jejiho-svarovani-2-cast
