# Šikmá střecha a podkroví

> Šikmá střecha odvádí vodu krytinou s pojistnou hydroizolací pod ní a nad obytným podkrovím zároveň drží teplo. Izolace leží mezi krokvemi, pod nimi, nad nimi nebo v kombinaci. Norma ČSN 73 0540-2 pro ni požaduje součinitel prostupu tepla nejvýš 0,24 W/(m²·K) a doporučuje 0,16.

- Konstrukce na stavit.cz: https://www.stavit.cz/konstrukce/sikma-strecha
- Autor: Michal Fanta, poslední revize 8. listopadu 2026
- Říká se také: šikmá střecha, sedlová střecha, valbová střecha, pultová střecha, podkroví, zateplení podkroví, střešní plášť, krov
- Jak používat obsah: https://www.stavit.cz/pouziti-obsahu

## Požadavky na součinitel prostupu tepla U

- Požadovaná hodnota: 0,24 W/(m²·K)
- Doporučená hodnota: 0,16 W/(m²·K)
- Cílová hodnota: 0,15–0,10 W/(m²·K)
- Podle: [ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov](https://www.stavit.cz/predpisy/csn-73-0540-2) [3][2]

## Co musí splnit

**Odvést vodu.** Vodu zachytí krytina (taška, plech, šindel) a odvede ji do žlabů. Pod skládanou krytinou je podle pokynů výrobců zpravidla ještě [pojistná hydroizolace](https://www.stavit.cz/materialy/pojistne-hydroizolace): fólie nebo deska, která zachytí vodu a sníh, které krytinou proniknou, a svede je do okapu. Norma jí říká doplňková hydroizolační vrstva; fólie pro ni musí mít třídu vodotěsnosti W1. Mezi ní a krytinou musí být vždy účinně větraná mezera, kterou vytvoří kontralatě; u krokví do 10 m se doporučuje 40 mm.[1] Leží-li pojistná hydroizolace přímo na tepelné izolaci, musí velmi dobře propouštět vodní páru a být pro tento účel ověřená.[2] Každá krytina má bezpečný sklon, například pálené drážkové tašky 22–35°, asfaltový šindel 18°, trapézový plech 8–15° podle spojů. U střešní plochy delší než 10 m a na horách se bezpečný sklon zvyšuje o 5°. Pod bezpečným sklonem záleží o to víc na pojistné hydroizolaci, kterou norma odkazuje navrhovat podle pravidel Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů. Pod 10° se pálené a betonové tašky nedoporučují vůbec.[1] Podrobněji v hesle [střešní krytiny](https://www.stavit.cz/materialy/stresni-krytiny).

**Unést zatížení.** Krov nese krytinu, sníh a vítr. Profil krokví, jejich vzdálenost a to, zda krov unese těžší krytinu nebo další vrstvy izolace, posuzuje statik nebo projektant. Web to nenahrazuje.

**Držet teplo.** Pro střechu plochou a šikmou se sklonem do 60° norma [ČSN 73 0540-2](https://www.stavit.cz/predpisy/csn-73-0540-2) požaduje [součinitel prostupu tepla U](https://www.stavit.cz/pojmy/soucinitel-prostupu-tepla) nejvýš 0,24 W/(m²·K), doporučuje 0,16 W/(m²·K) a jako cílovou hodnotu uvádí 0,15–0,10 W/(m²·K).[2] Vydání 2025 posunulo hranici sklonu ze 45° na 60°.[3] Pozor, norma o navrhování střech ČSN 73 1901-1 přitom dál nazývá šikmou střechu do 45° a nad 45° strmou.[4] Strmá střecha nad 60° (třeba mansardová) má mírnější požadavky: 0,30, doporučeně 0,20 a cílově 0,18–0,12 W/(m²·K).[2][3] Na rozdíl od stěny norma u střechy nerozlišuje lehké a těžké konstrukce. Při výměně nebo zateplení střechy stávajícího domu se požadavky [vyhlášky o energetické náročnosti](https://www.stavit.cz/predpisy/vyhlaska-264-2020) dají splnit tak, že měněná konstrukce dosáhne aspoň doporučené hodnoty.[5] Stejnou podmínku, tedy U nejvýš 0,16 W/(m²·K), má v roce 2026 bezúročný úvěr Nové zelené úsporám na dílčí zateplení; na střechu půjčí nejvýš 3 500 Kč/m² a střešní okna musí mít Uw nejvýš 1,0 W/(m²·K).[6]

Teplo neuniká jen plochou izolace. Krokve, které izolací procházejí, výsledek zpravidla výrazně zhoršují a výpočet je musí zahrnout.[7] Proto se k izolaci mezi krokvemi přidává souvislá vrstva pod nimi nebo nad nimi, viz [tepelný most](https://www.stavit.cz/pojmy/tepelny-most). Izolace střechy má také plynule navazovat na izolaci obvodových stěn.[7] Samotné střešní okno má podle normy požadovanou hodnotu U 1,50 W/(m²·K), doporučenou 1,20 a cílovou 1,10–0,90 W/(m²·K). Jeho napojení na střechu má lineární činitel prostupu tepla nejvýš 0,20 W/(m·K), doporučeně 0,03 W/(m·K). Okno se má napojit na krytinu, pojistnou hydroizolaci, parozábranu i izolaci až k rámu.[2]

**Zvládnout vodní páru.** Teplý vzduch z podkroví nese vodní páru. Na teplé straně izolace ji proto zadrží [parozábrana](https://www.stavit.cz/materialy/parozabrany), spojitá a v celé ploše těsná včetně spojů, okrajů a prostupů.[8] U konstrukce se dřevem norma připouští uvnitř zkondenzovat nejvýš 0,10 kg vody na m² za rok, a to jen tehdy, když se všechna za rok zase vypaří.[2] Jednoplášťové nevětrané střechy se dřevem se mají navrhovat se zvýšenou opatrností a nad místnostmi s vlhkostí vzduchu nad 80 % se nedoporučují.[7] Co se stane, když pára projde, popisuje heslo [kondenzace v podkroví](https://www.stavit.cz/problemy/kondenzace-v-podkrovi).

**Být vzduchotěsná.** Konstrukce i její napojení (na štíty, pozednici, střešní okna, komín) mají být vzduchotěsné a izolace chráněná proti proudění venkovního vzduchu.[2] V podkroví tuto roli obvykle plní stejná vrstva jako parozábrana, viz [vzduchotěsnost](https://www.stavit.cz/pojmy/vzduchotesnost).

**Nepřehřívat se v létě.** Lehká konstrukce s okny ve střeše se v létě rychle ohřeje. Norma u nové obytné budovy požaduje, aby nejvyšší denní teplota v místnosti v létě nepřekročila 27 °C, u změny dokončené budovy 28 °C.[2] Co s tím, popisuje heslo [přehřívání podkroví](https://www.stavit.cz/problemy/prehrivani-v-lete).

## Jak web počítá střechu

U střechy proudí teplo nahoru, proto výpočet bere odpor při vnitřním povrchu 0,10 m²·K/W místo 0,13 u stěny.[9][10] Do výpočtu jdou vrstvy od interiéru po pojistnou hydroizolaci. Větraná mezera pod krytinou je silně větraná, takže se podle ČSN EN ISO 6946 nepočítá ona ani kontralatě, latě a krytina nad ní; na vnější straně se pak místo běžných 0,04 m²·K/W smí počítat s odporem jako na vnitřní straně.[9] Náš výpočet zatím i u střech bere na vnější straně 0,04 m²·K/W, takže U dobře zateplené střechy vyjde asi o 1 % horší, tedy na straně bezpečnosti. Vliv krokví zahrnuje vážením podle podílu plochy, který uvádí každá skladba.

Pro představu: samotná vrstva izolace s λ 0,035 W/(m·K) potřebuje na doporučených 0,16 W/(m²·K) zhruba 210 mm, s λ 0,040 W/(m·K) zhruba 240 mm.[11] Krokve bývají nižší a výsledek ještě zhorší. Výrobce kamenné vaty proto v příkladu skladby ukazuje 280 mm vaty mezi krokvemi a pod nimi.[12]

## Hlavní varianty

### Nevytápěná půda

Když se podkroví neobývá, nezatepluje se střecha, ale [strop pod půdou](https://www.stavit.cz/konstrukce/strop-pod-pudou). Je to levnější a jednodušší, ale půda zůstane studená. Kdy co, rozebírá srovnání [Zateplit strop pod půdou, nebo střechu?](https://www.stavit.cz/srovnani/strop-nebo-strecha) Stejně se řeší i malá půda nad kleštinami obytného podkroví.

### Izolace mezi a pod krokvemi

Běžné řešení obytného podkroví. Mezi krokve se vloží minerální vata nebo dřevovláknitá izolace, pod krokve druhá vrstva v roštu, pak parozábrana a sádrokarton. Dá se udělat zevnitř bez sundání krytiny, pokud je nad krokvemi vhodná pojistná hydroizolace. Viz [zateplení mezi a pod krokve](https://www.stavit.cz/technologie/zatepleni-mezi-a-pod-krokve).

### Izolace nad krokvemi

Souvislá vrstva desek (PIR nebo dřevovláknité) leží nad krokvemi, takže krokve zůstávají v teplé části a nevzniká tepelný most. Dělá se při výměně krytiny nebo u novostavby, kde mohou krokve zůstat pohledové. Kombinovat se dá i s izolací mezi krokvemi. Viz [zateplení nad krokve](https://www.stavit.cz/technologie/zatepleni-nad-krokve) a srovnání [Izolace mezi krokve, nebo nad krokve?](https://www.stavit.cz/srovnani/mezi-nebo-nad-krokve)

### Větraná a nevětraná skladba

Je-li pod krytinou s větranou mezerou (taška, nebo jiná krytina na latích a kontralatích) difuzně otevřená pojistná hydroizolace položená přímo na izolaci, další větrání není potřeba a izolace může vyplnit celou výšku krokví. Difuzně otevřená znamená podle normy ekvivalentní difuzní tloušťku sd nejvýš 0,3 m.[1] Přímo na izolaci ale smí ležet jen fólie velmi propustná pro páru a ověřená pro tento účel;[2] výrobce izolací doporučuje sd nejvýš 0,03 m.[13] U difuzně uzavřených krytin (plech, asfaltový šindel) nebo když to vyjde z výpočtu, se větrá i mezera mezi izolací a pojistnou hydroizolací, s přívodem vzduchu u okapu a odvodem u hřebene.[8] Výrobce sádrokartonu pro ni uvádí nejméně 20 mm, norma pro všechny větrané vrstvy víceplášťových střech doporučuje aspoň 40 mm; držíme se přísnější hodnoty.[8][1] Na rubu plechu může kondenzovat a odkapávat voda, plech na drážky se proto klade na prkenné bednění s dělicí vrstvou.[1] O vhodné skladbě rozhoduje výpočet projektanta, protože záleží na krytině, fóliích i vlhkosti v domě.[8][7]

## Na co se zeptat firmy

1. **Jaké U bude mít střecha i s vlivem krokví?** Ať firma doloží výpočet celé skladby, ne jen tloušťku izolace. Doporučená hodnota 0,16 W/(m²·K) je zároveň podmínkou úvěru NZÚ.
2. **Jaká pojistná hydroizolace je nad krokvemi a dá se na ni izolace položit přímo?** Starší střecha ji nemusí mít, nebo může být pro izolaci položenou přímo pod ní nevhodná. Pak se rozhoduje, zda zateplit zevnitř, nebo až s výměnou krytiny.
3. **Kudy povede parozábranu a jak ji napojí na štíty, pozednici, střešní okna a komín?** Netěsnou parozábranou proudí do izolace vlhký vzduch. Zeptejte se na pásky a tmely a zda bude instalační mezera, aby elektrikář nedělal díry.
4. **Je potřeba větraná mezera nad izolací?** Odpověď závisí na krytině a fóliích. Firma by ji měla zdůvodnit, ne jen odhadnout.
5. **Unese krov další vrstvy nebo těžší krytinu?** U nadkrokevní izolace a výměny krytiny to má posoudit statik.
6. **Kdo dělá klempířské detaily kolem komína, oken a úžlabí?** Tyto detaily jsou na zatékání citlivé. Viz [zatékání do střechy](https://www.stavit.cz/problemy/zatekani-do-strechy).
7. **Jak bude podkroví chráněné proti přehřívání?** Kromě izolace rozhoduje stínění střešních oken, viz [přehřívání podkroví](https://www.stavit.cz/problemy/prehrivani-v-lete).

## Časté otázky

### Kolik okapových svodů potřebuji a jak velké žlaby?

Jeden svod 90 mm se žlabem 125 mm odvodní podle výrobců asi 50 až 100 m² střechy, měřeno v půdorysu. Na větší střechu patří silnější svod se širším žlabem nebo víc svodů, u členité střechy svod ke každé části. Přesně podle deště v místě a tvaru střechy navrhne odvodnění projektant. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/kolik-okapovych-svodu

### Dá se na příhradových vaznících udělat obytné podkroví?

U novostavby ano, když výrobce navrhne vazníky tvarem, který podkrovní prostor pro obytné místnosti vytvoří; běžné vazníky se ale navrhují pro nízké sklony bez podkroví. Prostor mezi jejich diagonálami je nanejvýš úložný a není trvale obyvatelný, s rovnoměrným zatížením kolem 80–100 kg/m², které nesmí překročit návrhové zatížení vazníků. Dodatečnou vestavbu ani úpravu hotových vazníků nedělejte bez statika nebo výrobce vazníků. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/podkrovi-na-vaznicich

### Jak odvětrat pultovou střechu?

Stejně jako sedlovou, jen odvod vzduchu je u horního okraje pultu místo hřebene: větraná mezera musí být průběžná od okapu nahoru a pod taškami se u okapu i u horního okraje počítá s otvory aspoň 2 ‰ plochy střechy, nejméně 200 cm² na metr. Pod plechem na bednění chce norma mezeru větší, při sklonu 5–25° aspoň 60 mm; když horní okraj navazuje na vyšší zeď a vyústit ho nejde, bezpečnější je skladba, která funguje i bez větrání. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/odvetrani-pultove-strechy

### Jaká střešní okna vybrat?

Okno s trojsklem a Uw nejvýš 1,0 W/(m²·K), jak žádá Nová zelená úsporám; norma pro střešní okno požaduje 1,50 a doporučuje 1,20 W/(m²·K) a ve sklonu izoluje dvojsklo znatelně hůř než trojsklo. Do koupelny a kuchyně se hodí plastové okno, stejně důležité je ale napojení systémovým lemováním a zateplovací sadou na krytinu, pojistnou hydroizolaci, parozábranu i izolaci. Okna na jih a západ volte jen v nutné velikosti a s venkovním stíněním, jinak podkroví v létě přehřívá. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/stresni-okna

### Jaká střecha a krytina se hodí pod fotovoltaiku?

Panely se dají připevnit na každou běžnou krytinu v dobrém stavu: na tašky háky kotvenými do krokví, na plech se stojatou drážkou svorkami bez provrtání, na plochou střechu zátěžovými rámy nebo kotvením. Důležitější než druh krytiny je, aby střecha nebyla na konci životnosti a aby krov unesl dalších obvykle 12–20 kg/m² i vyšší účinky větru a sněhu; u stávající střechy to posoudí statik. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/strecha-pod-fotovoltaiku

### Musí být pod asfaltovým šindelem větraná mezera?

Ano, nad zateplením vždy: šindel na plném záklopu s podkladním pásem patří mezi krytiny, které páru nepropustí, a výrobce ho zakazuje klást přímo na izolaci; mezi izolací a záklopem musí být nepřerušená větraná mezera od okapu po hřeben. Při sklonu 15–40° chce volnou větrací plochu aspoň 33 cm² na 1 m² střechy, napůl u okapu a napůl u hřebene, a norma pro takové krytiny doporučuje mezeru aspoň 40–60 mm podle sklonu. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/odvetrani-sindele

### Potřebuji pod tašky pojistnou fólii?

Téměř vždy ano: skládanou krytinou proniká polétavý sníh a větrem hnaný déšť a na jejím rubu se sráží voda, proto ji výrobci krytin považují ve většině případů za nezbytnou a norma ji pod skládanou krytinou obvykle navrhuje. Jak těsná má být, určuje sklon střechy proti bezpečnému sklonu tašky a počet zvýšených požadavků, třeba obytné podkroví, vikýře a okna nebo krokve delší než 10 m. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/pojistna-hydroizolace

### Je stříkaná PUR pěna do střechy dobrý nápad?

Může být, ale zázračná není: pěna s otevřenými buňkami izoluje jako vata (λ 0,036 W/(m·K)) a páru propouští, takže pod ni patří parozábrana podle výpočtu, uzavřená izoluje lépe (0,025–0,026) a páru brzdí. Stříká se na pojistnou hydroizolaci, nad kterou musí zůstat větraná mezera pod krytinou, nikdy přímo na tašky, a protože krokve zakryje, má být krov předem zkontrolovaný a suchý, nejvýš 19 % vlhkosti. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/strikana-pur-pena

### Musí být nad izolací v šikmé střeše větraná mezera?

Pod krytinou vždy: mezi krytinou a pojistnou hydroizolací musí být účinně větraná mezera z kontralatí, u krokví do 10 m doporučeně 40 mm. Druhá mezera přímo nad izolací není potřeba, když na izolaci leží difuzně otevřená fólie k tomu určená (výrobce izolací chce sd nejvýš 0,03 m). Pod fólií s vyšším sd, lepenkou nebo bedněním se nad izolací nechává větraná mezera aspoň 40 mm, pod plechem či šindelem na bednění při sklonu 5–25° aspoň 60 mm. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/vetrana-mezera-ve-streche

### Potřebuji povolení na výměnu krytiny nebo na střešní okno?

Výměna krytiny za stejnou nebo obdobnou je údržba bez povolení, pokud nemůže zhoršit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu krovu, vzhled domu, životní prostředí ani bezpečnost při užívání a nejde o kulturní památku. Nové střešní okno nebo vikýř vzhled domu mění a obvykle zasahují do krovu, takže podle zákona platného v listopadu 2026 potřebují povolení stejně jako jiná změna domu. Zdroje a podrobnosti: https://www.stavit.cz/otazky/povoleni-na-strechu

## Souvisí

- Konstrukce: [Komín](https://www.stavit.cz/konstrukce/komin), [Krov a příhradové vazníky](https://www.stavit.cz/konstrukce/krov), [Plochá střecha](https://www.stavit.cz/konstrukce/plocha-strecha), [Strop pod nevytápěnou půdou](https://www.stavit.cz/konstrukce/strop-pod-pudou)
- Skladby: [Šikmá střecha – minerální vata mezi a pod krokve](https://www.stavit.cz/skladby/sikma-strecha-mezi-a-pod-krokve), [Šikmá střecha – PIR desky nad krokve](https://www.stavit.cz/skladby/sikma-strecha-nad-krokve-pir), [Šikmá střecha – vata mezi krokve a dřevovláknitá deska nad nimi](https://www.stavit.cz/skladby/sikma-strecha-krokve-drevovlakno)
- Materiály: [Asfaltový šindel: sklon, záklop, podkladní pás a pokládka](https://www.stavit.cz/materialy/asfaltovy-sindel), [Betonové střešní tašky](https://www.stavit.cz/materialy/betonove-tasky), [Dřevěné šindele](https://www.stavit.cz/materialy/drevene-sindele), [Dřevovláknité desky](https://www.stavit.cz/materialy/drevovlaknite-desky), [Klempířské prvky a okapové systémy](https://www.stavit.cz/materialy/klempirske-prvky), [Pálená střešní taška: povrchy, sklony a pokládka](https://www.stavit.cz/materialy/palene-tasky), [Parozábrany a parobrzdy](https://www.stavit.cz/materialy/parozabrany), [PIR desky](https://www.stavit.cz/materialy/pir-desky), [Plechové střešní krytiny](https://www.stavit.cz/materialy/plechove-stresni-krytiny), [Pojistné hydroizolace střech](https://www.stavit.cz/materialy/pojistne-hydroizolace), [Sněhové zachytávače](https://www.stavit.cz/materialy/snehove-zachytavace), [Střešní krytiny](https://www.stavit.cz/materialy/stresni-krytiny), [Střešní okna: rámy, zasklení, lemování a montážní doplňky](https://www.stavit.cz/materialy/stresni-okna), [Stříkaná polyuretanová pěna](https://www.stavit.cz/materialy/strikana-pur-pena)
- Technologie: [Fotovoltaika na rodinném domě](https://www.stavit.cz/technologie/fotovoltaika-na-rodinnem-dome), [Lešení a práce ve výškách](https://www.stavit.cz/technologie/leseni-a-prace-ve-vyskach), [Oprava a zesílení starého krovu](https://www.stavit.cz/technologie/oprava-krovu), [Přístavba a nástavba](https://www.stavit.cz/technologie/pristavba-a-nastavba), [Půdní vestavba](https://www.stavit.cz/technologie/pudni-vestavba), [Větrání šikmé střechy](https://www.stavit.cz/technologie/vetrani-sikme-strechy), [Výměna střešní krytiny](https://www.stavit.cz/technologie/vymena-stresni-krytiny), [Zateplení mezi a pod krokve](https://www.stavit.cz/technologie/zatepleni-mezi-a-pod-krokve), [Zateplení nad krokve](https://www.stavit.cz/technologie/zatepleni-nad-krokve), [Zateplení stropu pod půdou](https://www.stavit.cz/technologie/zatepleni-stropu-pod-pudou), [Zazimování rozestavěné stavby a nevytápěného domu](https://www.stavit.cz/technologie/zazimovani-stavby)
- Problémy: [Azbest ve stavbě (kde bývá, rozbor, odstranění)](https://www.stavit.cz/problemy/azbest-ve-stavbe), [Dřevokazný hmyz v krovu a trámech](https://www.stavit.cz/problemy/drevokazny-hmyz), [Dřevomorka a dřevokazné houby](https://www.stavit.cz/problemy/drevomorka), [Kondenzace a plíseň v podkroví](https://www.stavit.cz/problemy/kondenzace-v-podkrovi), [Kondenzace a vlhkost v dřevostavbě a srubu](https://www.stavit.cz/problemy/kondenzace-v-drevostavbe), [Přehřívání podkroví a místností v létě](https://www.stavit.cz/problemy/prehrivani-v-lete), [Škodliviny ve starém domě (olovo, dehet, PCB, formaldehyd)](https://www.stavit.cz/problemy/skodliviny-ve-starem-dome), [Zatéká do střechy, nebo je to kondenzace?](https://www.stavit.cz/problemy/zatekani-do-strechy)
- Srovnání: [Čím nahradit eternitovou střechu a unese krov tašky?](https://www.stavit.cz/srovnani/cim-nahradit-eternit), [Izolace mezi krokve, nebo nad krokve?](https://www.stavit.cz/srovnani/mezi-nebo-nad-krokve), [Klasický krov, nebo příhradové vazníky?](https://www.stavit.cz/srovnani/krov-nebo-vazniky), [Kolik izolace dát do podkroví?](https://www.stavit.cz/srovnani/kolik-izolace-do-podkrovi), [Pálená taška, betonová taška, nebo plech?](https://www.stavit.cz/srovnani/tasky-nebo-plech), [Plech na střechu: falcovaný, trapézový, nebo plechové tašky?](https://www.stavit.cz/srovnani/falcovany-trapezovy-plech-nebo-plechove-tasky), [Plochá, nebo šikmá střecha?](https://www.stavit.cz/srovnani/plocha-nebo-sikma-strecha), [Střešní okna, nebo vikýř?](https://www.stavit.cz/srovnani/stresni-okna-nebo-vikyr), [Z čeho okapy a oplechování – pozinkovaný plech, titanzinek, měď, nebo plast?](https://www.stavit.cz/srovnani/z-ceho-okapy-a-oplechovani), [Zateplit strop pod půdou, nebo střechu?](https://www.stavit.cz/srovnani/strop-nebo-strecha)
- Pojmy: [Části šikmé střechy a krovu](https://www.stavit.cz/pojmy/casti-sikme-strechy), [Difuzní odpor (μ, sd)](https://www.stavit.cz/pojmy/difuzni-odpor), [Rosný bod a kondenzace](https://www.stavit.cz/pojmy/rosny-bod), [Součinitel prostupu tepla U](https://www.stavit.cz/pojmy/soucinitel-prostupu-tepla), [Tepelný most](https://www.stavit.cz/pojmy/tepelny-most), [Tvary střešních tašek: bobrovka, prejz, francouzská a drážková taška](https://www.stavit.cz/pojmy/tvary-stresnich-tasek), [Vzduchotěsnost](https://www.stavit.cz/pojmy/vzduchotesnost)
- Předpisy: [ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov](https://www.stavit.cz/predpisy/csn-73-0540-2), [Vyhláška č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov](https://www.stavit.cz/predpisy/vyhlaska-264-2020)

## Zdroje

1. ČSN 73 1901-2:2020 Navrhování střech – Část 2: Střechy se skládanou střešní krytinou (včetně opravy 1 8/2021), Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2020 (čl. 3.15, 5.3.5.2, 5.4.1, 5.9.2, příl. A tab. A.1, příl. B). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
2. ČSN 73 0540-2:2025 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2025 (tab. 1a, tab. 2, čl. 6.1, 7.1, 8.2, příl. A.3.3 a A.3.4.7). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
3. Změna ČSN 73 0540-2 08/2025 (přednáška se srovnáním požadavků vydání 2011 a 2025), Roman Šubrt, Asociace energetických specialistů; konference Defekty budov 2025, VŠTE v Českých Budějovicích, 2025 (s. 10, srovnání požadavků 2011 a 2025). https://defektybudov.vstecb.cz/wp-content/uploads/2025/11/01-DefektyBudov_2025-Subrt-WEB.pdf
4. ČSN 73 1901-1:2020 Navrhování střech – Část 1: Základní ustanovení, Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2020 (čl. 3.3–3.5, 3.8–3.9). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
5. Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, aktuální znění od 1. 9. 2024, Ministerstvo vnitra, e-Sbírka (informativní znění), 2020 (§ 6 a příloha č. 1, znění od 1. 9. 2024). https://e-sbirka.gov.cz/sb/2020/264
6. Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory – Rodinné domy – Nová zelená úsporám, bezúročný úvěr (platné od 24. 6. 2026, verze 1.1), Státní fond životního prostředí ČR, 2026 (kap. 3.1, výše podpory a požadované parametry v oblasti A). https://novazelenausporam.cz/files/documents/storage/2026/06/25/1782380387_NZU26_RD_uver_1.aktualizace_2026-06-24.pdf
7. Komentář k ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, J. Šála, L. Keim, Z. Svoboda, J. Tywoniak; Česká energetická agentura a Informační centrum ČKAIT, 2007 (příl. A.3.3 Střešní konstrukce). https://efekt.gov.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/Publikace_Komentar_k_CSN_730540_Tepelna_ochrana_budov_2220047206.pdf
8. Sádrokarton zvládneme sami – praktický průvodce, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., Rigips, 2025 (kap. 8 Podkroví, s. 56–57). https://api.profikalkulator.rigips.cz/documentation-access/d71fdf43-09f7-49db-b23e-be7aba6fd4af
9. ČSN EN ISO 6946:2020 Stavební prvky a stavební konstrukce – Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla – Výpočtové metody, Česká agentura pro standardizaci; plné znění zdarma po registraci ve sponzorovaném přístupu ČAS, 2020 (čl. 6.8 tab. 7, čl. 6.9.4 silně větraná vzduchová vrstva). https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/
10. BH059 Tepelná technika budov, konzultace č. 1: Součinitel prostupu tepla U, VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav pozemního stavitelství, 2020 (s. 12, odpory při přestupu tepla). https://www.fce.vutbr.cz/PST/bantova.s/BH059Dal/BH059_-_1_Dalkari_3_internet_2020.pdf
11. puren – katalog a ceník 2/2026 (ceny bez DPH), puren s.r.o., 2026 (s. 36, tabulka izolačních hodnot). https://www.puren.com/fileadmin/05_CZ/Preisliste/2026_CZ_Preisliste_2.0.pdf
12. ROCKWOOL katalog 2026, ceník výrobků od 1. 3. 2026, ROCKWOOL, a.s., 2026 (s. 12, Rockmin Plus, příklad skladby). https://www.rockwool.com/siteassets/rw-cz/dokumenty/cen%C3%ADk-a-katalogy/rockwool-katalog-cenik-cz.pdf
13. Isover – Šikmé střechy a stropy, katalog (vydání 12/2025), Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., divize Isover, 2025 (s. 19 a 32, difuzní fólie na izolaci (sd ≤ 0,03 m)). https://www.isover.cz/dokumenty/katalogy-prospekty/isover-sikme-strechy-a-stropy.pdf
